KOMENTÁŘ JAROMÍRA PISKOŘE | Migrace je téma, které opět silně hýbe polskou politikou. Polsko má společnou hranici s Běloruskem, přes kterou se do Evropy dostávají nelegální migranti. Ti ale vůbec nechtějí v Polsku zůstat, nežádají tam o azyl – míří do Německa, kde je pro ně mnohem výhodnější sociální zázemí.
Polská opozice má ohledně migrace v rukou silnou zbraň, kterou se jí v den Kongresu strany Právo a spravedlnost (PiS) snažil vyrazit polský premiér Donald Tusk prohlášením o nutnosti teritoriálního omezení možnosti žádat o azyl pro nelegální migranty z Běloruska. Pravdou je, že se mu tím povedlo omezit mediální dopad sloučení PiS a strany Suverénní Polsko. Něco udělat musel. PiS totiž předběhlo v průzkumech poprvé od loňských voleb jeho Občanskou koalici.
Zakázat podávání žádostí o azyl bylo Tuskovo velmi plané reklamní gesto. To, že Polsko musí dodržovat evropské směrnice, mu už další den vzkázali evropští byrokraté z Komise, a také jeho polští koaliční partneři z Polska 2050 či Lewice. Právo žádosti o azyl zaručuje pochopitelně i polská Ústava.
Náměstek ministra vnitra Maciej Duszczyk navíc popsal stávající reálný stav: „V současné době Pohraniční stráž v souladu s rozsudky vojvodských správních soudů požaduje od každého cizince, kterému má být nařízeno opuštění území Polské republiky, písemné prohlášení v jazyce, kterému cizinec rozumí, o tom, že byl příslušníky Pohraniční stráže informován o možnosti podat v Polsku žádost o mezinárodní ochranu. Vesměs vyplňuje část o tom, že takovou žádost podat nechce a o tom, že se v místě, kam se chystá, zdržují jeho rodinní příslušníci nebo jiné jemu blízké osoby.“
O azyl v Polsku požádalo letos bezmála 8 tisíc lidí, z toho dvě třetiny byli Ukrajinci a Bělorusové utíkající před režimem Lukašenka. Podle statistik polské Pohraniční stráže bylo v prvním pololetí roku 2024 zadrženo přibližně 5 tisíc nelegálních migrantů při pokusu o překročení hranic a dalších přibližně 5 tisíc migrantů bez povolení k pobytu už uvnitř Polska. O tom, kolik nelegálních migrantů se dostalo přes Polsko do Německa, statistiky pochopitelně neexistují, ale podle německých odhadů se jedná o desítky tisíc lidí.
Německo zavedlo na svých hranicích kontroly, což přispělo k poklesu počtu žádostí o azyl. Od začátku roku jich bylo v Německu podáno 160 tisíc, což je o 20 % méně než loni. Nejvíce Syřané (51 000), následují Afghánci (25 000) a Turci (20 000).
Kontroly na německo-polských hranicích jsou také příčinou toho, že Němci vracejí do Polska nelegální migranty zadržené po pokusu překročit německé hranice. Zde letošní statistiky hovoří o počtu 4 tisíc, ale je nutno zohlednit to, že se z části jedná o někdy i několikrát opakované pokusy stejných osob.
Poláci pochopitelně proti vracení migrantů protestují, ale zároveň se obávají, že situace v Německu s nelegální migrací dosáhne kritické hranice a Němci prostě odešlou zpět do Polska nelegální migranty, kteří podle nich přešli polsko-německou hranici. Odhaduje se, že by se mohlo jednat až o 40 tisíc migrantů.
Podle polského ministra vnitra je v Polsku k říjnu 2024 přibližně 6 tisíc nelegálních migrantů (číslo je v pohybu), kterým byl odmítnut azyl. Jsou umístěni v otevřených zařízeních Pohraniční stráže a mohou tedy kdykoli odejít. Dalších přibližně 700 je umístěno v uzavřených zařízeních.
Na internetových stránkách Evropské komise funguje Evropský integrační portál. Koordinátoři z různých zemí na něm zveřejňují zprávy z členských států týkající se migrace. 7. října 2024 se na tomto portálu objevila zpráva: „Polsko: Nová integrační centra po celé zemi“. Píše se v ní, že „na žádost ministerstva sociální politiky vzniká v Polsku 49 center pro integraci cizinců“.
