Způsob, jakým se lidé v Evropě stavějí k různým druhům alkoholu, je dlouhodobě tak stabilní, že rozděluje kontinent na šest vymezených oblastí. K takovému závěru dospěla vědecká studie, publikovaná v odborném časopise Addiction. Pokud chce Evropa podle autorů vymýtit přebujelý alkoholismus, musí v každém ze šesti teritorií s různými pijanskými návyky zvolit trochu jinou strategii.
Základním sdělením, se kterým uvedená studie přichází, je až překvapivě vysoká stabilita pijanských návyků na kontinentu. I když Evropa prochází mnoha demografickými, společenskými a další změnami, včetně těch způsobených migrací a přesuny obyvatelstva, pijanské návyky se během desetiletí v jednotlivých zemích, včetně Česka, takřka nemění. Pije se pořád stejně, odchylky jsou minimální.
„Evropa zůstává regionem s odlišnými pijanskými návyky, které se zdají být tak hluboce zakořeněné v kultuře, že je obtížné je změnit,“ uvedl Jürgen Rehm, spoluautor studie z Torontské univerzity.
Mezinárodní tým vědců porovnával data o spotřebě alkoholu a způsobu jeho konzumace v Evropě v letech 2000, 2010, 2015 a 2019, a to na základě dat Světové zdravotnické organizace (WHO).
Podle výsledků lze údajně vymezit na kontinentu již zmíněných šest teritorií, v nichž se dlouhodobě dodržují specifické pijanské návyky. A nejde přitom zdaleka jen o to, že na jihu se pije více vína a na severu více piva. Jde také o to, jak se alkohol konzumuje.
I když by tak zřejmě každý Čech předpokládal, že jeho pijanské návyky budou nejvíc podobné dalším „pivním“ národům, jako jsou Němci, Rakušané či Nizozemci, údajně to tak není.
Českou republiku zařadili autoři studie do skupiny, v níž jsou kromě Česka ještě Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Tyto země se vyznačují vysokou celkovou spotřebou alkoholu, nejvyšší spotřebou piva a vysokou prevalencí těžkého epizodického pití, známého také jako binge drinking.
Nárazoví pijani
Lidé v této skupině jsou údajně specifičtí tím, že se velmi často uchylují k nadměrné nárazové konzumaci. A během tohoto nárazového pití vypijí nadměrné množství alkoholu.
To je definované množstvím vyšším než pět sklenic (skleniček) piva, vína či lihovin. Jinými slovy: Češi, Chorvaté či Poláci pijí nepravidelně, jakmile se jim ale naskytne příležitost (oslava, víkendové posezení s přáteli, sledování sportu), jsou schopni do sebe dostat nárazově alkohol ve velkém množství.
Další skupina zemí, do které patří Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Slovinsko a Španělsko, se vyznačuje vysokou spotřebou piva, relativně nízkou preferencí lihovin a vysokou konzumací alkoholu v zahraničí. To znamená, že například Němci či Dánové využívají turistické cesty do zahraničí v nadprůměrné míře k tomu, aby konzumovali alkohol.
Klasické vinařské země, tedy Francie, Řecko, Itálie, Portugalsko, mají nejvyšší spotřebu vína a nejnižší spotřebu piva a lihovin. Obyvatelé těchto zemí pijí pravidelně, v porovnání s Čechy méně nárazově, celkově do sebe ale dostanou menší množství alkoholu než lidé v pivních státech ve střední či severní Evropě. Velmi překvapivě se do této skupiny ale zařadilo i severské Švédsko, kde víno stoupá na oblibě na úkor piva a lihovin.
Další skupinu pak představují pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva, kde se obecně konzumuje nejvíce čistého alkoholu, především z piva a lihovin. Lidé tady pijí pravidelně, nárazové pití jako v Česku je méně časté.
Hodně pijanů i abstinentů
Ukrajina, Bulharsko a Kypr pak patří do skupiny, která se vyznačuje nejnižší prevalencí pijanů a zároveň nejvyšší prevalencí abstinentů. Co to znamená? Zatímco vysoce nadprůměrné procento obyvatel těchto zemí nepije alkohol vůbec, „doženou“ to za ně ti, kteří naopak zkonzumují vysoce nadprůměrné množství lihovin.
Poslední skupinu pak tvoří Finsko, Island, Irsko, Lucembursko a Malta. Tyto země jsou podle studie evropskými šampióny, pokud jde o četnost pijanů a těžkých alkoholiků. Studie také zjistila významné souvislosti mezi chováním při pití alkoholu a úmrtími souvisejícími s alkoholem a zdravotními účinky. Ty byly měřeny počtem let ztracených v důsledku nemoci, invalidity nebo předčasné smrti.
V tomto směru vykazují největší zdravotnické a společenské škody Estonsko, Lotyšsko, Litva, Ukrajina, Bulharsko a Kypr. „Protože chování spojené s pitím je silně spojeno se zátěží způsobenou nemocemi a úmrtností, musíme najít způsoby, jak změnit vzorce, které charakterizují skupiny s nejvyšší zátěží související s alkoholem,“ uvedl Jürgen Rehm.
Nepijte na žal!
Podle Jiřího Dvořáčka, primáře Psychiatrické léčebny v Červeném dvoře, zaměřené mimo jiné na léčbu alkoholové závislosti, nejsou ale výsledky studie nijak překvapivé. „Už dřívější průzkumy dospěly k závěru, že jsou v Evropě země, jako Česko, kde se pije nárazově velké množství alkoholu, a pak jižní státy, kde jsou lidé pravidelným pitím menšího množství tak trochu přiopilí každý den,“ řekl INFO.CZ primář Dvořáček.
Podle něj je přitom velmi těžké určit, jaký z pijanských návyků (když už lidé pijí alkohol) zatěžuje organismus nejméně. „To je velmi specifická a individuální záležitost,“ řekl Dvořáček. Pokud lidé pijí alkohol, měli se podle něj především vyhnout pití kvůli „psychogenním účinkům“, tedy takové konzumaci, od níž očekávají ovlivnění psychiky (třeba pití na žal nebo kvůli stresu).
Zároveň je nutné snížit množství konzumovaného alkoholu, v odborných kruzích se hovoří maximálně o dvou sklenicích vína či piva denně. „Jako velmi pozitivní se ukazuje také dodržování určitých abstinenčních období, při nichž člověk po určitý čas nepije alkohol vůbec,“ uvedl Dvořáček.
