ANALÝZA KARLA SVOBODY | Tvrzení, že protiruské „sankce nefungují“, není úplně pravdou – jedním z důkazů je současný růst ruské inflace. Jakými cestami a do jaké míry dokáže Rusko sankcím čelit, když v praxi stále trvá konflikt mezi vládou podporující růst blahobytu a centrální bankou snažící se mírnit inflační tlaky?
O příčinách růstu inflace existuje poměrně široká shoda: Na jednu stranu Rusko vydává obrovské prostředky do zbrojení a na válku ve formě žoldu či náhrad za zranění a zabití, na druhou stranu ale není schopno vyrábět více spotřebního zboží. Sankce navíc přiškrcují dovozy, které by jinak mezeru mezi nabídkou a poptávkou pokrývaly.
Výsledkem nemůže být nic jiného, než že ceny rostou. A s tím, jak přibývají peníze v ekonomice, se stále více roztáčí inflační spirála. Ukazatel HDP přitom moc informací nedává.
Roste především zbrojní výroba. Zjednodušeně – to, že vyrobíte tank, který pošlete vybuchnout na Ukrajinu, vám sice zvýší HDP, ale blahobytu to nic nepřidá. K tomu na výrobu tanků stahujete kapacity z odvětví, která by případně blahobytu obyvatelstva přispět mohla.
Jak (ne)fungují sankce uvalené na Rusko: Rozpočtový deficit za letošek už vyrostl na 4 biliony rublů
Současné zvýšení základní úrokové míry ruské Centrální banky nebylo neočekávané ani překvapivé. Ostatně už při jejím posledním zvýšení mluvili lidé kolem její guvernérky Elviry Nabiulliny o tom, že další zvýšení je očekávatelné a že může být razantní.
Několik dní před samotným zvýšením pak poněkud technicistně mluvila o tom, že proinflační rizika nejen vzrostla, ale dokonce se i realizovala. I proto současný růst ze 16 na 18 procent nijak nepřekvapil, někteří dokonce mluvili o růstu až ke dvaceti procentům (což potvrdila i Nabiullina, když mluvila o tom, že i takové varianty se zvažovaly).
Co ale překvapilo, byly komentáře, které doprovázely zvýšení základní úrokové míry, stejně jako zvýšení inflačních očekávání. Ruská ekonomika se podle centrálních bankéřů nachází ve stavu přehřátí, které se navíc neustále zhoršuje. Jde o nejhorší situaci za posledních šestnáct let a ekonomice reálně v příštím roce hrozí stagflace.
Export by se tak měl podle nejnovější prognózy centrální banky snížit o dvě procenta, zhruba podobně i import. V praxi to znamená jediné: Pokud existovaly hlasy, že by Centrální banka nemusela se zvyšováním pokračovat, tento výhled jim moc opory nedává.
Rusové si dnes stále více berou úvěry s vidinou jejich vyšších úroků v budoucnu a do ekonomiky se tak dostává více peněz, což je pravý opak cílů Centrální banky.
Jiným problémem je ale to, že Centrální banka má prakticky nulovou šanci zastavit inflaci způsobenou naléváním stále nových peněz do ekonomiky ze strany státu. Ze všeho nejvíc CBR působí, že se snaží „vykazovat činnost“. Ostatně, i oponenti zvýšení úrokové míry neargumentovali možným snížením inflačních tlaků jako spíše tím, že zvyšování úrokové míry dusí ekonomiku, aniž by mělo na inflaci jakýkoli vliv.
Řečí centrálních bankéřů šlo o „působení autonomních faktorů v podobě podpory vrstev obyvatelstva nejméně nakloněných k tvorbám úspor“. Převedeno do lidského jazyka jde o to, že podpora míří na lidi, kteří vydají veškeré dodatečné příjmy na spotřebu, což má při omezené nabídce vliv na další růst cen.
Není to přitom poprvé, co Centrální banka Ruska vydala upozornění na nepříznivý vývoj v ekonomice. Její prognózy jsou tradičně pesimističtější než ty, které vydávají jiné orgány. A varování před inflací, která bude dále pokračovat, ještě více podporují spotřebu.
Rusové si berou úvěry s tím, že se jejich materiální situace bude zlepšovat a že v kontextu rostoucí inflace je výhodné se zadlužit, protože v budoucnu budou úrokové míry ještě vyšší a oni budou moci jednodušeji splácet svoje úvěry. Do ekonomiky se tak dostává ještě více peněz, což je pravý opak toho, co Centrální banka vlastně chce.
Omezení zvýhodněné hypotéky mělo snížit tlak na stavebnictví. Oproti tomu ale působí tzv. rodinná hypotéka, která se sazbou šesti procent představuje výrazné zvýhodnění oproti stávajícím sazbám. Ruská vláda navíc přišla ještě s návrhy na zvýhodněné hypotéky pro mladé státní zaměstnance, což by představovalo další posílení inflačních tlaků.
I když Nabiullina mluvila o snížení napětí v realitách a možném snížení růstu cen nemovitostí dokonce pod úroveň růstu příjmů obyvatelstva, iniciativy ze strany vlády zaměřené na zvyšování dostupnosti bydlení mohou jít proti snahám Centrální banky.
Russian Central Bank chief Elvira Nabiullina warns that the Russian economy's overheating is at a 16 year high
— Samuel Ramani (@SamRamani2) July 26, 2024
Nabiullina compared the current overheating to that which preceded the 2008 financial crisis
Guvernérka Centrální banky Ruska varovala, že v tomto roce není možné očekávat jakékoli snížení základní úrokové míry, a pokud by se měla měnit, tak spíše směrem nahoru. Ale proti tomu jdou různé programy dotací k úvěrům, které stát neustále spouští s cílem podpory ekonomiky.
V praxi se tak jedná o trvání konfliktu mezi vládou, která má zájem na co nejvyšším sociálním smíru a snaze vytvářet zdání normálnosti prostřednictvím podpory blahobytu i za cenu vysokých výdajů státního rozpočtu, a centrální bankou, která se snaží inflační tlaky mírnit prostřednictvím vysokých úrokových sazeb.
