„Zbavte Maďarsko hlasovacího práva!“ zní z Evropského parlamentu. Lídři EU se zdráhají

Europoslanci 345 hlasy (proti bylo 104, 29 se zdrželo) apelovali na Evropskou radu, aby zvážila, zda Maďarsko „vážně a trvale porušuje evropské hodnoty“, což by mělo vést k dočasnému zbavení některých práv členské země, včetně práva hlasovat v Radě EU. 

Orbánovo veto na prosincovém zasedání Evropské rady ohledně revize rozpočtu EU včetně pomoci Ukrajině označili za „porušení strategických zájmů EU a zásady upřímné spolupráce“ mezi jejími členy. Evropskou komisi pak navíc pokárali za to, že Maďarsku v prosinci vyplatila 10 ze 30 miliard eur dotací zmrazených právě kvůli nedodržování vlády práva, a oznámili, že se budou zabývat možností na ni podat z tohoto důvodu žalobu.

Schválený text vyjadřuje znepokojení kvůli dalšímu omezování demokracie, vlády práva a základních práv v Maďarsku a jako příklad uvádí nedávný zákon o „ochraně národní svrchovanosti“. Obsahuje také pochybnost, zda maďarská vláda dokáže splnit povinnosti předsedy Rady EU v letošním druhém pololetí. Vyzývá lídry zemí EU, aby tato rizika utlumili a aby zahájili jednání o takové reformě rozhodování v EU, která by zabránila zneužívání práva veta.

Hlasování předcházela ve středu vzrušená debata, v níž většina řečníků označila Orbánovu taktiku vůči zbytku EU za vyděračskou a nepřijatelnou. „Orbán je trapná Putinova loutka a nesmí se mu dovolit, aby prosadil svůj zájem,“ řekl například irský poslanec Sean Kelly z Evropské lidové strany (EPP), ve které přitom poslanci maďarské vládní strany Fidesz do roku 2021 zasedali. Podle jeho kolegy z téhož klubu, Portugalce Joseho Manuela Fernandeze je „nepřijatelné, aby jeden premiér vydíral ostatní vlády EU zastupující 400 milionů lidí“; vyzval Evropskou radu, aby problém rychle vyřešila s uvolnila potřebnou finanční pomoc pro Ukrajinu.

Podle finského pravicového poslance Petriho Sarvamaay se musí politické špičky v EU pochlapit a použít vůči Maďarsku článek sedm smlouvy, který předpokládá dočasné pozastavení hlasovacího práva v Radě EU. Je jejich povinností EU před Orbánovou taktikou uchránit, uvedl.

Sarvamaa už před rozpravou sebral podpisy 120 europoslanců pod petici požadující, aby Maďarsko bylo takto potrestáno za nedodržování demokratických pravidel. Zástupci levicových stran byli ještě radikálnější – za všechny citujme švédskou Malin Björkovou (Sjednocená levice), podle níž by šéfové států a vlád měli Maďarsku také odejmout jeho předsednictví v Radě EU ve druhém pololetí letošního roku.

Na frak dostával v EP nejen Orbán, ale také Evropská komise za to, že vpředvečer prosincové schůze Evropské rady uvolnila zmíněnou třetinu ze 30 miliard eur upíraných Maďarsku kvůli nerespektování pravidel právního státu. 

Zejména liberální, socialističtí a zelení europoslanci oznamovali, že kvůli tomu podají na komisi žalobu u Evropského soudního dvora; někteří chtěli dokonce hlasovat o nedůvěře exekutivě EU. Vyhrožovali také, že si to budou pamatovat, až se bude šéfka komise Ursula von der Leyenová ucházet o druhý mandát a bude potřebovat podporu většiny europoslanců.

Zástupci euroskeptických a krajně pravicových stran se naopak Orbána zastávali – obviňovali autory rezoluce z vydírání a hájili právo „svobodně zvoleného“ maďarského lídra dělat politiku po svém, k čemuž má od voličů mandát. 

„Maďarsko dnes ukazuje cestu. Musíme respektovat jeho svobodu. Ať žije Maďarsko,“ vzrušoval se polský Ryszard Czarnecki (Pis, ECR). Čeští poslanci za SPD, ANO a ODS hlasovali proti rezoluci nebo se hlasování zdrželi.

Epizoda ze Štrasburku ilustruje zjitřené emoce kolem maďarského chování, ale také zvětšující se Orbánovu izolaci v rámci unie. Europarlament sice nemůže nic prosadit, ale jeho většinové stanovisko má politickou váhu. 

V tomto kontextu není pravděpodobné, že by komise v příštích týdnech poskytla Maďarsku další část zmrazených dotací, i kdyby za to Orbán 1. února souhlasil s financováním Ukrajiny. Pravděpodobné je naopak to, že diplomaté najdou způsob, jak miliardy pro Ukrajinu zachránit i tak.

