KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | V noci nad ránem z úterý na středu (středoevropského času) proběhla zatím jediná debata prezidentských kandidátů Spojených států amerických Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa poté, co oba získali nominaci své strany. Debata se odehrála 55 dní před samotnými volbami (5. listopadu) a stala se tak pro Kamalu Harrisovou i Donalda Trumpa poslední velkou příležitostí, jak oslovit své voliče, včetně nezanedbatelné skupiny nerozhodnutých a váhajících.
Podobně jako u „první“ prezidentské debaty mezi Joe Bidenem a Donaldem Trumpem proběhla i tato bez účasti publika, přičemž oběma politikům byly vypnuty mikrofony, pokud jim nebylo uděleno slovo.
Kamala Harrisová a Donald Trump si na začátku podali ruce, ale u tohoto zdvořilostního aktu zůstalo, protože v debatě si nenechali nic líbit.
Z analýzy jejich výroků během debaty vyplývá, že republikánský kandidát si dokázal „uzmout“ o něco více času než úřadující viceprezidentka. Zatímco Harrisová hovořila celkem 37 minut a 41 vteřin, Donald Trump o více než 5 minut déle (43:03). Toto příliš překvapivé není, ostatně velmi podobný poměr délky mluveného slova kopírovala debata mezi Bidenem a Trumpem.
Co však za překvapivé, ba přímo nečekané označit lze, je skutečnost, že v rámci svého prostoru věnovala Harrisová asi 46 % času útokům proti svému oponentovi. Naopak Donald Trump výpadům vůči Harrisové („time attacking oponent“) věnoval méně než třetinu svého času (29 %).
Domnívám se, že nebudeme daleko od pravdy, když prohlásíme, že toto nebylo náhodné. Kamala Harrisová pravděpodobně od svých mediálních poradců dostala instrukce, aby diváky a posluchače opakovaně zahrnula příklady, ze kterých pověst Donalda Trumpa nevychází příliš lichotivě: ať už jde o výroky, ve kterých si zjevně vymýšlel, soudní případy, pro které je vyšetřován či již byl usvědčen z trestného činu, nebo jeho volební meetingy, ze kterých účastníci odcházeli předčasně.
Harrisová označovala Trumpa za „slabého“ a „špatného“, vzpomínala na přibližně 200 jeho republikánských spolupracovníků, kteří se přidali na její stranu, protože Trumpa nepovažují za vhodného prezidenta.
Donald Trump to kategoricky odmítal. Podobně jako v minulosti označil Kamalu Harrisovou za nejhorší viceprezidentku americké historie, radikálně levicového politika a špatného vyjednavače, který přivede Spojené státy do třetí světové války, protože jej nikdo ve světě nerespektuje a neposlouchá.
Trump odmítl, že by participoval na organizaci přepadení Kapitolu z 6. ledna 2021, při kterém zemřelo 6 lidí. A zůstal také u svých konspiračních teorií, včetně té, podle které mu byly prezidentské volby v roce 2020 ukradeny kvůli volebním manipulacím.
Když hovořila Harrisová, Trump zůstával překvapivě klidný, občas se mračil, ale nenechával na sebe znát velké rozrušení. Když mluvil naopak on, Harrisová se tvářila zamyšleně, nedůvěřivě, jako by studovala každé jeho slovo. Opakovaně vstoupila Trumpovi do řeči, když měla pocit, že nemluví pravdu. Trump toho využíval a důrazně jí upozornil, že teď mluví on.
V celé debatě bylo rozebráno celkem 14 témat. Při jejich formulaci skvělou práci odvedla moderátorská dvojice Davida Muira a Linsey Davisové ze stanice ABC, která dokázala formulovat nepříjemné otázky pro oba diskutéry.
Nejvíce pozornosti zabralo hned první téma, a sice stav americké ekonomiky a životní úrovně. Kamala Harrisová měla obhájit tvrzení, že Američané jsou na tom dnes lépe než před čtyřmi lety. Nutno podotknout, že nešlo o nijak záludnou otázku, protože tehdy Spojené státy procházely obdobím covidových restrikcí, ekonomického útlumu a rostoucí nezaměstnanosti.
Harrisová hovořila o ekonomice asi 6 minut. „Donald Trump pro vás nemá žádný plán… protože ho více zajímá obhajoba sebe sama než péče o vás.“ Tvrdila také, že kdyby se bývalý prezident znovu dostal do Bílého domu, došlo by k nárůstu inflace i amerického dluhu. Donald Trump to všechno odmítl jako lži – dost možná si je vědom, že američtí voliči v průzkumech dávají najevo, že v ekonomických otázkách spíše důvěřují schopnostem republikánského kandidáta.
Nicméně karta se brzy obrátila, protože druhá z časově „nejnáročnějších“ otázek směřovala k tématu dostupnosti potratů a politiky reprodukčních práv, ve kterém Donald Trump pronesl v uplynulých dnech a týdnech nekonzistentní výroky.
Na jedné straně schvaloval rozhodnutí soudců amerického Ústavního soudu, kteří zrušili federální zákon o dostupnosti potratů a přenesli potratovou politiku z federální úrovně na jednotlivé státy. Nicméně minulý týden svůj postoj k této věci zmírnil, a to znovu zopakoval i během televizní debaty.
Trump naznačil, že by si dokázal představit podporu takového opatření, které by rozšířilo právo na potrat a potvrdil, že vždy podporoval výjimky v těch případech, kdy došlo ke znásilnění, incestu nebo životu ohrožujícímu případu.
Podobná názorová „přestřelka“ následovala, když moderátoři oznámili, že se budou ptát na téma imigrace – což je hned po stavu americké ekonomiky nejčastěji používaná kritika Donalda Trumpa vůči současné administrativě Joea Bidena.
Harrisová se podle předpokladů hájila tím, že její administrativa se pokoušela v americkém Senátu prosadit návrh zákona, na kterém spolupracovali demokraté i republikáni. Ten by umožnil zvýšení ostrahy hranic a vedl k poklesu ilegální imigrace, ale byl to právě Donald Trump, který volal svým „MAGA“ republikánům, aby návrhu zákona nevyjádřili podporu.
Podle prvních reakcí se zdá, že debatu vyhrála spíše Harrisová. Je o tom přesvědčen například webový portál Politico, podle kterého se úřadující viceprezidentka vyznamenala. Také BBC naznačuje, že Kamala Harrisová odcházela z debaty vítězně.
Zjevně to tak vnímají i v táboře demokratů, protože Harrisová hned vyzvala k druhé debatě – až doposud se přitom vyjadřovala zdrženlivě, zda by s nějakou další souhlasila. Jestli taková alternativa nastane, bychom se měli dozvědět v nejbližších hodinách či dnech.
