Patrioti pro Evropu ostrouhali: Nebudou v čele žádného parlamentního výboru, zvažují žalobu

Potvrdila se dohoda lidovců, socialistů, liberálů a také zelených, že budou vůči frakci Patrioté pro Evropu (stejně jako vůči Evropě suverénních národů) důsledně uplatňovat „sanitární kordon“ – pomyslný zátaras, který jim znemožní podílet se na řízení parlamentních záležitostí. 

Již minulý týden odmítla většinová koalice zvolit zástupce „patriotů“ do vedení EP, ačkoli na místopředsedy aspirovali dva z nich, včetně Kláry Dostálové, která byla v  čele kandidátky ANO.

Vedle sedmi europoslanců za české opoziční hnutí zakotvili v „patriotech“ také dva zvolení za Motoristy sobě a hnutí Přísaha. 

Jejich kolegy jsou politikové krajně pravicových a národoveckých stran z 12 zemí – prim mezi nimi hrají francouzské Národní sdružení, jehož šéf Jordan Bardella frakci předsedá, a Orbánova vládní maďarská strana Fidesz. 

Jeden český europoslanec za SPD (Ivan David) se usadil v ještě radikálnější frakci Evropa suverénních národů, v níž dominuje Alternativa pro Německo.

Poslancům za „patrioty“ se vytěsnění z manažerských funkcí nelíbí. Pokud by se důsledně uplatňovala d'Hondtova metoda, normálně používaná k rozdělování funkcí, byli by stanuli v čele výboru pro vzdělávání a kulturu a výboru pro dopravu a turistiku. 

Jenže kolegové z ostatních stran na to nedbali a zvolili jiné, pro sebe přijatelnější kandidáty.

„Jasně se ukázalo, že nejsou schopni akceptovat ani výsledek demokratických voleb, ani to, že jsou Patrioti třetí největší frakce,“ posteskla si její místopředsedkyně Kinga Gálová z Fideszu. 

„Nerespektují pravidla EP, demokracii a dokonce i svá vlastní genderová pravidla. Nehoráznost!“ přisadila si posléze na svém profilu na X. 

Tento postup hodlá napadnout na „konferenci předsedů“, což je nejvyšší instance v EP složená ze šéfů všech frakcí. Nevyloučila ani žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Nemá šanci, namítá Iratxe Garcíová, šéfka klubu socialistů v EP. Kandidáti „patriotů“ byli podle ní ve výborech řádně přehlasováni. Jejich vytěsnění je „nejvyšším projevem demokracie“. 

Upozornila, že politické strany sdružené v „patriotech“ popírají hodnoty jako svoboda, demokracie, rovnost, vláda práva; nemohou proto reprezentovat Evropský parlament v řídících funkcích.

S Garcíovou by se dalo o jejím zdůvodnění polemizovat. Faktem ovšem zůstává, že demokratické hlasování je vždycky poslední instancí; d'Hondtova metoda slouží jen jako pomůcka v případech, kdy není třeba politicky hlasovat.

Hlasování ve výborech potvrdilo, že většinová aliance v nově zvoleném EP bude brát více než dřív v potaz spolupráci s Evropskými konzervativci a reformisty (ECR), což je euroskeptická frakce napravo od pravého středu reprezentovaného lidovci (EPP). 

Poslanci za ECR byli zvoleni do čela rozpočtového, zemědělského a petičního výboru, což jsou významné funkce. Získali také deset místopředsednických křesel.

V čele zemědělského výboru stanula Veronika Vrecionová, eurposlankyně za ODS. Stala se tak momentálně nejvýše postaveným zástupcem Česka v EP. 

Zemědělský výbor patří v EP k těm významným – v příštím období se bude zabývat dopady zelené transformace na farmáře, ale také objemy a rozdělováním zemědělských dotací v rámci přípravy nového sedmiletého rozpočtu EU.

