Čím si Okamura zadělal na problémy a proč nad budoucností Pirátů visí otazník

„Vítězů voleb máme – myslím – víc. Prvním je samozřejmě Filip Turek, druhou je Kateřina Konečná. Oba zvolili trochu jinou strategii, Turek kritiku politik Evropské unie, Konečná zase kritiku vlády, obě ale očividně zafungovaly,“ říká v úvodu rozhovoru Eibl.

Nicméně u Přísahy – ostatně i u pohrobků KSČM – je opatrný s predikcemi do budoucnosti. Upozorňuje totiž, že úspěch v obou případech stál na výkonech lídra a lídryně kandidátek a je tudíž otázka, zda budou mít Turek i Konečná chuť a sílu jej zopakovat na národní úrovni.

„Přeci jenom v tuto chvíli mají živobytí zajištěné na dalších pět let a jít do parlamentních voleb, kde je jiná volební účast a kde se voliči chovají odlišně, by mohl být docela velký hazard. Uvidíme, jak moc o Konečné a Turkovi napříště uslyšíme,“ uvažuje politolog.

Faktem v každém případě dle jeho mínění zůstává, že výsledky Turka a Konečné jsou velmi dobré. „A vlastně i docela překvapivé. Potenciál k drobení a různým přesunům v rámci národovecké a protivládní scény tady je.“

Také poražených máme podle Eibla několik. V ohrožení – a právem – se podle něj může cítit především SPD Tomia Okamury, která jako jediná opoziční strana ztratila oproti minulým evropským volbám voliče. „Vypadá to, že dávkování stále více toho stejného už nemusí pro část voličů fungovat. Navíc lídr kandidátky SPD Petr Mach očividně netáhl. A proto byl přeskočen.“

Eibl navíc celkovou kampaň SPD označuje za dost vlažnou. „Je možné i to, že Okamurova politika zůstává za očekáváním – přeci jenom už je v politice docela dlouho a reálně toho kromě neustálých slibů a silné rétoriky namířené proti tu vládě, migrantům nebo komukoliv, kdo si to podle Okamury zrovna zaslouží, moc nepředvedl. Tady čekám, že dojde minimálně k nějakým změnám, aby si svou pozici SPD upevnila.“

U vládních stran se podle Eibla ve vzduchu vznáší dva otazníky. Tím prvním je budoucnost Pirátů, kteří utrpěli se ziskem pouhých 6,20 procent hlasů debakl. 

„Dokážou se ještě zmobilizovat a oživit? Jde o další neúspěch v řadě, voliči navíc vyslali do Evropského parlamentu pomocí preferenčních hlasů Markétu Gregorovou, neúspěšnou vyzývatelku Ivana Bartoše o post ve vedení strany,“ připomíná Eibl.

„Jak silný to bude vzkaz a jak moc se u Pirátů začne něco dít?,“ pokračuje politolog v kladení otázek. Jednoznačnou odpověď ale nemá.

„Těžko říct. Každopádně se ukazuje, že nestačí mít jen kvalitní odborníky, což Piráti mají, a být tzv. pirátsky věcný. Je ale možné, že Piráti svůj potenciál vyčerpali a sérií ne úplně zaviněných chyb, připomenout mohu výsledek posledních voleb do Poslanecké sněmovny, část původních voličů znechutili nebo zklamali,“ říká.

Pokud jde o Starosty a nezávislé, Eibl má za to, že nejspíš podcenili kampaň. Byť oceňuje, že byla jako jedna z mála „evropská“, respektive více o evropských tématech.

Hnutí ale podle něj vsadilo na nesprávnou lídryni. „Danuše Nerudová do značné míry zopakovala to, co se stalo v prezidentských volbách – po poměrně uspokojivém růstu přišel pád. Jistě, STAN bude mít dva europoslance, ale výsledek skončil hluboko za potenciálem a troufám si říct, že velký podíl na tom má výkon lídryně v kampani a debatách.“

Podle něj se opět ukazuje se, že kandidát nepolitik potřebuje mít opravdu kvalitní zázemí a tým, který ho neustále připravuje. „A to se tady nejspíš nestalo. Nicméně STAN je vlastně na svých preferencích, takže žádná pohroma se neděje – mohlo to ale být lepší.“

U ostatních stran žádné prudké reakce neočekává. Zajímavé podle Eibla bude snad sledovat, zda Marian Jurečka skutečně nebude obhajovat předsednický post. Jurečka totiž avizoval, že pokud KDU-ČSL neobhájí dva mandáty, o pozici v čele strany se už na podzimním sjezdu strany nebude ucházet. „To je ale daleko,“ dodává Eibl.

Zbývá hnutí ANO a koalice SPOLU. Výsledek obou formací odpovídá jejich preferencím v předvolebních průzkumech: první hnutí ANO obdrželo 26,14 procent hlasů, druhé koalici SPOLU svůj hlas dalo slušných 22,27 procent voličů.

„Hnutí ANO uspělo dle očekávání, byť se chvíli situace jevila tak, že to bude hodně těsné. Nicméně rozdíl mezi ANO a SPOLU není propastný, což znemožňuje silné výroky o jednoznačných výsledcích tzv. referenda o vládě.“

Podle politologa v každém případě letošní volby do Evropského parlamentu potvrdily, že mix protivládní, protievropské a protimigrační rétoriky funguje a že Babišovo hnutí ANO má celkem disciplinované voliče.

A co koalice SPOLU? „Od Petra Fialy bych žádnou výraznější reakci neočekával – ostatně je to v duchu toho, o čem sám mluvil. Výsledek není ani skvělý, ani hrozný.“