Válka na Vltavě. Kempaři a starostové vytáhli do boje proti plovoucím barům

Takzvané plovoucí bary se na Vltavě začaly objevovat zhruba před deseti lety. Někteří podnikavci totiž přišli na to, že když už jsou vltavské břehy plné kempů a nejrůznějších občerstvovacích stánků, může se obchod přesunout přímo na řeku.

Uprostřed řeky nebo blízko břehu zakotvili pramice či kanoe, ze kterých nabízejí především různé míchané alkoholické i nealkoholické nápoje jako mojito nebo rum s kolou. A kolemjedoucí vodáky lákají mnohdy buď hlasitým pokřikem, nebo stříkáním vody. 

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že plovoucí bary jsou výlučně fenoménem Vltavy na úseku z Vyššího Brodu do Českého Krumlova. Na Sázavě, Lužnici, Ohři nebo Berounce nic podobného nenajdete.

Problém je ovšem v tom, že ti, co prodávají koktejly uprostřed řeky, na to nemají žádné úřední ani hygienické oprávnění. Všechno se děje na černo. A není divu. 

Podnikatel by zřejmě těžko získal živnostenský list na prodej alkoholu z pramice, na níž někdo (většinou najatý brigádník) sedí celý den bez přístupu k tekoucí pitné vodě i toaletě a krájí třeba lidem ovoce do koktejlů. To je zřejmě možné jenom na Vltavě.

Plovoucí bary proto přes pochopitelné výtky k hygieně dostaly během let i určitý punc jakýchsi posledních „ostrůvků svobody“ ve světě, kde už je jinak všechno zregulované. A lví měrou k tomu přispěla i totální bezmoc úřadů, obcí a policie s tím něco udělat.

Potvrzují to místní starostové, policie i kempaři, kterým je nelegální konkurence pochopitelně trnem v oku. „Normálně se mi vysmáli do obličeje s tím, že přece nedělají nic jiného, než že jedou vodu a vezou si na lodi jídlo a pití,“ říká starosta Rožmberku nad Vltavou Bohumil Čtveráček.

Proto si tento čtvrtek přivolal na pomoc státní policii, která osádku baru tvořenou brigádníky takzvaně ztotožnila a starosta podal na provozovatele oznámení pro podezření z přestupku.

K absurditě celého příběhu přispívá fakt, že brigádníci pracují pro firmu, registrovanou v Praze, a případné kontrole ukazují jakési povolení od charity prodávat v její prospěch „testované energetické drinky“.

Jenže i kdyby snad skutečně prodejem „mojita“ uprostřed řeky firma plnila charitativní činnost, stejně by to nebylo legální. A to nejen kvůli neplnění základních hygienických požadavků, ale také kvůli tomu, že prodej občerstvení přímo na řece zakazuje i tržní řád povltavských obcí.

„V minulosti už jsme s firmou kvůli tomu zahájili přestupkové řízení, věc se dokonce dostala k soudu, jenže v mezidobí firma skončila a pokuty nebylo od koho vymáhat,“ říká velitel městské policie ve Vyšším Brodě Daniel Krob. Plovoucí bary prostě na chvilku nebo na čas zmizí a pak se zase objeví. A jede se dál.

Leckomu se může zdát poněkud paradoxní, že veškerý státní a úřední aparát se všemi represivními složkami není ani po deseti letech schopen jakkoliv zakročit proti někomu, kdo pošle na řeku pár pramic s brigádníky a prodává lidem nelegálně alkohol. A dává vlastně zcela otevřeně najevo, že jsou na něj všichni, včetně „hygieny“, krátcí.

„Základní problém je, že se jedná o nelegální činnost. A jakýkoliv kontrolní orgán může jen těžko preventivně zasahovat u subjektu, o kterém neví, který není nikde evidován, nemá živnostenské oprávnění a provozuje činnost nelegálně, jedině na základě podání či informací z řad veřejnosti,“ napsala INFO.CZ ředitelka Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích Kvetoslava Kotrbová.

Hygiena proto podle ní předala podnět dalším kontrolním orgánům, tedy primárně příslušnému živnostenskému úřadu, Státní zemědělské a potravinářské inspekci i České obchodní inspekci. 

„Je ale třeba říci, že sami spotřebitelé by měli dbát na to, aby nekupovali jídlo a pití od někoho, kdo evidentně nedodržuje základní hygienická pravidla při prodeji občerstvení,“ uvedla Kotrbová.

Na tomto místě připomínám, že soupeřem samosprávy a státní správy v jejich dlouholetém marném boji s tímto typem nelegálního podnikání na Vltavě není žádná nadnárodní firma, ale provozovatel několika pramiček.

Nyní se ale přece jen zdá, že se „ledy začaly hýbat“. V minulém týdnu se na sociálních sítích i v médiích objevily zprávy o nadprůměrném počtu vodáků, kteří museli být (minimálně v 16 případech) ošetřeni nebo dokonce hospitalizováni v nemocnicích kvůli vážným střevním potížím.

Podle hygieniků se ale (alespoň prozatím) nejedná v tomto počasí a ročním období na řece o nijak výjimečný jev. Dostupná bakteriologická vyšetření zatím nenasvědčují tomu, že by se mělo jednat o nějakou počínající epidemii, například střevní chřipky. A už vůbec se nepotvrdilo, že by nákaza mohla pocházet z plovoucích barů.

Řada starostů i provozovatelů kempů podél Vltavy však začala poukazovat na to, že v době, kdy se píše o hospitalizovaných vodácích se střevními potížemi, úřady bezmocně přihlížejí tomu, jak někdo vodákům prodává alkoholické koktejly přímo z hladiny řeky a krájí jim limetku do koktejlu rukou, kterou si (v lepším případě) myje pouze v řece.

„ČOI chodí do kempů a tábořišť a pokutuje každou prkotinu. Na ty, kdo podnikají nelegálně bez jakéhokoliv hygienického zázemí, si ale netroufá,“ říká provozovatel kempu „U Fíka“ v Nahořanech Martin Bušovský.

Provozovatelé všech kempů z Vyššího Brodu až do Českého Krumlova sepsali petici, kterou poslali na všechny dotčené úřady se žádostí, aby začaly s plovoucími bary jako s nelegální konkurencí kempařů konečně něco dělat.

„Kontroly ale bohužel chodí pouze tam, kde můžou dostat z lidí nějaké peníze na pokutách. Z plovoucích barů, které podnikají nelegálně, nic nekouká,“ stěžuje si Bušovský. 

Do zostřeného boje se podle svých slov hodlají pustit i starostové. Starosta Vyššího Brodu Jindřich Hanzlíček chce prověřit, jak je to s tím údajným pověřením charity a živnostenským oprávněním, které firma provozují plovoucí bary údajně získala v Praze. 

A starosta Rožmberka Bohuslav Čtveráček má v plánu obrátit se i na jihočeské senátory a poslance, pokud se prokáže, že provozovatelé plovoucích barů úspěšně využívají nějaké mezery v zákoně.

Žádného zástupce firmy, která plovoucí bary provozuje, se INFO.CZ do vydání článku kontaktovat nepodařilo. 

Jedna věc je ale, jak se zdá, jistá. Nadnárodní konglomeráty nejsou jedinými, kdo úspěšně vzdoruje snaze států je nějakým způsobem zregulovat a zdanit. Někdy k vítězství nad státem stačí vyjet s několika lahvemi alkoholu na pramičce doprostřed Vltavy.