Republikánské primárky doposud „vyprodukovaly“ dva kandidáty, kteří mají šanci získat nominaci své strany do prezidentských voleb v USA na podzim tohoto roku. Dosavadní vývoj ukazuje, že demokratického kandidáta (podle všeho prezidenta Joea Bidena) vyzve buď Donald Trump, nebo Nikki Haleyová. Zatímco Trump je dlouholetou „stálicí“ americké politiky, o jehož možném vítězství média spekulují téměř nepřetržitě, Haleyová se do svého výsadního postavení dostala relativně krátce, resp. až poté, co ze stranického „závodu“ odstoupili ostatní uchazeči (DeSantis, Ramaswamy).
První střetnutí – Volební shromáždění (caucus) v Iowě (15. 1.) – drtivě vyhrál Trump. Jeho náskok co do počtu získaných delegátů (20 ze 40) byl nejvyšším v historii volebních shromáždění státu Iowa.
Také primárky v New Hampshire (23. 1.), kde už se utkal pouze Trump a Haleyová, měly stejného vítěze. Nicméně výsledný rozdíl byl relativně zanedbatelný (Trump 12 delegátů, Haleyová 10).
Na jedné straně měl Donald Trump dobrý důvod se prohlásit za vítěze: stal se vůbec prvním republikánským (neúřadujícím) kandidátem americké historie, který dokázal zvítězit v Iowě i New Hampshire v jednom roce.
Na druhé straně radovat se svým způsobem mohla i Haleyová: navzdory chmurným předvolebním průzkumům „uhrála“ v New Hampshire přinejmenším takový výsledek, který ji stále drží „nad vodou“ a umožňuje jí dále bojovat.
Další střetnutí mezi republikány proběhne v Nevadě (6. a 8. 2.) a na Virginských ostrovech (8. 2.), nicméně relativně složitý systém nevadského volebního procesu a marginální počet delegátů „rozdělovaných“ na Virginských ostrovech (4) bude význam a dopad těchto voleb snižovat.
Pro další průběh primárek bude klíčový výsledek voleb v Jižní Karolíně (24. 2.) a Michiganu (27. 2.), kde se bude vybírat dohromady 105 delegátů. Jejich výsledné složení bude silným indikátorem pro ostře sledované superúterý (5. 3.), během kterého proběhnou primárky v celkem 15 státech USA.
Jaké jsou za daných okolností reálné šance bývalé guvernérky Jižní Karolíny (2011-2017) a pozdější velvyslankyně USA v OSN (2017-2018)?
Jednoznačnou odpověď v tuto chvíli nemáme. Základní podmínkou uchazeče o nominaci strany je získat dostatečné množství sponzorů, protože bez stabilních příjmů nelze vést efektivní a dlouhodobou volební kampaň.
Co se finanční stránky týče, zdá se, že Haleyová si vede více než obstojně. Ostatně to, že neodstoupila z kampaně ani po porážce v New Hampshire, ukazuje, že nedostatek financí ji v tuto chvíli netrápí.
Některé interní informace, které zveřejnil deník The New York Times, naznačují, že Haleyová ve druhé polovině roku 2023 dokázala vybrat přes 50 milionů dolarů a kontaktovat desítky tisíc nových dárců. Pokud by se tato čísla potvrdila, získala by více peněz než Donald Trump za stejné období.
„Šokující předpovědi“ pro rok 2024: Z USA přijde konec kapitalismu a Evropská unie zdaní superboháče
Haleyová by ale potřebovala uspět, a to co nejdříve, aby republikánskému voliči přesvědčivě ukázala, že je schopna Donalda Trumpa porazit. V tuto chvíli to ale nebude vůbec snadné.
V Jižní Karolíně, jejím domovském státě, mezi republikány působí silná „evangelická“ základna, která je známá svými silně konzervativními postoji, které upřednostňují Trumpa. Volební průzkumy v tuto chvíli (k 25. 1.) hovoří více než jasně: Trumpa by volilo přes 60 % voličů, Haleyovou pouhých 25 %.
Situace v Michiganu je v mnoha ohledech odlišná, voličská základna bývá hodnocena jako umírněná. Nicméně republikáni v Michiganu procházejí v současné době složitým obdobím plným vnitřních sporů.
Snahou Haleyové bude získat umírněné republikány na svou stranu a ty zbývající přesvědčit, jak jen to půjde. To se zatím příliš nedaří. Co se týče předvolebních průzkumů, je pozice Donalda Trumpa ještě silnější než v Jižní Karolíně: 67,5 % pro Trumpa, 17,8 % pro Haleyovou.
Haleyová to nebude mít snadné ani během superúterý, protože v sedmi státech (z 15) proběhnou tzv. uzavřené primárky, ve kterých budou moci hlasovat pouze republikáni. To jí stěžuje pozici, protože pokud vycházíme z výsledků v New Hampshire, pak vidíme, že více než polovinu jejích voličů tvořili „nezávislí“.
Další možná komplikace spočívá v tom, že Republikánská strana umožňuje státům, aby uplatňovaly volební princip „first-past-the-post“ (anebo jeho různé varianty), ve kterém vítěz získává pro sebe za daný stát všechny delegáty (nebo jejich velkou většinu). Jinými slovy není zde uplatňováno proporční rozdělení výsledků s ohledem na zisky odevzdaných hlasů.
Vyhlídky Haleyové tedy nejsou
příliš „růžové“. Nicméně nezapomínejme, že je zde ještě jedna proměnná, která
může všechno změnit. Ta se paradoxně netýká Haleyové, ale samotného Donalda
Trumpa, vůči kterému bylo vzneseno 91 obvinění z trestných činů ve čtyřech
trestních řízeních u státních a federálních soudů. To jsou natolik závažné
skutečnosti, které konečný výsledek republikánských primárek mohou zcela
zvrátit.
Je pravdou, že se předpovědi mnoha pozorovatelů, podle kterých měla obvinění vést k politickému pádu Donalda Trumpa, ukázaly spíše jako zbožná přání. Trump má své pevné voličské „jádro“, které mu doposud bylo schopno odpustit doslova cokoli. Ale může se na to spoléhat i nadále?
Trump bude v této rizikové strategii pokračovat. Sám sebe označil za oběť systému, proti kterému bojuje. A tuto pozici už nemůže opustit. Uvidíme, jakou strategii pro nadcházející volby zvolí Haleyová. V každém případě by neměla pouze spoléhat na to, že většina republikánů pod tlakem nově zveřejněných detailů o průběhu trestního řízení proti Donaldu Trumpovi konečně „prozře“ a přikloní se na její stranu.
