Velvyslanci členských zemí Evropské unie se tento týden konečně dohodli na znění série předpisů, které umožní využít dodatečné příjmy ze zmrazených ruských aktiv k nákupu zbraní pro Ukrajinu. O této možnosti se jednalo více než dva roky. Řada vlád včetně té české se obávala, aby se takovým krokem neporušila pravidla mezinárodního obchodu a finančních transakcí a neposkytl se prostor pro ruskou právní odvetu. Mluvilo se také o nebezpečí destabilizace finančních trhů a poškození statutu eura jako rezervní měny.
Peníze, nejčastěji aktiva ruské centrální banky uložená u evropských bank v hodnotě odhadované na 200 miliard eur, byly zmrazeny krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajině. Ročně generují investice z nich podle sdělení Rady EU dodatečný příjem ve výši až tří miliard eur. Právě tyto peníze, tedy ne samu jistinu, umožní nyní členské státy použít na vyzbrojování Ukrajiny. S návrhem nakonec souhlasily všechny vlády EU, včetně té maďarské.
Podle sdělení Rady EU zamíří 90 procent těchto peněz do „mírového nástroje“ EU, což je mimorozpočtový fond využívaný v posledních dvou letech skoro výlučně na vyzbrojování ukrajinské armády. Zbývajících 10 procent půjde do nově zřízeného evropského fondu určeného k financování budoucí obnovy válkou poničené Ukrajiny.
Celková použitelná suma bude snížena o prostředky nutné ke správě ruských aktiv, provádění transakcí a také jako rezerva pro případ, že by Rusko zahájilo proti EU z tohoto důvodu mezinárodní arbitráž; pak by bylo třeba mít peníze na zaplacení kvalitních právníků.
Půdu připravila Rada EU letos v únoru, kdy stanovila, že finanční ústavy, které drží ruská aktiva, nesmějí zisky jimi generované nijak samy využívat. Jednání se pak točilo kolem toho, kolik si budou tyto subjekty účtovat za jejich správu. Protože většinu zablokovaných aktiv spravuje belgická instituce Euroclear, ocitla se Belgie jako momentální předseda EU pod tlakem, aby tuto firmu přesvědčila snížit náklady, což se nakonec podařilo. Euroclear si nakonec bude účtovat za správu 0,3 procenta z celkového zisku místo původně navrhovaných 0,5 procenta.
Původně se počítalo s tím, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v EU a šířeji na Západě budou využity na budoucí obnovu ukrajinské infrastruktury poničené ruskými útoky. Zhoršující se situace na frontě a nedostatek munice a zbraní na ukrajinské straně vedly ke změně zaměření.
Podle vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella bude nyní třeba jednat rychle. Očekává, že peníze budou v rámci „mírového nástroje“ k dispozici už v červenci.
Ruské peníze zadržené na Západě by však mohly vynášet mnohem víc. Spojené státy předloží tento týden na schůzi ministrů financí G7 v italské Strese návrh na výnosnější investice těchto prostředků, které by mohly vygenerovat až 50 miliard eur dodatečných zisků. Administrativa prezidenta Joea Bidena má údajně v úmyslu domluvit mechanismus, který by zajistil trvalé financování ukrajinské armády po případném znovuzvolení Donald Trumpa letos na podzim – všeobecně se totiž očekává, že by Trump mohl americkou podporu Ukrajině zastavit nebo omezit.
Kolektivní úsilí o odblokování zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny je „životně důležité a naléhavé,“ řekla ve Frankfurtu americká ministryně financí Janet Yellenová, která se bude italského setkání účastnit. „Musíme dbát na to, aby Ukrajina dostávala podporu, kterou potřebuje, na vyzbrojení své armády, financování základních služeb a na středně- a dlouhodobou obnovu.“
We’re acting together against Russia’s illegal war in Ukraine, investing in clean energy supply chains that create new economic opportunities across the Atlantic, and standing up to Chinese overcapacity. The transatlantic alliance is delivering for Americans and Europeans. pic.twitter.com/J8g9lRdnC9
— Secretary Janet Yellen (@SecYellen) May 21, 2024
Další balík protiruských sankcí se rodí pomalu
Evropská komise předložila tento týden členským státům revidovaný 14. balík protiruských sankcí, který obsahuje mimo jiné stovku nových jmen lidí a organizací pro „černou listinu EU“. Je mezi nimi také propagandistická organizace Voice of Europe, jejíž působení v EU odhalila česká strana; na českém sankčním seznamu už figuruje.
Evropská krajní pravice se topí v aféře Russiagate. „Užitečných idiotů“ Kremlu je ale dost i v Česku
Hlavním smyslem nového balíku bude však boj proti obcházení těch velmi početných sankcí, které EU na Rusko už uvalila. To je samozřejmě velmi citlivé téma, které se dotýká mnoha subjektů mimo Rusko, obvykle na EU tak či onak napojených. „Stanoviska jsou zatím velmi vzdálená,“ sdělil diplomatický zdroj serveru La Matinale Européenne; dosažení dohody podle něj potrvá „týdny“.
Jedním z nejcitlivějších postihů, o kterých se jedná, se týká Turecka, s nímž EU udržuje velmi komplikované a křehké vztahy. Ukazuje se, že zákaz dovozu ruské ropy do EU je obcházen často právě díky zapojení tureckých přístavů a společností. Ty dovážejí masově ruskou ropu, kterou posléze míchají s ropou z jiných zdrojů a vyvážejí poté do EU pod novým označením. Podle Střediska pro výzkum energetiky a čistého ovzduší citovaného serverem Politico tak tři turecké přístavy vydělaly za loňský rok ruským dodavatelům až tři miliardy eur.
