Rakouská vláda od tohoto týdne začala přispívat lidem na práci řemeslníků. Každý, kdo si objedná řemeslníka, může získat od státu dotaci ve výši až 2000 eur (cca 50 000 korun). Hospodářská komora ČR je k zavedení podobného bonusu u nás skeptická. Některé řemeslnické cechy by ale přivítaly, kdyby stát dotoval mladé řemeslníky po vyučení.
Rakouská vládní koalice lidovců a Zelených zdůvodňuje takzvaný řemeslnický bonus, který začal platit od 15. července, snahou oživit trh s bydlením a rekonstrukcí nemovitostí.
V prvním čtvrtletí letošního roku totiž celkový počet objednávek řemeslných prací meziročně poklesl o 11,2 %. Důvodem má být jak nárůst cen, tak horší přístup k úvěrům a hypotékám.
Aby se lidé nebáli stavět a rekonstruovat své nemovitosti, schválila vláda řemeslnický bonus, který má kromě oživení stavebnictví omezit i nelegální práci. Aby žadatel mohl požádat o podporu, musí předložit fakturu za řemeslnou zakázku.
Každý, kdo si najme místního (rakouského) řemeslníka s rakouským živnostenským listem, může od spolkové vlády získat jednou ročně až 2000 eur (51 000 korun) na spolufinancování.
Nabídka platí například na opravy střech, malířské a instalatérské služby, výměnu oken, instalaci topení či klimatizace, truhlářské, zednické a dlažební práce.
Řemeslnický bonus může dosáhnout maximálně 20 % ceny řemeslných prací, přičemž horní částka je pro letošní rok stanovena na 2000 eur, v příštím roce se sníží na 1500 eur na osobu a bytovou jednotku.
Státní podporu je možné získat pouze na takzvaný čistý pracovní výkon (cenu práce) v ceně minimálně 500 eur. Žádat o řemeslnický bonus může jednou ročně každý dospělý Rakušan či Rakušanka, přičemž nezáleží na tom, zda je vlastníkem či nájemcem nemovitosti.
Další podrobnosti pro získání řemeslnického bonusu jsou uvedeny na stránkách rakouského ministerstva hospodářství.
V průzkumu Rakouské hospodářské komory uvedlo 37 % dotázaných, že chtějí bonus využít. Téměř třetina chce kvůli dotaci urychlit investice a každý pátý chce investovat neplánovaně.
Rakouská vláda vyčlenila na řemeslnický bonus v letech 2024 až 2025 z veřejných prostředků celkem 300 milionů eur (7,7 miliardy korun).
Zavedení řemeslnického bonusu se tentokrát nesetkalo s nějakým zásadním odporem ani ze strany opozice. I Rakouská hospodářská komora opatření přivítala, stejně jako organizace řemeslníků.
Pomohlo by i českému trhu, kdyby řemeslné práce byly částečně dotované státem? Nemohlo by být některými vynalézavými podnikateli a zadavateli toto opatření zneužito?
„Drobní živnostníci by nepohrdli podobným opatřením ani v České republice, je ale třeba realisticky zůstat na zemi. V dotační soutěži s bohatšími evropskými sousedy nemůže Česká republika vyhrát,“ napsal na dotaz INFO.CZ tajemník Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Podle něj aktuální čtvrtmiliardový schodek státního rozpočtu ukazuje spíše na hledání úspor ve veřejných financích než na prohlubování státního dluhu.
„Bohatě by stačilo, kdy vláda aktivněji snižovala regulatorní a byrokratickou zátěž, zpřehledňovala zákony a vyhlášky, zkracovala povolovací řízení všeho druhu, skutečně digitalizovala administrativní agendy, nebojácně předložila již připravené zákony k rozvoji řemesel, jako je úprava mistrovské zkoušky nebo duálního vzdělávání, a kdyby se do budoucna vyhýbala zbytečným restrikcím na trhu práce, jako bylo nedávné omezení pracovních dohod,“ uvedl Minčič.
Pavel Žatečka, výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů, by naproti tomu určitou formu státní podpory pro řemeslníky přivítal, ovšem jen pro ty mladé.
„Mladý řemeslník po vyučení nemá takovou výkonnost, aby si na sebe vydělal a potřebuje nějaké roky praxe, aby získal řemeslnou zručnost a rychlost (něco jako další studium na VŠ). Často se stává, že žák po vyučení nesežene práci, protože ho zaměstnavatel odmítá dotovat,“ napsal Žatečka INFO.CZ.
Podle Žatečky tak mladí vyučení řemeslníci často skončí někde úplně mimo obor, vše, co se naučili zapomenou a k řemeslu se už nevrátí.
A stát přijde o peníze, které investoval do jejich výuky. „Proto navrhujeme podporu podnikatelům, kteří zaměstnají řemeslníka po vyučení,“ uvedl Žatečka.
Podpora by mohla podle něj spočívat například v tom, že by stát pomáhal zaměstnavatelům mladých řemeslníků do 26 let hradit sociální a zdravotní pojištění, podobně jako se to děje u studentů.
V sousedním Rakousku přitom není státem dotovaný řemeslnický bonus zdaleka jediným opatřením, které má oživit stavební a řemeslnický trh.
Vedle zmíněného bonusu vláda schválila v rámci přijaté iniciativy „Bydlení a stavební ofenziva“ řadu dalších opatření k podpoře stavebnictví a bydlení. Patří mezi ně například rychlejší odpisy nemovitostí či snížení poplatků při jejich převodu a zápisech do katastru.
