V Česku se často mluví o reálné hrozbě blackoutu, tedy zhroucení energetických sítí. Současné sucho ale zároveň podle odborníků dokazuje, že tím zásadním, co dnes drží republiku „při životě“, je hlavně vltavská kaskáda. Nebýt přehrad (zejména na Vltavě), nemělo by Česko dostatek elektřiny, potravin a také průmysl by z velké části nemohl fungovat. Příklad současného zásadního významu smyslu vltavské kaskády ukazuje, že pokud bude oteplování pokračovat, Česko se zřejmě nevyhne ani výstavbě dalších přehrad.
Kdo jezdí na Vltavu na vodu, ví, že právě Vltava z Vyššího Brodu do Českých Budějovic je prakticky jedinou vodácky atraktivní řekou, která je sjízdná za jakéhokoliv počasí. I v době největšího sucha totiž přehrada Lipno musí kvůli udržení vodního ekosystému vypouštět minimálně šest metrů krychlových vody za vteřinu. A to vodákům stačí k tomu, aby řeku bez větších problémů sjeli a „nedřeli“ o dno.
Téměř nikdo si nedovede představit, že by třeba Českým Krumlovem protékalo ještě méně vody, než zajišťuje dnešních povinných šest kubíků z Lipna. A podobné je to s minimálním stavem i pod dalšími vltavskými přehradami.
Jenže není to tak dávno, co Vltava v době sucha poskytovala úplně jiný obrázek. Důkazem jsou data, které už dříve poskytl autorovi tohoto textu Jiří Danhělka z Českého hydrometeorologického ústavu. Podle záznamů v dobovém tisku psal například v srpnu 1904 pražský tisk o Vltavě jako o „zapáchající řece, v níž voda hnije, je zelená jako tráva a plná leklých ryb“. Vltavou tehdy protékalo jen necelých 11,5 metru krychlových vody za vteřinu, tedy takřka pětkrát méně než dnes.
