Nejvyšší představitelé Evropské unie nenašli na čtvrteční schůzi v Bruselu shodu ohledně okamžité nové finanční vzpruhy pro bojující Ukrajinu. Ačkoli na stole měli jak návrh na využití příjmů z ruských aktiv zmražených v evropských bankách, tak nápad vypsat Evropskou unií garantované dluhopisy, ani jeden nezískal potřebnou jednomyslnou podporu. Soudě ze souběžných výstupů ze summitu byly proti „šetrné“ země v čele s Německem a Nizozemskem, ale také Maďarsko, které obecně odmítá vydávání veřejných peněz na nákup zbraní pro Ukrajinu.
Každé zasedání Evropské rady je mimořádnou událostí, ačkoli se konají docela často. Fakt, že kolem stolu pravidelně usednou zvolení lídři 27 států, s přesnou předjednanou agendou a jasným návrhem usnesení, a že několik hodin diskutují o společném kompromisním stanovisku ohledně konečného znění, je sám o sobě unikátní.
Usnesení, ač může vypadat obecně nebo i trochu formálně, se stává závazným pokynem, ukazatelem směru pro celou unii, podle něhož se budou napříště připravovat konkrétní, ba technická rozhodnutí včetně závazné legislativy.
Pokud tedy Evropská rada říká, že je EU „odhodlána pokračovat v poskytování veškeré nezbytné politické, finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické podpory Ukrajině a jejímu lidu“, a to „tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude potřeba“, a zároveň neschvaluje další evropské financování, vypadá to jako silné odhodlání, ovšem bez nového impulsu.
Ve srovnání s minulými usneseními téže Evropské rady odrážejí tentokrát formulace ještě větší znepokojení a zejména naléhavost, po slovech však nenásledují činy.
Ne že by se nedělalo nic, ale bude se pokračovat jako dosud, možná poněkud rychleji. Ukrajina „nutně potřebuje systémy protivzdušné obrany, munici a rakety“, říkají evropští státníci a zavazují se, že „urychlí a zintenzivní“ jejich dodávky.
V této souvislosti vítají českou iniciativu rychlého nákupu munice, která usnadní splnění závazku EU dodat milion kusů dělostřeleckých granátů. Není obvyklé, aby usnesení evropských summitů vypichovala jeden členský stát; o to je toto ocenění pro Česko hodnotnější, svědčící o stále pevnějším postavení země v evropském klubu.
K vyšší rychlosti unii vyzval přes video ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který si je dobře vědom nálady a rozložení sil v Evropské radě. Celkem skromně žádal, aby s vojenskou pomocí neotáleli a soustředili se zejména na dodávky systémů protivzdušné obrany. O dalekonosných raketách nebo stíhacích letadlech nemluvil.
Při čtení závěrů lídři přiblížili okamžik, kdy EU možná rozhodne o využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v evropských bankách ve prospěch Ukrajiny.
Debata na toto téma se táhne už dlouho. Tentokrát se spokojili s konstatováním, že „probrali pokrok ohledně příštích konkrétních kroků“ pro využití těchto výnosů ve prospěch Ukrajiny, včetně „financování vojenské pomoci“. Původní návrh byl přitom ambicióznější.
V evropských bankách bylo po zahájení ruské agrese zablokováno 210 miliard eur, které patří ruské centrální bance. Pokud by se výnosy z nich, zejména úroky, použily pro Ukrajinu, vyneslo by jí to ročně dvě a půl až tři miliardy eur.
Takový postup je ovšem problematický z hlediska mezinárodního práva a některé vlády (včetně české) se do toho nehrnou. Evropská komise naopak oznámila, že je připravena spustit mechanismus využití těchto peněz, přičemž 90 procent by šlo na nákup vojenského materiálu.
Summit se dále zabýval obcházením protiruských sankcí EU; lídři vyzvali k daleko ráznějšímu pronásledování a postihu třetích zemí, přes které směřuje do Ruska evropské zboží využívané potom k vojenským účelům, ale také filiálek evropských firem.
Uložili komisi přípravu dalších sankcí proti Bělorusku, Severní Koreji a Íránu. Pokud se potvrdí, že Írán míní dodat Rusku po zabijáckých dronech také balistické rakety, odpoví EU „rychle“ podstatnými sankcemi.
