Hej rup! Přijde do Česka nová éra družstevnictví? V zahraničí jí kvete pšenka

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Ve Vídni začne od příštího roku fungovat první družstevní supermarket, v němž budou zaměstnanci zároveň majiteli. Podle některých odborníků to může být předzvěst jakési socializace ekonomiky a nové formy družstevnictví.

To, co se chystá ve Vídni, jde daleko za obecnou formu družstev, známých i u nás. Ve vídeňské čtvrti Meidling by měl být v polovině příštího roku otevřen supermarket MILA fungující na principu „nakupuji v obchodě, který zároveň vlastním“. V Rakousku se bude jednat o první velký obchod tohoto druhu.

Za družstevní podíl ve výši 180 eur (4 600 korun) se může prakticky kdokoliv stát členem. Pokud máte málo peněz a patříte k nějaké konkrétní sociální skupině (studenti, nezaměstnaní, důchodci atd.), můžete si koupit podíl v družstvu i za 20 eur.

Samotná počáteční investice ovšem nestačí. Každý člen družstva, bez ohledu na to, zda je chudý, nebo milionář, by měl každý měsíc osobně odpracovat v supermarketu tři hodiny. Jedině tak lze údajně zajistit, aby obchod nabízel potraviny za relativně nízké ceny. Zároveň má tato forma spolupráce vytvořit pocit jednoty mezi členy družstva pocházejícími z různých sociálních skupin.

V obchodě pak budou moci nakupovat opět pouze členové, každý družstevník však může nominovat ještě jednu další osobu, která rovněž získá oprávnění k nákupům v MILE. Zakladatelé supermarketu předběžně počítají s tím, že by marže na jednotlivé potraviny a potravinářské výrobky neměly překročit 30 %. Nákup pro členy by tak byl celkově levnější než u konkurence.

„Myslím, že něco takového může jednou fungovat i na dalších místech ve Vídni,“ říká spoluzakladatel projektu MILA David Jelínek. Předobrazem vídeňského supermarketu jsou podobné projekty v Paříži, Berlíně a Mnichově. Známý je především projekt pařížského družstevního obchodu La Louve, úspěšně fungující už od roku 2018 se 6000 družstevníky.

Portugalsko se chce stát daňovým rájem mladých lidí

Zapomenuté bohatství?

Vídeňský projekt počítá v první fázi s tím, že může úspěšně fungovat s 1000 členy, zatím jich má 800. Supermarket by měl v prvním roce dosáhnout obratu 1,3 milionu eur (33 milionů korun) při prodeji 3000 položek. Jeho zakladatelé přitom od počátku tvrdí, že se nejedná jen o cestu k levnějším potravinám, ale také k tomu, aby ekonomika získala lidštější rozměr.

„Družstvo je v Rakousku zapomenuté kulturní bohatství, mnoho lidí už neví, co to je,“ říká Jelínek. Družstevníci se při práci navzájem poznají, jsou závislí jeden na druhém, navíc získají při společné práci poznatky o tom, jak obchod s potravinami vlastně funguje. Pokud supermarket vytvoří zisk, peníze se nerozdělují členům, ale reinvestují do vybavení obchodu nebo se použijí ke snížení cenové přirážky u jednotlivých položek.

MILA přitom není zdaleka jediným projektem dokazujícím jakousi počínající renesanci družstevnictví v západní Evropě. „Rozmach družstev byl vždycky v historii i určitou dopovědí na hospodářské a jiné krize,“ řekl INFO.CZ Pavel Černý z předsednictva Družstevní asociace ČR. První reálné spotřební družstvo vzniklo v britském Rochdale už v roce 1844.

Symbolem českého družstevnictví se stal film režiséra Friče z roku 1934 s názvem Hej rup! V této sociální komedii zkrachovalý továrník v podání Jana Wericha s nezaměstnaným známým (Jiří Voskovec) dostaví družstevní metodou s dalšími nezaměstnanými dům a založí v něm mlékárenské družstvo „Hej rup!“.

Renesance družstev

Jen s mírnou nadsázkou začínají v podobném duchu nyní družstva znovu vznikat, a to v různých oborech. Lidé se spojují do družstev, aby mohli společně nakupovat, podnikat nebo si třeba pořídit bydlení. Podle Pavla Černého je ale tato „družstevní renesance“ v Česku zatím zřetelně pomalejší a komplikovanější než třeba v sousedním Německu a Rakousku.

„I když by družstevní projekty mohly v mnohém pomoci při řešení bytové krize, na rozdíl třeba od Rakouska u nás narážejí na zeď postavenou velkými developery ve spolupráci s politiky na radnicích,“ tvrdí Černý. Radnice podle něj při prodeji pozemků i územním plánování vycházejí mnohem více vstříc velkým developerům než zájemcům o družstevní bydlení.

Na druhou stranu i Černý potvrzuje, že důvěrou v české družstevnictví otřásla i série krachů či vytunelování některých družstevních záložen. „Za tím vším stáli lidé, kteří zneužili princip, který jinak všude na světě pomáhá a zlidšťuje ekonomiku,“ podotýká Černý. Nepochybuje ale o tom, že renesance družstevnictví dříve či později zasáhne i Česko. „Vím o některých projektech, zejména ze strany mladých lidí, které vypadají velmi nadějně,“ hledí do budoucnosti Černý.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Konopné kluby: Německo uzákonilo „družstevní“ cestu ke konopí. Šanci možná dostanou i u nás

Platy na dluh. Vláda v zajetí korporativismu rozdává i to, co nemá

sinfin.digital