KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Desítky studií na celém světě potvrzují, že mírné pití alkoholu může prodlužovat život. Nyní ale kanadský vědecký tým po rozsáhlé metaanalýze došel k závěru, že tyto studie jsou od začátku metodicky špatné a výsledky falešné. O čem to svědčí? Mimo jiné o tom, že odbytá vědecká studie může mít nakonec na veřejné mínění větší vliv než záměrně vymyšlená dezinformace. A nejde zdaleka jenom o alkohol.
S nejrůznějšími studiemi se v poslední době roztrhl pytel. Pracuje se s nimi v médiích, reklamě i politice, jsou každodenní součástí veřejné diskuse. Zvlášť, pokud za nimi stojí věrohodné instituce.
Jak se ale v poslední době stále častěji ukazuje, studie jsou také velmi snadno zneužitelné. A to nikoliv kvůli tomu, že by autoři jejich výsledky záměrně falšovali.
V mnoha případech jde jen o špatně zvolenou metodiku. Ta je však mnohem hůře odhalitelná než klasický podvod, přitom může mít ve výsledku na veřejné mínění zásadní vliv.
Naprostá většina zkoumaných prací o příznivém vlivu mírného pití alkoholu záměrně nebo omylem využila špatnou metodiku.
Klasickým příkladem je tvrzení o narůstajícím problému mužské neplodnosti. Zatím nikdo nikdy neprokázal (a ani nemohl prokázat), že by mladí muži v plodném věku mezi 20 a 30 lety disponovali menším počtem spermií než jejich vrstevníci třeba před stoletím. Ani k takovému vývoji není žádný důvod.
Přesto se snad každý den objevují v médiích odborníci a studie s varováním před vymřením lidstva kvůli narůstající mužské neplodnosti.
„Realitou je, že v posledních letech nebyla provedena žádná reprezentativní studie spermiologických dat u běžné populace. Všechna publikovaná data čerpají z vyšetření neplodných párů v různých centrech asistované reprodukce,“ řekl již dříve INFO.CZ sexuolog Jaroslav Zvěřina.
Jinými slovy: pokud dnes – což se skutečně děje – navštíví toto centrum padesátiletý muž s tím, že mají se svou mladší partnerkou problém počít dítě, je zanesen do kolonky muže trpícího neplodností. Nikdo už neřeší, zda příčinou není náhodou vyšší věk.
Rozhodně však nejsou data z klinik asistované reprodukce směrodatná k věrohodnému popisu stavu mužské populace jako celku. „Jde o zkušenosti z jednostranně orientovaných pracovišť,“ vysvětluje Zvěřina.
Jenže tvrzení o narůstající mužské neplodnosti se ujalo, stal se z něj obecně přijímaný fakt. Mnohým lidem a firmám poměrně dobře vydělává, aniž by někdo zkoumal jeho věrohodnost.
Sklenička pro zdraví
Podobné to donedávna bylo i s tezí o pozitivních účincích mírného pití alkoholu.
Řada světových studií dochází k závěru, že nadměrná konzumace alkoholu je škodlivá a hrozí závislostí, když ale člověk vypije denně skleničku vína nebo piva, nijak mu to neuškodí. Právě naopak. Některé studie tvrdí, že tito střídmí pijáci žijí déle a mají méně srdečních a jiných chronických onemocnění než abstinenti.
Jenže zmíněná kanadská metaanalýza prokázala, že to není pravda, respektive to nelze dokázat.
„Studie, které připisují zdravotní přínos střídmé konzumaci alkoholu, trpí zásadními konstrukčními nedostatky,“ uvedl Tim Stockwell ředitel Kanadského institutu pro výzkum užívání látek na University of Victoria.
Stockwellův tým zkoumal v metaanalýze, zveřejněné v renomovaném časopise Journal of Studies of Alcohol and Drugs, 107 studií potvrzujících pozitivní účinky střídmého pití.
A zjistil (a také popsal), že naprostá většina zkoumaných prací záměrně nebo omylem využila špatnou metodiku. Jejich autoři většinou vycházeli ze zdravotního stavu starších dospělých v porovnání s jejich momentálním vztahem k alkoholu, už ale nebrali v úvahu předchozí „pitný a stravovací režim“ zkoumaných osob v průběhu celého života.
Na základě této „falešné metodiky“ tak měli lidé, konzumující mezi jedním „drinkem“ za týden a dvěma za den, o 14 % nižší riziko úmrtí než ti, kteří nepili vůbec žádný alkohol. Už ale prakticky nikdo neřešil, zda nějaký postarší abstinent nebo mírný piják nepije kvůli tomu, že dříve pil hodně nebo je dokonce vyléčeným alkoholikem.
Hlubší pohled na věc ze strany autorů metaanalýzy ale tyto závěry zcela změnil. Autoři totiž zjistili, že kdyby byly všechny studie koncipované metodologicky správně a počítaly s pitnými návyky nejen ve starším, ale i mladším věku, pak by střídmá alkoholová konzumace přestala být spojována s delším životem.
„Přínosy pro zdraví můžete vyčíst pouze z metodologicky nejhorších studií,“ uvedl Stockwell. Podle něj je naopak třeba vycházet z toho, že mírná konzumace alkohol život neprodlužuje a dokonce představuje zdravotní rizika, například zvýšené riziko některých druhů rakoviny.
Výsledky zmíněné metaanalýzy mohou být v budoucnu také zpochybněné, jedna věc je ale jistá. A to nejen v případě studií o účincích alkoholu. Nejde jen o výsledek studie, ale také o to, jakou metodiku autoři použili.
Někteří odborníci proto dnes doporučují, aby lidé věnovali zvolené metodice minimálně stejnou pozornost, jako věnují výsledkům různých studií. Jen tak lze zabránit tomu, aby se některá „vědecká a odborná tvrzení“ stala „hybateli dějin“, aniž by byla založena na skutečně reálných základech.
