Pětina Němců si údajně přeje „bělejší“ tým. Trenéra nároďáku anketa šokovala

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | V Německu se během fotbalového mistrovství Evropy rozhořel pikantní spor o to, zda je německá reprezentace, plná fotbalistů s migračním původem, ještě vůbec „dostatečně německá“. Pětina Němců se v jedné bizarní anketě vyjádřila v tom smyslu, že by si v reprezentačním týmu přála více hráčů bílé pleti. To, co následovalo, předčilo veškerá očekávání a ukázalo absurdnost některých dnešních debat o tom, co je a není rasistické.

Základem celého sporu jsou výsledky ankety o vnímání rozdílnosti původu hráčů v německém týmu, zveřejněné před mistrovstvím na webu rozhlasové a televizní stanice WDR.

Leckdo by si mohl říci, že snad není možné, aby právě v Německu vůbec taková anketa dnes vznikla a někdo pokládal podobné otázky. Jenže, jak už to bývá, autor tohoto průzkumu Philipp Awounou svůj záměr „zaobalil“ do vědeckého, rádoby seriózního hávu, v němž je dovoleno víc než v běžné veřejné debatě.

Awounou se rozhodl se zkoumat, jak se v posledních desetiletích vyvíjel podíl migrantů v německém národním týmu, co to vypovídá o německé společnosti a jak to vnímají hráči i fanoušci.

A výsledek? 66 % dotázaných si myslí, že je dobře, že v německém týmu nyní hraje mnoho fotbalistů s migrantským původem. Ve stejném průzkumu ale 21 % uvedlo, že by z jejich pohledu bylo lepší, kdyby v německé reprezentaci hrálo více hráčů s bílou pletí. Většina respondentů (65 %) s tímto tvrzením nesouhlasí nebo rozhodně nesouhlasí.

V průzkumu odpovídalo mezi 2 a 3. dubnem celkem 1304 respondentů, přičemž výsledky prokázaly jasné rozdíly v pohledu sympatizantů jednotlivých stran. Zatímco mezi voliči ultrapravicové Alternativy pro Německo (AfD) si téměř každý druhý (47 %) přál „bělejší“ národní tým, u unie CDU/CSU to bylo 18 %, u sociálních demokratů 14 % a Zelených 5 %.

Konzervativci vyšoupli liberály z třetího místa, pro Fialu a Meloniovou to může mít zajímavé důsledky

Snad každého musí napadnout, že už samotná anketa je prostě hloupá a nesmyslná. Jako kdyby se někdo vyptával v Jihoafrické republice před mistrovstvím světa v rugby, které JAR nakonec k nadšení všech Jihoafričanů vyhrála, zda by si lidé v týmu nepřáli více černochů.

Možná nejlépe zhodnotil smysl ankety trenér německé fotbalové reprezentace Julian Nagelsmann, který v rozčilení dokonce použil sprosté slovo:  „Doufám, že už nikdy nebudu muset číst o tak po**aném průzkumu. Byl jsem šokován tím, že byly kladeny takové otázky – a také tím, že na ně lidé vůbec odpovídali.“ A tímto poměrně trefným vyjádřením mohla také celá záležitost skončit.

Německý nároďák je opravdu skvělý, ale představte, že by tam byli jen bílí hráči...

Katrin Göring-Eckardt

Viceprezidenka německého Bundestagu

Jenže to by se na obzoru nesměli objevit ti politici, kteří si myslí, že hráči migračního původu se anketou mohou cítit dotčeni a je třeba je urputně bránit. Mezi takovými politiky vynikla zejména viceprezidentka německého Bundestagu Katrin Göringová-Eckardtová.

Tato politička za Zelené po vítězství Německa nad Maďarskem 2:0, kterým si domácí tým zajistil postup ze skupiny, napsala na sociální sítí X: „Tento tým je opravdu skvělý. Představte si na chvíli, kdyby tam byli pouze bílí němečtí hráči.“

Selhání politiky migrace a integrace zahýbalo výsledky voleb: Vyndá německý pštros hlavu z písku?

Asi to myslela „v dobrém“. Chtěla v narážce na výsledky zmíněné bizarní ankety pochválit hráče migračního původu (či tmavé pleti) a zdůraznit jejích význam pro národní tým. Jenže její formulace byla tak nešťastně neohrabaná, že vzbudila oprávněnou kritiku a tisíce reakcí, včetně těch vulgárních.

Proto Göringová-Eckardtová svůj „tweet“ čtyři hodiny po zveřejnění raději stáhla a přišla s omluvou.

„Omlouvám se za způsob, jakým jsem to formulovala. Překvapilo mě, že si 21 % Němců myslí, že by bylo lepší, kdyby v národním týmu bylo více ‚bílých‘. Jsem hrdá na tento tým a doufám, že dokážeme přesvědčit i těch 21 %.“

Ani tato omluva se však nesetkala s úplným pochopením. Mnoho odborníků i fanoušků si (a zřejmě právem) myslí, že je úplně jedno, zda za Německo kope na mistrovství Evropy černý, hnědý, bílý, rudý nebo žlutý fotbalista. 

A rozebírat otázku, zda by se neměli hráči pro německou reprezentaci vybírat podle určitých rysů a barvy pleti (třeba podle vzoru bývalého reprezentanta Bastiana Schweinsteigera) je úplně mimo mísu.

Někteří odborníci proto viceprezidentku německého parlamentu místo pochvaly za boj proti rasistickým průzkumům veřejného mínění obvinili z rasismu. Ahmad Mansour, německý odborník na extremismus, na sociální síti X napsal: „Každý, kdo diskutuje o barvě pleti hráčů v německém národním týmu, se zapojuje do rasismu, bez ohledu na motivaci, která za tím stojí“.

Opravdu ovlivňují hráči tmavé pleti tu „echt německou buldočí povahu“?

Otázkou jen zůstává, kam se posune či neposune tato bizarní německá debata o „pravém německém fotbalistovi“, až mistrovství skončí.

Pokud by Německo šampionát vyhrálo, počet respondentů, kteří by si přáli „bělejší“ mužstvo, zřejmě poletí strmě dolů. Jestliže ale favorizovaní Němci na titul nedosáhnou, může to zase povzbudit propagátory teze o tom, že ta „pravá buldočí německá mentalita“ už kvůli hráčům tmavé pleti není co bývala.

A to vše kvůli bizarní anketě, kterou trenér německé reprezentace s pravou německou přímočarostí nazval něčím, co (slušně řečeno) do normální společnosti nepatří. A přesto mají mnozí politici pocit, že se k tomu musí vyjadřovat.

Začínají evropské fotbalové orgie. Není ale hokej víc?

Případ Pelta: Blbé kecy nejsou trestným činem

sinfin.digital