Jestliže si bývalý prezident Miloš Zeman v roce 2016 stěžoval, že mezi migranty do Evropy jsou „z 80 % mladí zdraví muži“, pak tahle premisa, už tehdy zpochybňovaná, dnes určitě neplatí. Minimálně v sousedním Rakousku. Jak ukazují čerstvé statistiky, největší skupinu žadatelů o azyl představují děti do sedmi let, následované ženami. Důvodem je fakt, že se začíná ve velkém naplňovat takzvaný zákon o slučování rodin. Ten umožňuje, aby za těmi, kdo už získali azyl, přijeli i jejich nejbližší rodinní příslušníci.
O poměrně velkých změnách ve složení migrantů informují rakouská média na základě aktuálních migračních statistik rakouského ministerstva vnitra.
Z těchto veřejně dostupných dat vyplývá, že za první čtvrtletí letošního roku podaly každou třetí žádost o azyl děti ve věku do sedmi let. Ty jsou také zdaleka nejpočetnější skupinou žadatelů. Zhruba 53 % těch, kteří v Rakousku letos požádali o azyl, ještě nedosáhlo plnoletosti.
Důvodem je především naplňování takzvaného zákona o slučování rodin. Pokud byl cizinci v Rakousku (a také v Německu) udělen azyl, mohou o vstup do Rakouska požádat také jeho nejbližší rodinní příslušníci, kteří zůstali v zahraničí. Jedná se o manžele či manželky a manželské i nemanželské děti. Stejné pravidlo platí pro registrované partnery.
Jestliže je cizincům už jednou udělen azyl nebo takzvaná doplňková ochrana, pak mají i jejich rodinní příslušníci velkou šanci, že získají v Rakousku stejný statut.
Žádost je třeba podat do třech měsíců od doby, kdy právo azylu bylo přiznáno jejich příbuznému, osobně u rakouského zastupitelského úřadu pověřeného konzulárními úkoly. A předložit přitom veškeré osobní dokumenty a fotografie.
Rodinní příslušníci osob s nárokem na doplňkovou ochranu mohou požádat o vydání povolení ke vstupu v rámci sloučení rodiny tři roky po udělení tohoto statutu jejich příbuznému. Musí ale zároveň doložit, že mají zajištěné odpovídající ubytování, zdravotní pojištění a dostatečný příjem.
Za děti do 14 let podávají žádost jejich zákonní zástupci, čtrnáctiletí a starší mohou žádat už sami.
Právě slučování rodin je tak dnes největším motorem migrace v Rakousku. Celkově se totiž počet migrantů v zemi poměrně výrazně snížil, převládají právě ale ženy a děti.
Podle statistik ministerstva vnitra bylo za první tři měsíce podáno celkem 6 922 žádostí o azyl, což je o 32 % méně než ve stejném období loňského roku. Ministerstvo vnitra to přičítá důslednému postupu proti pašerákům lidí, pro které se Rakousko stalo údajně méně atraktivní.
Ceny za odvoz nelegálních migrantů například z Bulharska do Rakouska se z tohoto důvodu minimálně zdvojnásobily, cesta stojí mezi 3 000 až 5 000 eur. To všechno vede k tomu, že sílí vliv již zmíněného slučování rodin na úkor běžné migrace.
Z celkového počtu žádostí o azyl za první tři měsíce letošního roku přišlo 3 649 žádostí od nezletilých a 3 273 bylo předloženo dospělými. Výrazně se zvýšil podíl žen. Téměř 46 % žádostí pocházelo od žadatelek o azyl, zatímco loni to bylo jen 24 %.
V Rakousku, které je v Evropě jedním z nejoblíbenějších cílů migrantů, vedou v žádostech o azyl jednoznačně Syřané (4 335 žádostí), následovaní Afghánci (665). Obě skupiny mají v Rakousku velkou šanci na ochranu.
U Syřanů bylo zamítnuto pouze 30 % žádostí o azyl, u Afghánců 39 %. I rakouské úřady přitom předpokládají, že vliv slučování rodin na migraci zůstane velký a pravděpodobně ještě poroste.
