Termín „záchovná stomatologie“ není příliš známý. Osobně jsem se s ním setkala až ve chvíli, kdy se můj „zombie zub“ probudil k životu. Zubní lékaři v pražské Všeobecné fakultní nemocnici však pracují nejen s mrtvými zuby. Většinou se snaží zachránit ty živé – v případech, kdy si běžný zubař neví rady.
Před 35 lety, ještě za komunismu, jsem si zlomila přední zub. Každé ráno jsem pak chodila ke školní zubařce, která mi strašidelnou dlouhou jehlou čistila kanálek – bez umrtvení, bez úspěchu. Zub odumřel. Následovala zlatá korunka, později keramická.
Před pár měsíci se tento „zombie zub“ nečekaně přihlásil o slovo. Ke svému údivu jsem zjistila, že záněty pod mrtvými zuby nejsou ojedinělými úkazy. Můj – jinak velmi schopný – zubař si s problémem nedokázal poradit. Odkázal mě tedy na specialisty, s pravděpodobnou vidinou resekce (odstranění části kořene zubu chirurgickým zákrokem přes dáseň), případně implantátu.
Soukromé kliniky si účtují tisíce korun už jen za vstupní konzultaci. Riskla jsem tedy státní zařízení. A dostala se do „stomatologického ráje“. Fungování Oddělení záchovné stomatologie Stomatologické kliniky 1. FK UK a VFN popisuje pro INFO.CZ v následujícím rozhovoru MDDr. Miroslav Baxa.
Co je záchovná stomatologie a jaké problémy nejčastěji řeší?
Záchovná stomatologie je jen část stomatologie. Stomatologie se dá rozdělit na záchovnou, protetickou, chirurgii, parodontologii a dětské zubní lékařství. Záchovná stomatologie se zabývá zachováním zubu v ústech – tzn. ošetřením kazu a endodontickým ošetření zubu (vyčištěním kořenových kanálků).
Jaký je rozdíl mezi ošetřením zubu v rámci záchovné stomatologie a ošetřením u „klasického“ zubaře?
„Klasický“ zubař neboli praktický zubní lékař by měl umět od každého trochu – ošetřit zubní kaz, kořenové kanálky, nabrousit zuby na korunku nebo můstek, zhotovit snímatelné náhrady, extrahovat zub a ošetřit dítě.
V nemocnici máme více oddělení (viz výše). Lékaři z každého oddělení dělají tedy jen tu určitou část stomatologie. Nemocnice je ale vyšší pracoviště, kam jsou delegování pacienti od praktických zubních lékařů. Jsou to nejčastěji pacienti polymorbidní, kteří mají spoustu onemocnění, pacienti onkologičtí, případě pacienti s polyvalentními alergiemi zejména na lokální anestetika, u kterých ošetření nese určitá rizika.
A také například pacienti se zalomeným nástrojem v kořenovém kanálku nebo pacienti s dalšími komplikacemi, se kterými si lékaři ve svých soukromých praxích neporadí. Zalomené nástroje jsou docela časté. Pacienti jsou k nám odesílaní, protože naše pracoviště disponuje operačním mikroskopem. Také k nám přichází pacienti s tělesným a mentálním postižením.
Jak se moderní technologie promítají do záchovné stomatologie? Co už dnes zubaři umí, co bylo například ještě před 5 – 10 lety nepředstavitelné?
Z moderních technologií můžu vypíchnout hlavně lupové brýle a operační mikroskop. Jde o optické zařízení, které nám dokáže zvětšit objekt a můžeme pracovat s větší kontrolou. V dnešní době si už nedokážu představit práci bez zvětšení, šel by vidět prostě jen zub.
Se zvětšením ale vidíte i malou prasklinku na zubu. Také nám zvětšení dokáže pomoci při hledání všech kořenových kanálků, které se dají pouhým okem snadno přehlédnout.
Při hledání kanálků nebo pro verifikaci určitých odchylek a patologií nám napomáhá CBCT. Jde o zobrazovací rentgenologickou techniku, která se zaměřuje na určitou část těla, v našem případě na hlavu. Ukazuje ji ve všech rovinách.
Z dalších technologií to může být například scanner pro otisky při zhotovování korunek, můstků, snímatelných náhrad. Odpadá nepříjemné otiskování pro lidi se silným dávivým reflexem.
Dalším vybavením může být i fréza, která tuto počítačově vymodelovanou korunku vyfrézuje z keramického bločku. Takže člověk už nemusí na korunky čekat týdny, ale vše dokážeme zhotovit v jednom jediném dni. Velký boom zažívá i 3D tiskárna.
V čem se liší moderní ošetření zubních kanálků od tradičního a jaké benefity to přináší pacientům?
Dříve si lékaři museli vystačit pouze s ručními nástroji. Ty se používají i v dnešní době, hlavně na „nasondování“ kanálků, prvotní zprůchodnění a podobně, ale dříve se používaly na celé ošetření. To se občas využívá i v dnešní době v určitých případech, ale ošetření se dost prodlouží a člověk musí být velmi opatrný.
V dnešní době máme už i rotační kořenové nástroje, které se upínají do speciálního násadce a celý proces urychlí. Také máme různé přístroje, které nám napomáhají při definitivním plnění kořenových kanálků. A hlavní výhodou dnešní doby je již zmiňované přiblížení v podobě lupových brýlí, případně operačního mikroskopu. To vše určuje úspěch ošetření.
Snažíte se, aby zuby zůstaly „naživu“. „Zlobit“ ale mohou i mrtvé zuby. Stává se to často? Jaké bývají nejčastější komplikace u mrtvých zubů a jak se většinou řeší?
