Fenomén Tusk: Polský premiér má konečně důvod k radosti

KOMENTÁŘ JAROMÍRA PISKOŘE | Donald Tusk má evidentně důvod k radosti, protože po 10 letech konečně „o kousek“ vyhrál volby do Evropského parlamentu. Občanská koalice získala 37 % hlasů a zvítězila díky nízké účasti (40 %) a v pro ni příznivém poměru voličského zastoupení. Nejaktivnější byli voliči z velkých měst, pasivní naopak pravicoví voliči z menších center. Opoziční PiS má jen 36 % hlasů. Protestující zemědělci se k volbám téměř nedostavili. Občané, kteří v kampani naslouchali výzvám, že se jedná o „nejdůležitější volby pro demokracii“ je většinově ignorovali.

V Polsku jsou volby do Evropského parlamentu organizovány ve 13 nesourodých (podle počtu obyvatel) obvodech. Jednotlivý hlas má tak jinou váhu ve Varšavě a jinou v Lublinu. Kritizovaný stav ale politickým stranám z organizačních důvodů vyhovuje. Devětadvacet milionů oprávněných voličů se jednoho volebního obvodu jen tak nedočká.

Občanská koalice nasadila na první místa kandidátních listin těžké váhy. Známé ministry, kteří po říjnových volbách čistili „od špinavé PiS“ vládní úřady, policii, veřejnoprávní média či státní podniky. 

Bývalý ministr vnitra Marcin Kierwiński, bývalý ministr kultury Bartłomiej Sienkiewicz či místopředseda Občanské platformy Borys Budka, který byl ministrem státního pokladu, se do Evropského parlamentu dostali. 

Z jejich pohledu Augiášův chlév vyčistili dostatečně, ale například soudní spory kolem loňského nezákonného převzetí Polské televize se s bývalým ministrem Sienkiewiczem potáhnou ještě několik let. Připomíná to – přinejmenším u některých – trochu úprk k evropské imunitě. 

Překvapením voleb je, že byla kolegy z parlamentu odsunuta z vrcholu kandidátky známá bývalá primátorka Varšavy Hanna Gronkiewicz-Waltz, která tak ve volbách neuspěla, ačkoli získala téměř 100 000 preferenčních hlasů.

Ne, nebyl to souboj dobra se zlem. Proč je důležité sledovat dění v Polsku, ale jinak než je u nás zvykem

Využití preferenčních hlasů muselo nazlobit i předsedu PiS Jaroslawa Kaczyńského. Někteří jeho favorité například Jacek Kurski, „spindoktor“ PiS a bývalý ředitel Polské televize, byl vytlačen mladým a iniciativním poslancem strany Suverénní Polsko Jackem Ozdobou. 

Do europarlamentu se nedostal ani bývalý polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski či Anna Fotyga, bývalá šéfka prezidentské kanceláře Lecha Kaczyńského. Úzké vazby s předsedou Kaczyńskim se podařilo přetavit k zisku mandátu europoslanců oběma vězněným (a prezidentem omilostněným) poslancům Kamińskému a Wąsikovi. 

O parník uspěl také bývalý šéf Orlenu Daniel Obajtek. Na kandidátkách PiS ale měli většinově nejlepší výsledky mladší kandidáti jako Patryk Jaki, zastupující šéf strany Suverénní Polsko. Zvolenou kamarádku předsedy Annu Zalewskou pak předběhl bývalý tajemník Morawieckého vlády Pawel Dworczyk. 

Voliči PiS tak dávají jednoznačně najevo, že očekávají generační výměnu, ale pětasedmdesátiletý předseda PiS Jaroslaw Kaczyński chce dále svou stranu „zachraňovat“ a není kdo by s ním uměl pohnout, aby svůj názor změnil.

Konfederace na úkor PiS silně posílila a bude mít opět vlastní europoslance. Získala 12 % hlasů. 

