ČEZ při nedávné návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v České republice uzavřel dohodu s francouzskou společností Orano o obohacování uranu pro jadernou elektrárnu v Dukovanech. Přestože francouzská firma nahradí původního dodavatele, ruský TVEL, zdaleka to neznamená úplné zbavení se jaderné závislosti na Rusku. Jak se totiž ukazuje, v oblasti jaderných technologií Rusové obchodují s Evropou čile dál (válka neválka) a lídrem v tomto obchodu je právě Francie. Cesta ven z ruského „jaderného sevření“ může být podle odborníků složitá a ve střednědobém časovém horizontu zřejmě i nemožná.
O tom, že právě jaderné technologie jsou nejdůležitější součástí ruské „nátlakové diplomacie“, jsme na INFO.CZ psali už před rokem.
Zatímco většina států euroatlantické civilizace uvalila na Rusko po invazi na Ukrajinu hospodářské sankce a přestala dovážet ruský plyn a ropu, obchod s ruskými jadernými technologiemi směrem na Západ válka prakticky nijak neovlivnila. Závislost Západu na Rusku v této oblasti pokračuje dál.
Podle serveru Energypost vydělala předloni ruská státní společnost Rosatom jen na přímých obchodech s USA zhruba 1 miliardu dolarů a dalších 750 milionů eur přidala z obchodů s Evropskou unií. Jedná se ale jen o přímé obchody.
K tomu je třeba přičíst řadu nepřímých obchodů a dodávek od společností, ve kterých jsou Rusové společníky nebo je vlastní skrytě. Ačkoliv Rusko na svém území těží například jen 5 % celkové světové spotřeby uranu, mnohem více této suroviny dobývají ruské firmy v zahraničí.
Důkazem je mimo jiné dohoda, na základě které dceřiná firma Rosatomu získala loni v květnu 49% podíl ve druhém největším uranovém dole v Kazachstánu – zemi s největšími uranovými zásobami na planetě.
Rusko, kam se podíváš
Rusko zároveň kontroluje 40 % globálních zpracovatelských zařízení a 46 % celkové světové kapacity pro obohacování uranu. A pak je tu ještě jedna důležitá okolnost, o které se zmiňují odborníci. Zatímco ropu a plyn vyvážejí Rusové v surové podobě, v oblasti jaderných technologií jsou světovou velmocí i z hlediska jejich vývoje. Týká se to například předstihu Ruska při vývoji nových typů paliva pro čtvrtou generaci jaderných reaktorů.
„Rosatom je jedním z mála příkladů, kdy ruská společnost vyvinula některé typy technologií dříve než Západ,“ píše Energypost. Také další zdroje zdůrazňují přetrvávající ruskou jadernou dominanci, jejíž nejlepším potvrzením je fakt, že na rozdíl od ropy či plynu neplatí na dovoz jaderných technologií z Ruska prakticky žádné sankce. Obchod s těmito technologiemi je (zatím) ve stavu, kdy by se bez ruské účasti prakticky zhroutil.
Ačkoliv se společnost Rosatom podle některých zdrojů přímo podílí na válce na Ukrajině (třeba zabavením elektrárny v Záporoží nebo dodávkami elektroniky pro armádu), v USA zůstává důležitým a nepostradatelným dodavatelem uranu. A američtí odběratelé úspěšně lobbovali za to, aby nebyl civilní jaderný průmysl zahrnut do protiruských sankcí (to by se letos mohlo změnit). Není divu. Uran na americkém trhu pochází ze 14 % z ruských dodávek (údaj z roku 2021), v případě obohaceného uranu se jedná dokonce o téměř čtvrtinový podíl (údaj z roku 2022).
Jádro bez sankcí
I když se sankce vůči některým firmám přece jen objevily, obchod pokračuje. A to i v Evropě. Rosatom a jeho dceřiné společnosti stále dovážejí do Evropy téměř 17 % surového uranu a 30 % toho obohaceného. Ani Evropská komise proto nezařadila ruský civilní jaderný průmysl na sankční seznamy.
Velmi diskutabilní je proto zatím i argument, který použil na pražském jaderném fóru francouzský prezident Macron, když mluvil o zvýšení energetické nezávislosti EU právě prostřednictvím rozvoje jaderné energetiky. Jak to (opět zatím) vypadá v praxi, dokazuje paradoxně pokračující jaderný obchod mezi Ruskem a Francií.
Loni v březnu aktivisté Greenpeace protestovali proti pokračujícímu dovozu obohaceného uranu z Ruska do Francie. Ve francouzském přístavu Dunkerque totiž vyložila svůj náklad loď, převážející obohacený uran z Petrohradu. Vyšlo navíc najevo, že je to od začátku války na Ukrajině už sedmá dodávka stejného druhu z Ruska.
„Toto je nový příklad toho, že francouzský jaderný průmysl nadále obchoduje s uranem z Rosatomu. Pokračování tohoto jaderného obchodu s Ruskem v době války je skandální,“ řekla agentuře AFP aktivistka Greenpeace Pauline Boyerová.
Jenže jaderná energetika je tak specifické odvětví, že zastavení dlouhodobě nasmlouvaných dodávek od jednoho dodavatele a jejich nahrazení jinými není vůbec jednoduché. Příkladem může být opět Francie.
V říjnu 2023 oznámila francouzská společnost Orano, že s nákladem ve výši 1,7 miliardy eur (42 miliard korun) rozšíří o 30 % výrobní kapacitu svého závodu na obohacování uranu Georges Besse II v jižní části Francie. To by mělo snížit teoreticky závislost na Rusku, protože francouzský závod představuje polovinu evropské kapacity tohoto druhu.
Běh na dlouhou trať
Problém je v tom, že nová kapacita by měla být dokončena nejdříve za čtyři roky, do té doby budou zřejmě přistávat ve Francii i nadále lodě z Ruska. Rosatom produkuje 43 % světové spotřeby obohaceného uranu. Navíc nejde zdaleka o jediný obchod a jediné spojenectví, které Francouzi s Rusy v oblasti jaderných technologií udržují i po vypuknutí války na Ukrajině.
Francie je podle polského think tanku Forum Energii největším evropským dovozcem ruských jaderných produktů. V roce 2022 dovezla z Ruska jaderné produkty v hodnotě 359 milionů eur. Framatome, dceřiná společnost francouzské státní energetické společnosti EDF, také původně plánovala založit společný podnik s TVEL, dceřinou společností Rosatomu, na výrobu palivových článků pro reaktory VVER ve svém závodě v německém Lingenu.
Na jaře 2023 se však ukázalo, že německá vláda bude pravděpodobně proti dohodě, a tak byla francouzsko-ruská společnost založena ve Francii a TVEL v ní vlastní 25 %.
Řada energetických analytiků v Evropě optimisticky přepokládá, že se Západu podaří značnou závislost na Rusku v oblasti jaderných produktů snížit. Shodují se ale v tom, že se tak zřejmě nestane do konce tohoto desetiletí, pokud vůbec.
