Podle Evropské komise se daří bojovat proti korupci, většina Evropanů si ale myslí opak

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Dvě třetiny občanů Evropské unie věří, že korupce v jejich zemích vzkvétá. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni Řekové (98 procent), Portugalci (96 procent) a Slovinci (95 procent). Mezi Čechy považuje korupci za problém ovlivňující jejich životy 79 procent lidí. Průměr v unii je 68 procent. K těmto číslům došel speciální průzkum veřejného mínění Eurobarometer, který byl proveden jako doprovod letošní páté zprávy Evropské komise o stavu vlády práva v EU.

Navzdory těmto nepěkným číslům veřejných průzkumů se Komise chlubí, že její zprávy (publikované od roku 2020) mají pozitivní dopady. „Letošní zpráva ukazuje, že členské státy dodržování zásad právního státu zlepšily. Posílila je mimo jiné doporučení formulovaná Komisí,“ uvedla místopředsedkyně Věra Jourová, která stála u zrodu těchto zpráv, jež zůstanou její významnou stopou v počínání EU.

Komise každoročně vyhodnocuje stav soudnictví, boj proti korupci, svobodu a pluralitu médií a celkové demokratické fungování institucí a společnosti v každé z 27 členských zemí. Činí tak v těsné součinnosti s vládami i občanskými organizacemi. 

Snaží se přitom postupovat rigorózně podle schválené metodologie a měřit všem stejným metrem. Letos poprvé hodnotila vedle členských států také stav vlády práva v západobalkánských kandidátských zemích jako Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko.

Předpokládáme, že čtení naší zprávy dělá dojem. Ještě větší váhu má však zmražení výplat evropských peněz.

Didier Reynders

Eurokomisař pro spravedlnost

Pochvalně se Komise vyslovila k České republice, která údajně pokročila v reformě státního zastupitelství a dokončila revizi předpisů upravujících střet zájmů. Určité nedostatky však Komise vidí ve vyšetřování případů korupce na vysoké úrovni (v poznámkách zmiňuje např. Dozimetr). 

Vadí jí také nedostatek transparentnosti, pokud jde o vlastnictví médií. Zde má zřejmě na mysli fakt, že média vlastněná dřív Andrejem Babišem dál plní svou úlohu propagace a obhajoby jeho osoby, ačkoli formálně změnila majitele. Konkrétní kauzy ovšem zpráva nezmiňuje.

V doporučeních adresovaných Česku nabádá vládu, aby připravila a prosadila zákon o lobbingu. Poukazuje také na to, že je v ČR nezbytné zajistit dostatečné financování veřejnoprávních médií; staví se tak na stranu vlády v současné parlamentní debatě na toto téma.

Maďarsko a Slovensko na pranýři

Černého Petra dostalo v letošním vydání zprávy opět Maďarsko. Komise kritizuje nedostatek transparentnosti při přidělování trestních případů soudům, lobbing bez kontroly a špatný přehled o stíhání případů korupce i rozhodování o nich. Dále také to, že veřejnoprávní média neodpovídají evropským standardům nezávislosti a že vláda klade překážky činnosti organizací občanské společnosti.

Je jasné, že maďarská vláda nedbá na bezzubá doporučení obsažená ve zprávách, která neobnášejí žádnou povinnost. Proto se v maďarském případě Komise uchyluje ke klasickým řízením pro porušení práva, například ohledně diskriminace sexuálních menšin (schované do zákona o ochraně nezletilých), nebo pokud jde o maďarský přístup k poskytování azylu migrantům.

A pokud to nepomáhá, používá „těžký kalibr“ v podobě blokování finančních prostředků určených pro Maďarsko z fondů EU – ačkoli loni uvolnila Komise 10 miliard eur ze strukturálních fondů, dalších 20 miliard Maďarsko stále nedostalo. A z „fondu obnovy“ ani krejcar. 

„Předpokládáme, že čtení naší zprávy dělá dojem. Ještě větší váhu má však zmražení výplat evropských peněz,“ podotkl k tomu komisař pro spravedlnost Didier Reynders.

Maďarsko se ujímá předsednictví a většině v EU běhá mráz po zádech

Faktem je, že právě zavedení „principu podmíněnosti“, který umožňuje zastavit výplatu evropských dotací zemím porušujícím zásady vlády práva, patří k velkým posunům EU za poslední pětiletku a k úspěchům jak předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové, tak Věry Jourové. Zatímco Polsko se z tohoto trestu již vyvléklo (Komise ho chválí, ale zároveň nabádá, aby nepolevilo, protože všechno není ještě v pořádku), strká nyní hlavu do oprátky Slovensko.

Nelíbí se jeho zákon o veřejnoprávních médiích, který zavání snahou vlády si je podřídit; Komise chce vyčkat, jak bude vypadat nová rada pro rozhlas a televizi a jak bude fungovat, zda bude na tato média vyvíjen politický tlak. 

Pozornost vyvolal také návrh zákona o suverenitě, který umožňuje pronásledovat neziskové organizace podobně jako v Maďarsku, změny v trestním zákoníku nebo zrušení speciální prokuratury zaměřené na korupci vysokých činitelů.

Ze zprávy implicitně vyplývá, že Slovensko sklouzává do podobných problémů, jaké Komise kritizuje v Maďarsku. Je jasné, že bude tamní vývoj pozorně monitorovat – von der Leyenová v projevu v den zvolení minulý týden označila ochranu právního státu v EU za jednu z hlavních priorit svého druhého období.

Zpráva měla být původně zveřejněna před eurovolbami, nakonec se termín posunul na 24. července, údajně na naléhání Meloniové.

Za uši letos dostala – i když daleko méně než Maďarsko či Slovensko – také Itálie, a to kvůli nedostatečnému financování veřejnoprávních médií a rostoucí snaze politiků se zmocňovat sdělovacích prostředků. 

Na tapetě se nepřímo ocitla i premiérka Giorgia Meloniová, která podala několik žalob na kritické novináře. Komise odsuzuje politické šikanování novinářů a zneužívání justice k tomuto účelu.

Právě tato pasáž vyvolala značné pnutí v Itálii před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Zpráva o stavu vlády práva v EU měla být původně zveřejněna před nimi; nakonec se termín posunul na 24. července. 

V Bruselu se hojně spekulovalo o tom, že se to stalo na naléhavou žádost Meloniové, která se obávala negativního vlivu na chování voličů. A pak že jsou zprávy Evropské komise jen formalitou!

Na závěr ještě jeden poznatek z průzkumu Eurobarometer. Ačkoli jsou lidé spíše skeptičtí, pokud jde o korupci, myslí si většinově, že EU dělá dobře, když se stará o dodržování zásad právního státu v jejich zemi. Devět z deseti respondentů si dokonce myslí, že by členské státy EU měly ctít a dodržovat „základní hodnoty“. 

Z letošní zprávy vyplývá, že se to do značné míry děje, a to lépe, než kdekoli jinde na světě. Aby to tak bylo dál – a aby se změnilo i vnímání korupce – musí Komise v nesnadném sestavování těchto dokumentů pokračovat.

Piráti selhávají jako ajťáci, mají prohibiční manýry a drtí je obskurní vnitřní spory

Green Deal po česku: Mlčení vlády vyvolalo poprask, problém je ale reálný. Co nás opravdu čeká a nemine

sinfin.digital