Libor Zdařil je členem představenstva České stomatologické komory a zároveň majitelem soukromé zubní praxe v Českých Budějovicích. V rozhovoru s INFO.CZ popisuje, jak se to má s nedostatkem zubařů v Česku, proč roste počet mladých lidí s totálně zkaženými zuby a v čem selhává systém stomatologické péče v Česku.
Když jsem mluvil se zubaři, většina si stěžovala, že se stav chrupu obecně zhoršuje, a to zejména u mladých lidí a dětí. Vnímáte to tak?
Co se týče zhoršování stavu chrupu v populaci, je třeba přiznat, že už 15 let tady neexistuje věrohodná studie, která by toto zhoršení potvrzovala, nebo naopak vyvracela. Ministerstvo zdravotnictví bylo na tento fakt upozorněno vedením stomatologické komory, zatím ale nejsou na obzoru žádné výstupy. Můžeme se tak maximálně domnívat na základě toho, s čím se setkáváme v praxích.
A s čím se tedy setkáváte?
Podle mého názoru je třeba rozlišit stav chrupu v populaci obecně a pak to, jak se o svůj chrup starají zejména mladí lidé a děti a co z toho vyplývá. U řady lidí vedly změny ve stomatologii a větší možnosti zubní prevence k častějším návštěvám zaměřeným na výuku zubní hygieny, ať už u zubních hygienistek či zubních lékařů, čímž se u části populace podařilo dosáhnout opravdu velkého pokroku. Bohužel se ale zároveň stále častěji setkáváme se stavy rozsáhlých destrukcí chrupu u lidí v mladším a středním věku. A to v takové míře, která tady pravděpodobně dříve nebývala. Setkal jsem se i s lidmi, kteří ve dvaceti letech prakticky přišli o chrup z důvodu kazů, i s dětmi, které přicházejí na svou první návštěvu ke stomatologovi už s kompletně zkaženými zuby.
Čím to je? Změna jídelníčku, nebo se mladí lidé o zuby nestarají?
Důvodů, proč se tak děje, je opravdu mnoho. Své sehrávají celkové vlivy, například ve smyslu benevolentně nastaveného a rovnostářského úhradového systému, který neklade na pacienty prakticky žádné požadavky na péči o vlastní zdraví. Zároveň jim na druhé straně kryje stále menší část zubní péče z veřejných zdrojů. Ordinacím stoupají mzdové a další náklady, což se pochopitelně promítá do cen, takže je zubařská péče drahá a zdravotní pojišťovny nejsou schopny tato navýšení nákladů plnohodnotně krýt, to ostatně téměř nikde na světě.
Stát a zdravotní pojišťovny ale podle mého názoru hlavně málo říkají lidem, že základem je prevence a prakticky nijak je k této prevenci nemotivují. Přitom je jasné, že ten, kdo se o zuby dobře stará, ušetří do budoucna spoustu peněz i starostí. Ale především si zachová své zdraví, a to nejen to zubní, což je klíčový smysl péče.