Orbán na prosincovém summitu připustil, aby EU rozhodla o zahájení vstupních rozhovorů s Ukrajinou; zařídil to tak, že při hlasování o téhle věci opustil zasedačku, po předběžné dohodě s německým kancléřem Olafem Scholzem. Zuby nehty však bránil schválení 50 miliard eur (33 miliard úvěrů a 17 miliard grantů), tedy asi 1,2 bilionu korun strukturální pomoci Ukrajině na příští čtyři roky. Má jít o zásadní vzpruhu pro ukrajinský státní rozpočet, bez níž by se napadená a válčící země ocitla v bankrotu. Obě rozhodnutí – o jednání o vstupu a o penězích – vyžadovala jednomyslnost.

Maďarsko už na přelomu roku hlásilo, že by bylo ochotno nakonec souhlasit, za podmínky, že částka 50 miliard bude rozdělena na dvě či více splátek a o každé se bude hlasovat zvlášť, což by Orbánovi umožnilo opakovaně ostatní vydírat hrozbou veta. 

V posledních dnech se podle severu Politico vyjednává už o mírnější variantě – pokud by některá členská země měla výhrady k vyplácení peněz Kyjevu, musela by se jimi Evropská rada povinně zabývat. Tato „záchranná brzda“ by Orbánovi (či kterémukoli jinému státníkovi) umožnila veřejně a na nejvyšší úrovni obhajovat své stanovisko, aniž by ovšem mohl pokračování pomoci svým vetem zablokovat.

V tuto chvíli se tedy zdá, že se vlády EU už nebaví o možnosti obejít maďarskou hrozbu tím, že by si zmíněnou sumu rozdělily mezi sebou a poskytly Ukrajině bilaterálně. Ukazuje se, že takový postup by byl krkolomný, v každé zemi jiný, zdlouhavý a neefektivní. 

Děsivá je už jen představa, jak by takový český příspěvek projednávala Poslanecká sněmovna. Kyjev krom toho potřebuje peníze co nejdřív – státní kasa bude od dubna prázdná. Bylo by tedy zajisté snazší dát mandát Evropské komisi, aby si za nejvýhodnějších podmínek peníze vypůjčila jménem celé EU a také, pod dohledem vlád, je Ukrajině vyplácela.

Pokud se tedy povede zažehnat hrozbu maďarského veta, není pravděpodobné, že by se na programu únorové schůze objevil bod týkající se postihu Maďarska podle „článku sedm“ smlouvy. S takovým postupem by muselo souhlasit všech zbývajících 26 premiérů a prezidentů; ti radikálnější z nich by možná byli pro, ale většina si nepřeje úplně vyhlásit Maďarsku válku a dává spíše přednost „měkkému“ tlaku na kolegu Orbána. 

A to přesto, že všichni víceméně sdílejí názor, že Orbánova koncepce „neliberální demokracie“ je v rozporu s hodnotami EU a že jeho neustálé šermování vetem Unii vnitřně oslabuje. Pokud to dopadne takto, bude pomoc Ukrajině zachráněna a Maďarsko bude unii dál beztrestně škodit.

Evropský parlament tento týden také masově (596:70) schválil rezoluci odsuzující pokusy vlády Roberta Fica revidovat trestněprávní předpisy a zrušit Úřad speciální prokuratury. Dospěl k závěru, že tyto snahy poškozují boj proti korupci v EU, a vyzval slovenskou vládu, aby svůj postup přehodnotila. Vyjádřil také obavy ohledně plánovaných reorganizací veřejnoprávního rozhlasu a televize na Slovensku a odsoudil silový způsob, jímž Fico tyto změny prosazuje, bez veřejné diskuse.

EP dal touto rezolucí najevo, že je připraven se zabývat nedemokratickými tendencemi v kterékoli členské zemi, včetně Slovenska, které dosud z Bruselu mnoho kritiky nezažilo a jako člen eurozóny patří spíše do „jádra“ EU. Návrat Fica, který otevřeně obdivuje Viktor Orbána a jeho metody, však vyvolává novou tenzi. Fico klasicky rezoluci označil za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska a obvinil opozici, že europarlament zmanipulovala „vyprávěním nesmyslů“.

EU vedla několik posledních let trpký spor ohledně vlády práva s Polskem a Maďarskem. Kritika Polska utichla po nedávných volbách, ve kterých zvítězila proevropská koalice. Varšava ovšem zatím nedosáhla uvolnění pozastavených peněz z Bruselu. Poslední kroky nové Tuskovy vlády, zejména čistky ve veřejnoprávních médiích oddaných donedávna vládě Práva a spravedlnosti (PiS), vyvolávají tlak na Evropskou komisi, aby také tato opatření prověřila a předvedla tak, že neměří různým politickým silám různým metrem. Bylo by to dobré, už kvůli Ficovým obviněním.