Pro pořádek dodejme, že za EPP byl místopředsedou mocného hospodářského a měnového výboru zvolen Luděk Niedermayer (TOP 09). Koordinátorem téže frakce ve vlivném výboru pro rozpočtovou kontrolu se stal Tomáš Zdechovský. V obou případech jde o významné pozice. 

Kdyby byli poslanci za ANO zůstali v liberální frakci Renew, mohli na takové posty rovněž aspirovat.

Ačkoli většina členů ECR hlasovala minulý týden proti znovuzvolení Ursuly von der Leyenové (oficiálně podporované EPP), do čela Evropské komise, s jejich „podílem na moci“ v europarlamentu se evidentně počítá. 

Mocná EPP se 188 mandáty si od ní slibuje, že v případech, kdy nebude souhlasit s postoji socialistů, případně i zelených, bude se moct ad hoc opřít o podporu ECR. To bude důležité zejména při schvalování dalších aktů v rámci Zelené dohody pro Evropu, vůči němuž jsou ECR a stále častěji také EPP skeptičtější než dřív.

Při prohlížení seznamu zástupců ECR zvolených do funkcí je zjevné, že přednost dostali – v rámci této frakce rozkročené od lehkých euroskeptiků až po fašizující pravici – vesměs ti patřící spíše k umírněným politickým stranám. 

Vedle ODS jsou to zajisté Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové, ale i Nová vlámská aliance (N-VA), která momentálně doma v Belgii sestavuje novou vládu. Také poslanci za N-VA podpořili von der Leyenovou, podobně jako ti za ODS (dva z nich to potvrdili, Alexandr Vondra nikoli). 

Jejich předák Johan Van Overtveldt, bývalý vlámský ministr financí, stane v čele důležitého rozpočtového výboru EP.

Předsedové parlamentních výborů nejen svolávají jejich zasedání, určují program a řídí je, ale také – a to zejména – bojují o přidělování agendy. 

Legislativní návrhy přicházející z Evropské komise pokrývají často kompetence několika výborů: předsedové se pak hádají, komu daný akt připadne, případně kdo bude při jeho projednávání hrát prim. 

Z řad členů výborů posléze navrhují zpravodaje pro danou legislativu, a to v součinnosti s koordinátory frakcí – když jedna frakce „složku“ dostane, ostatní mohou jmenovat stínové zpravodaje.

Jednání výboru o daném evropském předpisu – nařízení či směrnici – může trvat řadu týdnů, ba měsíce. Zpravodaj do navrženého textu, obvykle už předběžně schváleného členskými státy (Radou EU), zasahuje formou návrhů změn a dodatků, které musí ve výboru a pak na plénu vysvětlit, obhájit a pokud možno prosadit. 

Podobně si počínají stínoví zpravodajové. Předseda výboru pak řídí tzv. trialogy, v nichž se zpravodaj a další zainteresovaní europoslanci snaží – společně se zástupci země předsedající Radě EU – formulovat konečné kompromisní znění.

Zpravodaji jsou předsedou výboru obvykle jmenováni nejzkušenější a nejzdatnější europoslanci, protože je to odpovědná a těžká práce. Na jmenovaného zpravodaje se okamžitě vrhnou lobbisté, zájmové skupiny, ba zástupci členských států, aby dosáhli pro sebe co nejpříznivější podoby zákona. 

Bývá to, zajisté podle obsahu a významu normy, namáhavé a úmorné. Pokud se zpravodajovi EP podaří do legislativy, posléze platné ve 27 členských státech, prosadit to či ono, zanechá tak na evropské úrovni trvalou stopu.

Předseda výboru, případně zastoupený místopředsedou, provádí také slyšení politiků navržených na členy Evropské komise. To je jednou za pět let pro výbory slavná chvíle, protože je na nich, aby daly pomyslný palec nahoru, nebo případně také dolů. 

S kandidáty na komisaře nemívají slitování – proto se tomuto cvičení říká „grilování“; pokaždé jednoho nebo dva pošlou domů s hanbou. Bude-li mít Ursula von der Leyenová návrh na složení Evropské komise hotov v září, mohly by „grilovačky“ proběhnout v říjnu.