Starostové některých obcí vyzývají vládu, aby vzhledem ke zvažovanému rozšíření jaderného tendru na celkem čtyři nové bloky přehodnotila i plány na vybudování úložiště vyhořelého jaderného paliva. Podle nich totiž nyní plánované úložné kapacity neodpovídají množství odpadu, které by všechny nové reaktory v budoucnu vyprodukovaly. I když Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) tuto tezi odmítá, spor odhalil i některé dosud málo známé skutečnosti související s řešením problémů vyhořelého jaderného paliva v Česku.
Otázku kapacity úložiště otevřel mluvčí Platformy proti jadernému úložišti a zároveň starosta Horažďovic Michael Forman. A to mimo jiné ve snaze přimět poslance, aby tento týden na doporučení Senátu přepracovali již dříve schválený zákon a nechali v závěrečné fázi rozhodovat o konečné lokalitě pro uložení odpadu z jaderných elektráren obě komory parlamentu. Poslanecká sněmovna to ale odmítla a nadále ponechala tuto pravomoc vládě.
Starosta Forman se však domnívá, že to byla chyba. Podle něj si totiž výběr lokality zaslouží širší veřejnou debatu a kontrolu. A to mimo jiné právě kvůli tomu, že kabinet na jednu stranu mění za pochodu své jaderné plány, ale přitom prakticky nepočítá s tím, že nové elektrárny budou znamenat i více odpadu, a tudíž i potřebu vyšší kapacity koncového hlubinného úložiště.
„Současná vláda nejenže dosud nedokázala transparentně vyřešit místo pro ukládání vyhořelého jaderného paliva, ale dělá další zásadní rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků. V době, kdy se řeší bezpečnost a decentralizace energetických zdrojů, to zřejmě není cesta úplně tím správným směrem,“ uvedl Forman.
Rozhodnutím o stavbě čtyř nových bloků se podle něj navíc zásadně změní parametry pro budoucí úložiště. A nejde jen o velké reaktory. Oproti původním plánům společnost ČEZ uvažuje i o výstavbě až deseti středních a malých modulárních reaktorů. „Při vládou avizovaném masivním rozvoji jaderné energetiky bude muset být nalezen mnohem větší neporušený horninový masiv, než se dosud plánovalo,“ tvrdí Michael Forman v tiskové zprávě.
V tomto masivu pak podle něj bude muset být vyrubáno daleko více ukládacích chodeb, aby navíc pojaly další tisíce tun vyhořelého jaderného paliva a k nim vysoce radioaktivní části dožilých reaktorů. „Dopady těžby budou ještě výraznější, rizikový provoz úložiště, transporty a překládání odpadů pak bude probíhat delší dobu,“ uvedl starosta Horažďovic.
Horažďovice jsou jednou z obcí, na jejichž území se nachází jedna ze čtyř vytipovaných lokalit pro výstavbu úložiště, konkrétně Březový potok. Mezi těmito lokalitami se má rozhodnout o konečném výběru tak, aby stavba začala nejpozději v roce 2050.
Vedení SÚRAO ale teze o nedostatečné kapacitě odmítá. „Hlubinné úložiště je dimenzováno pro odpady ze stávajících jaderných zdrojů a tří nových. Lokality disponují dostatečnou rezervou i pro další reaktory, z technického hlediska neznamenají čtyři reaktory komplikaci,“ řekla INFO.CZ mluvčí SURAO Martina Bílá.
Zároveň ale vyvrací častou laickou představu o tom, že úložiště se „jednorázově“ zaveze radioaktivním odpadem a během krátké doby zavře. Tak to nefunguje. Provoz úložiště je plánován na dobu kolem sta let. Během této doby se budou jak razit nové prostory, tak zároveň ukládat odpad do těch už budovaných a zároveň část prostor s odpadem natrvalo uzavírat.
SÚRAO tak trochu možná dává za pravdu některým starostům, kteří argumentují nikoliv krátkodobým, ale velmi dlouhodobým zatížením celé lokality stavebním a dopravním ruchem. Až zhruba po sto letech by se totiž mělo úložiště kompletně uzavřít a na konci celého procesu by tedy, tak jako na začátku, měla zůstat „zelená louka“ – zlikvidována bude nakonec totiž i nadzemní část celého komplexu.
Vědci se přitom stále nedokáží shodnout na tom, zda by mělo být místo úložiště pro budoucí generace viditelně označeno, nebo nikoliv. „Neprobudí jakýkoliv nápis nebo piktogram v našich potomcích spíše zvědavost a touhu pod zem nahlédnout? Bude pro ně vůbec ještě naše označení srozumitelné? Tato otázka zatím není zcela uzavřena…,“ píše se na stránkách SÚRAO.
Jisté je tedy jen to, že až se tahle otázka bude jednou řešit v praxi, my už tady nebudeme.
