V Česku se volby nestaly protestním hlasováním o vládě, na rozdíl od Německa a Francie

Klíčový vzkaz eurovoleb pro nejbližší budoucnost české politiky zní podle politologa Lubomíra Kopečka vcelku jasně. „Podstatné je, že se z eurovoleb v Česku nestalo velké protestní hlasování proti vládě, což je situace, která nastala ve Francii či Německu. Symbolicky je to poměrně důležité,“ uvedl politolog v rozhovoru pro INFO.CZ.

„I když hnutí ANO volby vyhrálo, rozdíl mezi největší vládní a největší opoziční silou není nijak propastný. Pro stranu Andreje Babiše volby dopadly solidně, nicméně zisk je hodně vzdálený preferencím, které má v průzkumech pro sněmovní volby,“ glosuje výsledek vítěze voleb Kopeček.

Hnutí ANO volby do Evropského parlamentu opanovalo se ziskem 26,14 procent hlasů, druhé koalici SPOLU svůj hlas dalo 22,27 procent voličů. „Podstatné důvody, které ANO připravily o lepší výsledek, je hlavně malý zájem jejich voličů o evropské volby a tematická konkurence,“ doplňuje politolog s tím, že se formace Andreje Babiše zjevně o řadu voličů přetahovala s menšími radikálními subjekty.

Na mysli má především třetí Přísahu s Motoristy (10,26 procent) a komunistku Kateřinu Konečnou v čele koalice Stačilo! (9,56 procent). „Úspěch Přísahy s Motoristy a koalice Stačilo, které měly v čele někoho, kdo byl mediálně hodně viditelný, zjevně ovlivnil menší úspěch hnutí ANO,“ vysvětluje Kopeček.

Podobně jako u ANO to podle něj platí také u SPD Tomia Okamury, která jako jediná opoziční strana ve volbách ztratila. Svůj hlas jí dalo jen 5,73 procent voličů. „I tady zafungovala velká personální a tematická konkurence euroskeptických stran, která málem poslala tuto stranu mimo Evropský parlament,“ říká politolog.

Jen jeden mandát a hlavně úspěch Přísahy a Motoristů je podle něj v každém případě pro SPD velký problém. „Naznačuje to rizika pro SPD ve vztahu ke sněmovním volbám příští rok, i když to vůbec nemusí znamenat, že v nich Přísaha uspěje – to je nejisté. Performance ve stylu Filipa Turka se dá těžko napodobit.“

Podobně se zamýšlí nad nejbližší budoucností komunistické koalice Stačilo. „Výborný výsledek koalice Stačilo! bude těžké zopakovat v krajských, respektive sněmovních volbách.“ 

Podle Kopečka to ale zcela vyloučit nelze. „Reálně hodně podstatná pro úspěch ve volbách do Evropského parlamentu byla mediální performance Kateřiny Konečné,“ dodává.

Co stojí za úspěchem Filipa Turka? Přitáhl hlavně mladší lidi s nižším vzděláním z periférií

I v tomto případě je podle Kopečka otázka, zda lze něco podobného zopakovat také při sněmovních volbách. „Obzvlášť ve chvíli, kdy úspěšně obhájila mandát v Evropském parlamentu. Na druhou stranu úspěch širší koalice opřený o komunisty ukazuje, že prostor pro radikálně levicový protest v Česku existuje,“ upozorňuje.

Pokud jde o výsledek koalice SPOLU, Kopeček ho považuje v situaci, kdy jde o hlavní vládní formaci, navíc v čase, kdy se vláda potýká s nízkou popularitou, po energetické krizi a s jen pomalu rostoucí ekonomikou, za patrně maximum možného.

Dovnitř koalice SPOLU je podle něj navíc důležité, že se neodehrála žádná kroužkovací „revoluce“. „A všechny tři strany mají přiměřený mandátní zisk – byť lidovci a občanští demokraté si o jeden mandát oproti předchozím volbám pohoršili,“ dodává s tím, že pro projekt SPOLU je to dobrá zpráva, protože potvrzuje jeho smysl i pro sněmovní volby příští rok.

A dodává: „Nemyslím si, že výsledek uvnitř stran SPOLU vyvolá nějaké velké spory. Pozici předsedy lidovců Mariana Jurečky jen jeden mandát pro KDU-ČSL samozřejmě nepomůže, na druhou stranu jeho pozici mnohem víc oslabuje dlouhodobě nízká podpora strany a dopady některých vládních kroků na její voliče.“

ODS revival. Kdy si nejsilnější vládní strana otevřeně přizná, že je na šikmé ploše?

Nakonec jsme se dotkli středových a liberálních stran, pro které volby skončily neúspěchem. „STAN dopadl zjevně pod očekávání, na druhou stranu dva mandáty a skoro devět procent hlasů není u malé strany špatný výsledek,“ uvažuje Kopeček.

Pokud jde ale o Piráty, očekává v nejbližších dnech velkou vnitřní debatu. „Jejich výsledek je neúspěch. Asi se oživí i vnitřní spor o jejich účasti ve vládě.“ 

Současně se ale dle jeho mínění nezdá, že by kvůli druhořadým volbám – což ty evropské jsou – Piráti opustili vládu Petra Fialy.

Trampoty Tomia Okamury: Z protestního lídra se stala okoukaná figurka a de facto součást systému

Macron po drtivé porážce zariskoval a pokusí se využít šoku Francouzů z výsledků eurovoleb

Čím si Okamura zadělal na problémy a proč nad budoucností Pirátů visí otazník

sinfin.digital