Polskou antimigrační opozici to vytočilo do běla. Tentokrát to byla ale kritika mimo rozměr. Integrační centra pro cizince (CIC) vznikají v Polsku od roku 2021. Nejdříve pilotní, po změně vlády v Polsku už i další s konečným počtem 49 v roce 2025. Mají být ve všech bývalých polských vojvodstvích. Finanční prostředky na jejich provoz hradí migrační a integrační fond EU (FAMI).
Centra byla a jsou dnes využívána hlavně Ukrajinci a Bělorusy. Mají povinně poskytovat služby, jako je výuka polského jazyka, psychologická péče o děti, podpora při legalizaci pobytu a zaměstnání nebo mají organizovat adaptační a orientační kurzy s výukou základních informací o Polsku.
Polské ministerstvo rodiny, práce a sociální politiky uvedlo, že „vytvoření CIC není motivováno možnými změnami v praxi udělování práva pobytu v Polské republice“ a dodalo: „Na zřízení a zajištění provozu center do roku 2029 je vyčleněno celkem 430 milionů zlotých. Veškeré náklady na program jsou hrazeny z evropských fondů.“
Nejedná se tedy o „nápad vlády Donalda Tuska“, neboť samotný koncept byl převzat od vlády PiS. Nejedná se ani o „přípravu na realizaci migračního paktu“, neboť projekt se zaměřuje na cizince, kteří již v současné době v Polsku žijí. Prostředky na zřízení a provoz CIC pocházejí z fondu EU, který financuje výhradně iniciativy související s migrací a nelze je proto využít k jinému účelu.
Polská vláda schválila minulý týden ještě před zasedáním Evropské rady Migrační strategii pro roky 2025-2030. Zveřejnila ji raději až po zasedání.
Uvádí se v ní mimo jiné: Polsko, respektujíc základní lidská práva při poskytování vnitrostátní a mezinárodní ochrany, bude usilovat o změnu obecného přístupu na úrovni Evropské unie a v rámci svého členství také v mezinárodních organizacích, a to ve prospěch jeho doplnění o otázky bezpečnosti (vnitřní i mezinárodní).
Zkušenosti s instrumentalizací migrace a využívání migrantů v hybridních akcích proti stabilitě Polska a Evropské unie poskytují mnoho argumentů, které ospravedlňují takovýto přístup. To se týká nejen nelegálního překračování hranic mimo hraniční přechody, ale také jde o možnost dočasného a územního pozastavení vstupu do EU. … Jde o uznání práva státu, který je cílem hybridního útoku zahrnujícího instrumentalizaci migrace, odepřít cizincům přístup na své území, aby mohli předložit žádost o azyl.
Jde o zahájení diskuse o možnosti implementace tohoto řešení do práva EU. Polsko na základě zkušeností vypracuje nový model udělování vnitrostátní a mezinárodní ochrany cizincům … Vzhledem k prioritě bezpečnosti budou případy, v nichž se vyskytne možnost ohrožení bezpečnosti pobytem cizinců na území Polska mít za následek jejich zajištění ve střežených střediscích provozovaných Pohraniční stráží, a to až do vyřešení pochybností.
Řízení o vydání rozhodnutí v případech udělení vnitrostátní nebo mezinárodní ochrany bude urychleno. Bude vytvořen účinný systém dobrovolných a nucených návratů osob do země původu u cizinců, jejichž žádosti jsou považovány za neoprávněné nebo nepřípustné. Pobyt cizinců bude monitorován až do doby, než opustí území Polska, tvrdí také „strategie“.
Příznačné je, že mávání azylovou „šavlí“ Donald Tusk nezopakoval na zasedání Evropské rady, která vyzvala k rychlému zavedení ustanovení Paktu o migraci do legislativy jednotlivých zemí.
Samotný azyl je v závěrech Rady zmíněn, ale bez dohody o „pozastavení práva na azyl“. Je zde zmínka o „nesouhlasu se zneužíváním práva na azyl“ či „vhodných opatřeních“, ale se zdvojeným důrazem na to, že jejich provádění musí být v souladu s právem EU a mezinárodním právem.
