Co stojí za úspěchem Filipa Turka? Přitáhl hlavně mladší lidi s nižším vzděláním z periférií

„Mobilizace voličů s nižším vzděláním byla skutečně bezprecedentní a dopomohla k historicky nejvyšší volební účasti do Evropských voleb,“ říká v úvodu rozhovoru politolog. Zatímco před pěti lety k volbám dorazilo osmadvacet procent voličů, letos to bylo rekordních 36,5 procent. 

„Vládní strany budou muset zapracovat na komunikaci. Ukázat, že se ekonomice daří, nezaměstnanost je nízká a že Česká republika jde dopředu,“ dodává Lysek.

Otázka podle něj ale je, zda by vládním stranám podobný manévr pomohl, neboť není jisté, že by zastínil negativní dojmy, které v mnoha lidech vyvolávají kulturní a společenské změny, jež symbolizuje například Green Deal, elektromobilita nebo migrace. „Tedy fenomény, ze kterých mají voliči nových populistických stran velké obavy.“

A čím si to vysvětluje? „Ve společnosti je po nich poptávka s tím, jak SPD ztrácí svoji dominantní pozici v populistickém spektru.“ Tady je třeba dodat, že právě SPD Tomia Okamury je se ziskem pouhých 5,73 procent hlasů vedle Pirátů druhou hlavní poraženou stranou eurovoleb.

„Pro mladší voliče je SPD už politický dinosaurus a i někteří další nespokojení hledali novou alternativu. Alternativou k SPD může být i Kateřina Konečná,“ uvažuje politolog. 

Velkou neznámou ale podle něj bude, zda Přísaha a koalice Stačilo! dokáží tento úspěch ve volbách do Evropského parlamentu využít také v krajských volbách, a následně pak ve volbách sněmovních.

Přísaha s Motoristy je jediná nová strana z České republiky, která o víkendu uspěla, když skončila za prvním hnutím ANO (26,14 procent) a druhou koalicí SPOLU (22,27) hned na třetím místě se ziskem deseti procent hlasů a dvou mandátů. 

Čtvrtá je navíc komunistka Kateřina Konečná (9,56 procent) v čele kandidátky Stačilo! a až na pátém a šestém místě skončil STAN (8,70 procent) a Piráti (6,20 procent). Především pro stranu Ivana Bartoše je výsledek eurovoleb jasným debaklem.

Lysek je nicméně, pokud jde o budoucnost Přísahy a koalice Stačilo v domácí politice, spíše opatrný. A upozorňuje na obecně známý jev: voliči v evropských volbách více „experimentují“ se svými hlasy, zatímco v těch krajských daleko méně. 

„Avšak pokud naše první analýzy volební účasti naznačují, že se oproti volbám 2019 a 2021 mobilizovali tentokrát lidé s nižším vzděláním z periferních regionů a příhraničí, tak si troufám odhadnout, že tomu tak bude i v krajských volbách letos na podzim, a pak i v těch sněmovních o rok později.“

Což by byl podle Lyska přesně ten moment, který má potenciál zkomplikovat cestu k moci jak koalici SPOLU, tak Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO. 

„Záleželo by samozřejmě na rozložení mandátů. Může se ale stát, že Přísaha i koalice Stačilo uberou hlasy nejen SPD, ale částečně hnutí ANO – a pokud by přesto obě formace skončily pod pěti procenty, pomohly by tím současné vládní koalici.“

Otázka ovšem je, zda se v tomto punktu může historie opakovat. V minulých volbách propadlo dvacet procent hlasů, což byla okolnost, která napomohla vzniku vlády Petra Fialy. 

„Pokud by se tentokrát Přísaha, případně i koalice Stačilo! do Sněmovny dostaly, měly by dobrou vyjednávací pozici vůči hnutí ANO. Obecně si myslím, že by se nám celý proces sestavování vlády po případném úspěchu nových populistických stran zkomplikoval.“

To vše je ale zatím přece jen ještě pořád vzdálená budoucnost. „Volby do Evropského parlamentu každopádně poukázaly na momentální nespokojenost s vládnutím a politikou a také na důležitost kulturních a společenských témat oproti ekonomickým otázkám,“ pokračuje Lysek v rozhovoru pro INFO.CZ.

Pokud jde o případné dopady volebních výsledků na vládu Petra Fialy, reaguje spíše skepticky. „Pro vládu to asi nic znamenat nebude, SPOLU sice nevyhrálo, ale ten odstup od vítězného hnutí ANO mohl být v kontextu současné politické situace i horší. Koneckonců vládní strany v evropských volbách v půlce cyklu zpravidla ztrácejí.“

Zbývají výsledky Pirátu a Starostů. Tady upozorňuje, že se obě středové a liberálně ukotvené strany dostaly na svá pevná jádra voličů. „Vzhledem k přelivům liberálních voličů tentokrát k hnutí STAN je to ale skutečně vážný propad pro Piráty. Nejspíš u nich budou zaznívat kritické hlasy a volání po návratu ke kořenům.“

A zatímco u Pirátů může volební výsledek vyvolat vnitřní pnutí, u Starostů a nezávislých nic podobného Lysek neočekává. Ostatně pokud jde o mandáty, STAN je jediná vládní strana, která si v eurovolbách polepšila.