Nicméně Konfederace je stále spíše generačním antisystémovým happeningem než politickým subjektem, který může změnit realitu. Je pro ni přínosné, že je antisystémovou stranou, což ale znamená, že se vzdává pozitivních reakcí ve prospěch neustálé kritiky a negací.

Nebude trvat dlouho a zvolený europoslanec Grzegorz Braun, jinak politický buřič a provokatér, udělá nějakou další nepřístojnost typu použití hasícího přístroje při zapalování Chanuky v polském Sejmu. Tentokrát na půdě Evropského parlamentu.

Třetí cesta, součást vládní koalice, utrpěla v evropských volbách s necelými 7 % porážku. Koalice Polska 2050 a Polské lidové strany v kampani trpěla jako žádný jiný politický subjekt. Liberální řečníci na volebních shromážděních organizovaných polskými lidovci byli totiž pro Green Deal a přijímání migrantů. 

Róża Thun (jednička v dolnoslezském vojvodství), která po patnácti letech nebude zasedat v Evropském parlamentu, si po volbách stěžovala, že „konkurující politici využili smrti polského vojáka na hranicích k vedení volební kampaně, která zabránila Třetí cestě dosáhnout pozitivních výsledků“.

Thun také uvedla: „Myslím, že naše sdělení by bylo jasnější, kdybychom byli sami, struktury Polské lidové strany (PSL) nám pomáhaly organizovat volby, ale naše volební poselství se výrazně lišily. Je možné, že bude nutné se s PSL rozejít. Máme velmi odlišné názory, i když se to možná týká jen mě osobně,“ zauvažovala celým jménem Róża Maria Gräfin Von Thun Und Hohenstein.

Za celou Lewici se dostali do Evropského parlamentu jen tři kandidáti (6 %). Partneři od stolu a lože Robert Biedroń a Krzysztof Śmiszek. Do Bruselu je bude doprovázet hlasitá aktivistka Joanna Scheuring-Wielgus. 

Všichni tři pochází původně ze strany Wiosna, kterou spolkla sloučením kdysi vládní postkomunistická Strana demokratické levice. Z té původně pochází například neúspěšný kandidát Włodzimierz Cimoszewicz, bývalý polský premiér či stávající šéfka poslaneckého klubu Lewice Anna Maria Żukowska.

Sonda do hlubin nejmladších voličů: Nehlasovali za klima ani gender, ale proti establishmentu

Oproti volbám z roku 2019 si pohoršily obě dominující formace. Občanská koalice získala 21 mandátů. V roce 2019 jich měla ještě v koalici s Polskou lidovou stranou 22. 

PiS má 20 mandátů, ztratila jich 7 a hlavně mladí voliči od ní přešli ke Konfederaci. V roce 2019 získala 27 křesel. 

Konfederace má 6 křesel, Třetí cesta 3 a Lewice také 3. Konfederace v roce 2019 nezískala žádné křeslo a Třetí cesta neexistovala.

Suma sumárum politika v Polsku se stále odehrává mezi Tuskovou Občanskou koalicí a Kaczyńského PiS. 

Pokud bychom přepočetli výsledek Evropských voleb na poslanecká křesla v Sejmu, vládnoucí koalice by ztratila většinu v Sejmu, a to i v případě, kdyby se z Třetí cesty stala strana a nikoli koalice s osmiprocentním volebním prahem. 

Tusk kanibalizuje své koaliční partnery měrou nevídanou, a hlavně Polská lidová strana se zmítá v politickém kómatu. Ještě před 7 měsíci jí přitom PiS nabízela křeslo polského premiéra.

Mnoho povyku pro Green Deal: Kdo před volbami sliboval jeho zrušení, lhal

Macron po drtivé porážce zariskoval a pokusí se využít šoku Francouzů z výsledků eurovoleb

Trampoty Tomia Okamury: Z protestního lídra se stala okoukaná figurka a de facto součást systému

sinfin.digital