GLOSA MARKA KERLESE | Lidé v obcích, katastrofálně zasažených minulými povodněmi, mají dnes díky novým technologiím mnohonásobně lepší informace o novém nebezpečí velké vody. Mohou být proto klidnější, nebo právě naopak?
Katastrofa v obci Metly na Strakonicku se stala jedním z hlavních symbolů povodní v roce 2002. Hráze dvou místních rybníků se 13. srpna protrhly a voda během tří hodin doslova srovnala se zemí 13 domů, tedy půlku obce. I když už domy znovu stojí, lidé mají katastrofu i po dvaadvaceti letech pořád v živé paměti.
„Musíte se zeptat těch, která ta povodeň přímo zasáhla. Já to tehdy nebyl. Ale co vím, nikomu ta katastrofa z hlavy nezmizela. Jakmile začne pršet, jsou lidé pochopitelně nervózní,“ říká Pavel Karlík, starosta Předmíře, pod kterou spadají Metly.
Předpověď počasí, která velmi detailně popisuje, kolik vody by mohlo spadnout na jižní Čechy, nikomu klidu nepřidá. „Objel jsem všechny okolní rybníky, zkontroloval s odborníky jejich stav. Víc dělat nemůžeme,“ říká Karlík.
Podobně mluví i starosta moravské obce Troubky, kterou se prohnaly katastrofální povodně v roce 1997. Devět obyvatel zahynulo. Navíc se povodně, i když s menšími následky, vrátily i v roce 2010.
„Se současnou předpovědí se pochopitelně lidem vrací vzpomínky, jsou nervózní z toho, co může přijít. Ale nic s tím nenaděláme,“ říká starosta Troubek Martin Frgala.
Radnice aktivovala hasiče a záchranné složky, připravit se ale dokonale na povodeň nelze nikdy. „Ona se totiž ta voda chová pokaždé trochu jinak,“ říká Martin Frgala.
Zbývá ale jedna důležitá otázka. Ten, kdo si pamatuje povodně v roce 1997, tak ty v roce 2002, si musí nutně všimnout důležitého rozdílu v jejich prognóze. Před dvaadvaceti lety sice meteorologové hovořili také o nebezpečí dešťů, ovšem tak detailně a přesně jako nyní předpovídají „velkou vodu“ jejich dnešní kolegové to ani zdaleka nebylo.
O hrozbách povodní se lidé dozvídají dnes s výrazným předstihem a detailněji než dříve. Ale ani sebelepší počítačová modulace nemusí nakonec odpovídat skutečnosti.
Pomáhá lidem víc, když vědí, na co se mají připravit, nebo tak přesná předpověď naopak vyvolává nervozitu, která nakonec nemusí být zcela oprávněná?
Meteorolog Tomáš Vlasák z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích potvrzuje, že přesnost předpovědí se za dvacet let výrazně zlepšila. O konkrétním nebezpečí povodní se lidé dozvídají dnes s výrazným předstihem a detailněji než dříve. „Je to dáno dokonalejšími předpovědními modely a také vyšší výkonností počítačů, která se od roku 2002 zněkolikanásobila,“ říká Vlasák.
K tomu, že meteorologové na rozdíl od minulosti předpovídají velké deště a povodně s tak velkým předstihem, přispívá podle něj i specifický ráz nadcházejících srážek: „Jde o velkoprostorové srážky, které se předpovídají lépe než lokální,“ říká Vlasák.
Na druhou stranu to ale (pro někoho možná paradoxně) neznamená, že to, co meteorologové předpovídají, se také s takřka stoprocentní jistou stane. A to i v éře superpočítačů.
Jednak na okrajích fronty se srážky chovají méně předvídatelně než v jejím středu, takže se může stát, že některé části Česka déšť nezasáhne tak, jak se dnes očekává. Tím druhým důvodem nedokonalosti i současných předpovědí zůstává nevyzpytatelnost přírody.
„Současné předpovědní modely totiž i při své ‚skorodokonalosti‘ zjednodušují to, co se pak děje ve skutečnosti,“ říká Vlasák. Z toho vyplývá, že ani sebelepší počítačová modulace nemusí nakonec odpovídat skutečnosti. „Stalo se to například při předpovědi povodní na Plzeňsku na začátku léta, která také nakonec úplně neodpovídala realitě,“ říká meteorolog.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