Už od pátku zavede EU cla na dovoz ruské a běloruské zemědělské produkce. Dosavadních 13 balíků sankcí se na potraviny (a hnojiva) nevztahovaly, což umožňuje Rusku využívat tyto vývozy k destabilizaci evropského trhu, která je jednou z příčin farmářských protestů.
Problém je také v tom, že se do EU touto cestou dostává ukrajinské obilí z oblastí okupovaných ruskou armádou. Zelenskyj opakovaně žádal EU, aby ruské dovozy zastavila.
Válka sice není za rohem, ale situace vyžaduje zvýšení obranyschopnosti
S ruskou válkou na Ukrajině bezprostředně souvisí nová evropská priorita, jíž se stala vlastní obranyschopnost členských států.
Je to poprvé, co se na nejvyšší úrovni mluvilo o financování evropských zbrojovek, o navyšování jejich kapacity, o koordinaci členských zemí při zadávání vojenských zakázek, o slaďování parametrů a součinnosti armád.
Vlády i komise dostaly za úkol do června navrhnout „všechny možnosti mobilizace financování“; Evropské investiční bance bylo uloženo, aby rozšířila svou úvěrovou politiku také na obranný průmysl, což jí dosud její status zakazuje.
Je nabíledni, že dlouho zanedbávaný obranný průmysl se stává, když ne vlajkovou lodí, tak aspoň více než rovnocenným sektorem v měnící se průmyslové a celkově hospodářské politice EU.
Státy mají investovat do společného výzkumu, vývoje i výroby zbraní. Veškeré toto úsilí zastřeší evropská obranná průmyslová strategie; lídři chtějí, aby byla vyhotovena bryskně, stejně jako doprovodný evropský program.
Politické zadání zní, aby vlády „sedmadvacítky“ v kontextu rostoucího nebezpečí a také s cílem „omezit svou strategickou závislost“ na Spojených státech „posílily připravenost“ EU a „její celkovou obranyschopnost“, a to zejména „zvyšováním kapacity místního obranného průmyslu“.
Tato zmínka postihuje momentální kontext, kdy USA brzdí podporu Ukrajině, a zejména případné budoucí riziko spojené s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Tedy politika, který v poslední době několikrát zpochybnil oddanost Spojených států závazku bezpodmínečné vzájemné obrany plynoucí z členství v NATO.
Vedle samotného zbrojení a vybavení armád členských zemí se, také premiérově, mluvilo o připravenosti občanské společnosti, o civilní obraně, o zvyšování povědomí obyvatelstva, že ze strany Ruska čelí Evropa nové hrozbě, jaká tady po dekády nebyla.
Vysvětlení podal vysoký představitel EU Josep Borrell: „Výzva, aby si Evropané uvědomili, jakým hrozbám čelíme, je dobrá věc. Zároveň bychom to neměli přehánět. Nebezpečí války není bezprostřední,“ řekl novinářům na okraji summitu.
Kontroval tak nepřímo hojně citovanou předpověď amerického Institutu pro studium války, který ve čtvrtek napsal, že podle řady znamení se Rusko připravuje na velký konvenční konflikt se Severoatlantickou aliancí, k němuž by mohlo dojít „dřív, než západní analytici původně předpokládali“.
Podle německé tajné služby by ruské horečné zbrojení mohlo znamenat, že by válka proti Západu mohla být spuštěna už za dva roky.
Pokud jde o ukrajinskou přihlášku do EU, slíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že rychle připraví nezbytné podklady, aby členské státy mohly schválit „rámec“ pro jednání o přistoupení.
První schůze v rámci tohoto procesu by se tak mohla konat ještě před červnovými volbami do Evropského parlamentu, o což Ukrajina velmi usiluje.
EU také na nejvyšší úrovni formálně zahájila vstupní jednání s Bosnou a Hercegovinou. Samotný jejich start však podmínila splněním dalších parametrů, jak požadovalo především Nizozemsko.
EU momentálně jedná o budoucím členství se Srbskem, Severní Makedonií, Černou Horou, Albánií, Ukrajinou, Moldavskem a naposledy také s Bosnou a Hercegovinou. Není pravděpodobné, že by se nejlépe připravení kandidáti stali členy unie dřív než v roce 2030.
