Vyděračské dopisy od nadačních fondů i Lékařů bez hranic končí často v koši, přesto vydělávají

Nadační fond Noma podle svých vlastních slov pomáhá Afričanům s nemocí, která požírá dětské tváře. Ve skutečnosti by si zřejmě jen rád ukousl z vašich peněz. Pochopitelně s bohulibými pohnutkami. O tom, kde přesně vaše peníze skončí, informuje poměrně vágně. 

Na svých webových stránkách uvádí dvě čísla účtu, z nichž ani jeden není transparentní. Přestože je organizace řádně zapsána v obchodním rejstříku, ve Fóru dárců, které zastřešuje důvěryhodné nadace a nadační fondy, nefiguruje. Jejími statutárními orgány jsou samí němečtí občané.

Jako zakladatel českého Nadačního fondu Noma je uveden Björn Finke, CEO německé fundraisingové společnosti Marketwing. Kupodivu nelze na celém širém internetu nalézt žádné spojení jeho osoby s problematikou nemoci noma, kromě českého obchodního rejstříku. 

S předsedkyní správní rady Ute Winkler-Stumpf už souvislost nalézt lze. Bývalá učitelka založila nadační fond Hilfsaktion Noma e.V. v roce 1994. Adoptovala chlapce trpícího nemocí noma, napsala knihu Dar úsměvu a za svou práci byla oceněna symbolickým klíčem od města Regensburg, Bavorskou státní medailí za sociální zásluhy, Bavorským řádem a Spolkovým křížem za zásluhy.

Přes její záštitu se stín pochybností vznáší nejen nad českou pobočkou Nadačního fondu Noma, ale i nad německou mateřskou Hilfsaktion Noma e.V. Německý ústřední institut pro sociální otázky (DZI) nedoporučuje nadačnímu fondu věnovat peníze. 

„Několikrát jsme vynaložili úsilí, abychom od odpovědných osob v zájmu transparentnosti vůči dárcům získali konkrétní a smysluplné informace o práci nadačního fondu. Organizace na žádost o informace nereagovala, dostupné nebyly ani na jejich webových stránkách. Mimo jiné nemůžeme posoudit, zda jsou reklamní a administrativní výdaje v rozumných mezích dle standardů DZI,“ uvádí na svém webu institut. 

Z výkazu příjmů a výdajů za rok 2021 vyplývá, že náklady na reklamu, podporu, dopravu a obecnou administrativu činily 25,7 % z celkových nákladů. Náklady na statutární „public relations“ pak ještě dalších 10,25 %. Převážná část těchto nákladů jde na reklamní dopisy potenciálním dárcům. Více než 30% podíl reklamních a administrativních výdajů na celkových výdajích je podle standardů DZI nepřijatelně vysoký. 

Dopisy institut označuje za emotivní, tísnivé a primárně zaměřené na vyvolání lítosti. Obdržel i několik stížností od dárců, kterým propagační dárek přiložený k dopisu připadal příliš drahý. 

„Podle názoru institutu jsou takové dary problematické zejména ve smyslu objektivní reklamy. Pokud jsou výslovně zamýšleny jako poděkování za dosud neuskutečněný dar, vzniká tím na straně dárce špatné svědomí, pokud dar neposkytne,“ píše DZI ve svém shrnutí.

V roce 2017 navíc Centrální dohledový úřad (ADD) v Trevíru společnosti Hilfsaktion Noma e.V. získávání finančních prostředků pomocí dopisové a dárkové kampaně ve spolkové zemi Porýní-Falc zakázal. Dopisy ale chodí dál. Nejen v Německu. Přestože Hilfsaktion Noma e.V. skutečně prokazatelně obětem nemoci noma pomáhá (v těchto dnech bylo například zprovozněno nové léčebné centrum v Nigérii), její fundraisingové aktivity budí rozporuplné pocity. 

„Malý vážně nemocný Amadi potřebuje pomoc! Nadační fond Noma mu ji může poskytnout pouze s Vaším laskavým pochopením! Pomalu a bolestivě rozežírají bakterie nomy kdysi roztomilou tvářičku malého chlapce a strašlivě ji znetvořily. Centrum a dětské domy pro léčbu nomy v Niamey, které podporujeme, jsou plné dětí, které musí snášet hrozná muka. Jejich utrpení překračuje jakoukoliv lidskou představivost a mně se hrnou slzy do očí,“ stojí v dopise, který přistál i v mé schránce. 

