Některé odborné studie docházejí k závěru, že mladí lidé v Evropě přestávají pít alkohol, aniž by ale zároveň vyměnili alkoholické nápoje za jiné „drogy“. Prostě chtějí žít zdravěji než jejich rodiče či prarodiče. Podle odborníků ale teprve čas ukáže, zda tento na první pohled pozitivní trend bude mít delší trvání a nebude nahrazen přechodem k jiným druhům závislosti.
Pití alkoholu u mladistvých bylo vždy v Česku považováno – k nelibosti lékařů – za jakýsi „kavalírský delikt“, tedy za něco, co se v němčině označuje jako salonfähig – společensky přijatelný prohřešek.
Otec sice hlasitě pokárá šestnáctiletého syna za to, že z něj po návratu domů „táhne pivo“, ovšem při vzpomínce na vlastní alkoholové eskapády v mladistvém věku mu v duchu hesla „my jsme nebyli jiní“ rychle odpustí. „Každý si to s tím alkoholem musí zkusit.“
V poslední době se ale v Evropě děje něco, co roky zavedený model velmi liberálního přístupu k alkoholu do značné míry nabourává. Aniž by rodiče svým ratolestem alkohol nějak striktně zakazovali, ony samy ho přestávají pít.
Důkazem je široce citovaná studie německé Spolkové centrály pro zdravotní výchovu, využitelná vzhledem k podobným globalizačním návykům i pro jiné evropské země, včetně Česka.
Němečtí výzkumníci porovnali na základě dotazníkových šetření a jiných dostupných dat spotřebu alkoholu mezi dětmi a mladistvými a dospěli k jednoznačnému závěru: Alkohol už mezi mladými není zdaleka tak „in“ jako pro jejich rodiče.
Zatímco v roce 2004 se k pití alkoholu alespoň jednou týdně přiznalo 21 % dotázaných ve věku 12 až 17 let, v roce 2021 to bylo už jen 9 %. Stejný pokles zájmu o pivo, víno a destiláty byl zaznamenán i ve věkové skupině osmnáctiletých až pětadvacetiletých. V jejich případě počet pravidelných konzumentů alkoholu poklesl ze 44 na 32 %.
Je třeba připomenout, že v Německu, Rakousku i ve Švýcarsku mohou mladí lidé pít nízkoprocentní alkohol (pivo, víno, sekt) už od 16 let, v doprovodu rodičů pak dokonce od 14.
I za těchto okolností však spotřeba alkoholu mezi dětmi a mladistvými klesá, což potvrzují i zkušenosti z Rakouska a dalších zemí. Také hospodští potvrzují, že mnoho mladých lidí si dá dnes v hospodě raději limonádu nebo jiný nealko nápoj než pivo či víno.
Tráva alkohol nenahrazuje
Co se to s mladými tedy vlastně děje? Mnozí dnešní čtyřicátníci a starší jsou přesvědčeni o tom, že mladí jen prostě vyměnili alkohol za marihuanu a další „nealkoholové“ drogy.
Jenže to není tak úplně pravda. I když „odér z trávy“ je dnes cítit takřka všude, kde se schází mladá generace, rozhodně se nedá říci, že by úměrně s poklesem spotřeby alkoholu u mladých rostla spotřeba lehkých drog.
Ta totiž, jak uvádí zmíněná německá studie, zůstává mezi mladými od devadesátých let prakticky konstantní a křivka ukazuje jen mírné výkyvy. Jinými slovy: lehké drogy alkohol u mladistvých v plné míře rozhodně nenahradily.
Pro mladé lidi je pití alkoholu a povídání si o tom, co v opilosti vyváděli, stále více relikt minulosti.
Někteří odborníci jsou přesvědčeni o tom, že mezi mladými začal být určitým trendem nový životní styl, v němž má alkohol mnohem méně významné postavení než u předchozích generací.
Přesvědčili se o tom i autoři pořadu německé televize ZDF, když se ptali studentů a mladistvých na vztah k alkoholu. Většina odpovídala v tom smyslu, že jim ranní kocovina brání v běžném fungování, a proto nepijí. Svou roli hraje i to, že takřka každý mladý člověk dnes řídí auto.
„Znám stále více lidí v mém věku, kteří říkají, že vůbec nepijí alkohol. Osobně bych řekl, že to je fakt změna,“ řekl autorům pořadu jedenadvacetiletý student Thorben Sanjo.
Podle něj mnozí mladí lidé považují pití alkoholu a následné povídání o zážitcích, s tímto pitím spojených, za určitý přežitek a relikt minulosti. „Asi jako když se dříve ve filmech hodně kouřilo a dnes už se nekouří,“ řekl student.
Nové celebrity alkohol nepropagují
Podle německých odborníků mohou mít svůj vliv i influenceři na sociálních sítích, kteří, pokud alkohol neodsuzují, tak ho alespoň nepropagují. Na rozdíl od starších celebrit, vyprávějících o svých vtipných alkoholových zážitcích, mají „nové celebrity“ úplně jiná témata.
I někteří čeští odborníci vidí za nižší spotřebou alkoholu u mladistvých a mladých určitou společenskou změnu. „Nikdo ale neví, jak dlouho bude trvat a kam vlastně povede,“ řekl INFO.CZ Ivan Douda, spoluzakladatel Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In.
I když problém alkoholismu či drogové závislosti u mladé generace zdaleka nezmizel, podle Doudy je dnes evidentní, že část mladých lidí skutečně přestává pít alkohol nebo jeho spotřebu omezuje na minimum. A nenahrazuje ho ani jinými drogami.
Děsí mě, kolik mladých lidí se dnes přiznává k depresím a vyhoření a vyhledává antidepresiva.
Protidrogová komise hl. m. Prahy
„Může se jednat o trend zdravějšího životního stylu, ale také třeba o určité vymezení vůči starší generaci, která si z alkoholu udělala fetiš. A mladí chtějí být jiní,“ uvedl Douda.
Ani měkké drogy už nejsou evidentně nějakým prostředkem revolty „mladých vůči starším“, dávno ztratili punc zakázaného ovoce.
Tezi o tom, že mladí lidé se dnes chtějí ve stále větší míře odlišit od těch starších zdravějším životním stylem, zbaveným alkoholu a drog, však podle Doudy nabourává nárůst spotřeby antidepresiv a jiných farmak na léčbu pošramocené psychiky.
„Děsí mě, kolik mladých lidí se dnes přiznává k depresím a vyhoření a vyhledává právě antidepresiva,“ uzavírá Douda.