Ano, pozlobit mohou i „mrtvé“ zuby. Jde hlavně o zuby, u kterých se nevyčistily kanálky až po úplný konec, s tím se setkáváme velmi často. Jde o zuby ošetřované například před 15 lety, kdy v ordinacích nebyla moderní technika. Také jsou to zuby, u kterých se nenašly a nevyčistily všechny kanálky a v jednom z nich stále zůstala infikovaná dřeň. Také zuby nedostatečně vydezinfikované při endodontickém ošetření.
Tohle všechno může napomoci tzn. reinfekci bakteriemi, ty opět vedou k rozvoji zánětu v okolí zubu. Tento zánět může být ale dlouho skrytý, jde o chronický zánět, který tiše roste, a pacienty vůbec netrápí. Pacienti o zubu nemusí vůbec vědět. Ale potom při nějakém stresu, viróze může dojít k akutnímu vzplanutí zánětu, pacienty zub velmi rozbolí, že nezabírají žádná analgetika, občas se objeví otok a teplota. V takovém případě přichází k nám do ordinace.
My zhodnotíme, jak moc je velký zánět, stav zubu a okolních tkání. Poté se velmi často přistupuje k tzn. reendodontickému ošetření. Zub se otevře, poté je nutné odstranit výplň kořenového kanálku, opět vyčistit kanálky, masivně vydezinfikovat a opět zaplnit. Toto ošetření ale není vždy úspěšné.
V případě, že je zánět už opravdu velký, zub je velmi oslabený, nezbývá z korunkové části zubu moc tkání, popř. došlo k fraktuře zubu, spíše se přikláníme již k extrakci zubu a následné náhradě zubu určitou protetickou prací (stomatologický můstek nebo implantát).
Mnoho lidí má strach ze zubaře, někteří přímo fobii. Jiní mají pro změnu silný dávivý reflex. U vás je možné ošetření v celkové anestezii. Jak to probíhá? Může se objednat kdokoli „z ulice“, nebo je potřeba doporučení od lékaře?
Určitě je potřeba doporučení od lékaře. My jako nemocnice nejsme registrující pracoviště, pacienti jsou k nám delegování od jejich praktických zubních lékařů. Každopádně na ošetření v celkové anestezii přichází spíše pacienti s mentálním postižením, kteří ošetření v ambulanci nevydrží. Pro tyto pacienty je vytvořena čekací listina, která na našem pracovišti je opravdu dlouhá a pacienti jsou objednaní už na rok a půl dopředu. Proto co jde, se snažíme ošetřit ambulantně.
Také k nám přichází velmi anxiózní pacienti s různými traumatizujícími příběhy z dětství. Ale dnes je stomatologie již úplně jinde. Lékaři jsou velmi empatičtí a pracují ve většině případů s lokálním znecitlivěním. Pacient necítí bolest, maximálně určitý diskomfort v podobě tlaku. Pokud bolest cítí, snažíme se anestetika přidat, aby vše bylo snesitelné. Ale i v dnešní době se najde pár jedinců, kteří opravdu ambulantní ošetření nezvládnou, v tuto chvíli jsou zapsáni na čekací listinu.
Kdy je možné zub zachránit a kdy už je nutné přistoupit k extrakci?
Lékař musí zhodnotit několik biologických faktorů. Samotný zub, přilehlé tkáně, kost a podobně. Na samotném zubu hodnotíme kvalitu tvrdých zubních tkání, jestli je dostatečné množství korunkové části zubu na jeho záchranu, hodnotíme viklavost zubu. Pokud je zub velmi viklavý, nezbývá moc z korunkové části zubu, pokud je zub zlomený vertikálně, přikláníme se již k extrakci.
Co mohou pacienti dělat (kromě správného čištění a návštěv zubní hygieny), aby co nejdéle uchovali své vlastní zuby zdravé a vyhnuli se invazivním zákrokům?
Pomůže opravdu jen správná dentální hygiena, pravidelné preventivní prohlídky u lékaře, pravidelná návštěva dentální hygienistky a dobrý životní styl. Určitě platí pravidlo, že na čistém zubu kaz nevznikne. A nezáleží jen na pravidelném čištění zubů, ale hlavně na správné technice čištění. Pokud ji člověk neovládá, tak nemůže mít zuby správně vyčištěny.
Zabýváte se i estetickými korekcemi, například i bělením zubů, včetně bělení vnitřního. Jak probíhá vnitřní bělení a jaké má výsledky ve srovnání s běžným bělením?
Vnitřně se bělí zuby devitalizované. Je nutné, aby byl zub správně endodonticky ošetřený, hermeticky uzavřený, aby se bělící složka nedostala do okolních tkání, a teprve potom můžeme zub bělit.
Tato vložka je velmi agresivní a může způsobit dokonce i nekrózu okolních tkání. Lékař musí být velmi opatrný. Při samotném bělení se tedy vytvoří bariéra v zubu, neustále se kontroluje, do jaké hloubky se vkládá bělící gel a přichází na řadu namíchání samotného gelu s karbamidperoxidem, který umožní samotné bělení. Ten se do zubu vloží, překryje a zub se provizorně uzavře.
Pacient se poté zve za několik dní na kontrolu, jestli došlo k nějakému efektu. Takto se pravidelně zve na kontroly a pravidelně se mění bělící gel a čeká se, jestli se zub vybělil do požadovaného odstínu. Pokud ano, odstraní se gel a zub se definitivně uzavře výplní. Klasické vnější bělení není moc efektivní pro devitalizované zuby, pokud dojde k vybělení, tak jen o pár odstínů, ale ne do odstínu okolních zubů.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