Přiložený leták je nadepsaný takto: „Pozor! Otevřít, prosím, pouze v případě, že dokážete snést pohled na strašlivě znetvořené děti!“ 

Noma (viz box níže) je odporná nemoc, o tom není pochyb. Marketingové praktiky nadačního fondu jsou ale rovněž odporné. „Velmi ráda přispěji, ale prosím, ne tímto způsobem. Dary jsou dobrovolné a neměly by být poskytovány z povinnosti. Je mi líto, ale rozhodně existují kreativnější a rozumnější přístupy, které nemají vliv na rozpočet dárcovství. Něco takového se mi hnusí a rozhodně nejsem jediná,“ napsala v Google recenzi Němka Isabel Kohlbacher. 

„Vaše materiály považuji za vysoce citově nátlakové tím, že oslovený dostane předem dárky. S tím asi u lidí nepochodíte, navíc když si ještě nadiktujete částku, jakou chcete zaslat. Za druhé by asi každého zajímalo, kde jste vzali adresu, a za třetí střílíte do řad a nevíte kam. Jak můžete vědět, v jaké finanční situaci dotyčný je?“ píše v internetové diskuzi jedna z českých adresátek dopisu.

Kde vzal nadační fond osobní údaje adresátů, zajímá nejen ji. Údaje pochází z veřejně dostupných zdrojů, např. katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku atp. „Kromě toho zpracováváme data, která jsme oprávněně získali od direkt mailingových agentur. Jedná se o základní osobní informace, jako je Vaše jméno a adresa. Direkt mailingové agentury jsou oprávněny ke sběru dat k provádění marketingových kampaní třetích stran nebo ke zprostředkování kontaktů,“ uvádí nadační fond na svém webu. Direkt mailingovou agenturou, se kterou fond spolupracuje, je Information Group CZ.

Pravidelně mi chodí i dopisy od Lékařů bez hranic. Těm jsem kontakt na sebe poskytla sama. Jejich práce si vážím, ale jejich „marketing“ je mi prosti srsti. I Lékaři bez hranic posílají dopisy se žádostmi o příspěvek. Kontakty získávají od samotných dárců, dobrovolníků, spolupracovníků nebo podporovatelů a také z veřejně přístupných zdrojů. 

„Materiály posíláme stávajícím dárcům a jednou ročně zároveň široké veřejnosti. Vždy dbáme o dodržení všech pravidel GDPR. Tyto rozesílky představují jeden z nejefektivnějších způsobů, jak oslovit a informovat o využití darů, které dostáváme, i o krizích, kterých jsme svědky. Při rozesílání klademe důraz na co nejnižší ceny. Zároveň stále více směřujeme k digitální komunikaci, i když mnoho našich dárců stále preferuje tištěné materiály, případně nemá možnost prohlédnout si elektronickou verzi,“ ospravedlňují dopisovou kampaň Lékaři bez hranic. 

Lékaři bez hranic do fundraisingu investují 16 % svého rozpočtu. Loni to bylo 28,8 milionu korun. Jak sami avizují, usilují o co nejvyšší návratnost peněz investovaných do komunikace s dárci. V roce 2022 z každé koruny investované do fundraisingových aktivit získali 6,30 korun. Ze státního rozpočtu nečerpají ani korunu, zdrojem jejich financování jsou soukromí dárci. „Peníze od vlád či skupin zapojených v konfliktu by mohly ohrozit životy našich pacientů i kolegů. A to z toho důvodu, že mohou podrývat důvěru v naše čistě zdravotnické zájmy a narušovat nezávislost a neutralitu, která nám umožňuje působit i v nestabilním prostředí,“ vysvětlují Lékaři bez hranic na svém webu. Loni je podpořilo 64 796 dárců téměř 182 miliony korun. 

Stejně jako Nadační fond Noma, i Lékaři bez hranic pomáhají obětem zákeřné a opomíjené nemoci noma. Noma si pozornost zaslouží. Měla by na ni ale více upozorňovat spíše WHO, a peníze, které by pomáhaly s osvětou, prevencí a léčbou by neměly být získávány dotěrnými a nákladnými dopisními kampaněmi – ty totiž spíše než dobrý pocit z pomoci generují špatný pocit, když nepomůžeme.