Mileniálové a „Husákovy děti“ čelí vyššímu riziku 17 druhů rakoviny, upozorňují vědci

Počty případů rakoviny mezi mladšími generacemi rostou. Nová studie recenzovaného vědeckého časopisu Lancet identifikovala 17 typů zhoubných nádorových chorob, které jsou dnes v porovnání se staršími věkovými skupinami u mladších ročníků daleko častější. Největší nárůst byl zaznamenán u karcinomů prsu s pozitivními estrogenovými receptory, tlustého střeva a konečníku, slinivky nebo dělohy. 

Výskyt endometriálního karcinomu (zhoubný nádor děložního těla) se zvýšil až o 169 %. „Sledujeme ohromný nárůst. Míra výskytu tohoto onemocnění mezi třicátým a čtyřicátým rokem věku je dnes mnohem vyšší u žen narozených v 90. letech než bývala ve stejném věkovém rozmezí u žen narozených v padesátých letech,“ vysvětluje William Dahut, vedoucí vědecký pracovník American Cancer Society. 

Vědci se při studii zabývali 34 různými typy zhoubného bujení – u 17 z nich zaznamenali zvýšení incidence a u pěti zvýšení úmrtnosti u lidí do 50 let.

Vědci analyzovali lékařské záznamy více než 23 milionů pacientů s diagnostikovanými 34 typy rakoviny a více než 7 milionů lidí, kteří na 25 různých typů rakoviny zemřeli. Data pocházejí od Severoamerické asociace centrálních onkologických registrů a z amerického Národního centra pro statistiky ve zdravotnictví. Zahrnují ženy i muže ve věku od 25 do 84 let a pokrývají dvě desetiletí – od ledna roku 2000 do prosince roku 2019. Analýza probíhala po kohortách oddělených pětiletými intervaly ze vzorku lidí narozených mezi lety 1920 a 1990.

Výsledek? U osmi z 37 typů rakoviny její výskyt s každou následnou generací narozenou od roku 1920 prokazatelně narůstá. U kohorty narozené v roce 1990 se ve srovnání s kohortou narozenou v roce 1955 zvýšil dokonce dvakrát až třikrát výskyt rakoviny slinivky, ledvin a tenkého střeva (u mužů i žen) a rakoviny jater (u žen).

To nejdůležitější – tedy jednoznačně prokázané příčiny – ale zatím známé není. „Tento nárůst je pravděpodobně způsoben změnami v životním stylu i v životního prostředí,“ šalamounsky vysvětluje gastrointestinální onkoložka Andrea Cercek. Na výše uvedeném výzkumu se sice nepodílela, ale nárůst výskytu některých druhů rakoviny připisuje, stejně jako mnozí další vědci, působení environmentálních faktorů od raného věku i zvyklostem spojeným s „moderním lifestylem“.

Jednou z příčin může být například obezita. Podle vědců s ní prokazatelně souvisí nárůst 10 ze 17 druhů rakoviny u mladších ročníků – zvyšuje riziko onemocnění karcinomem tlustého střeva a konečníku, ledvin a ledvinové pánvičky, žlučníku a žlučových cest, žlučovodu, slinivky, kardie žaludku, děložního těla, prsu s pozitivními estrogenovými receptory, vaječníků i mnohočetného myelomu. Vzhledem k tomu, že rakovina se nerozvine ze dne na den, mohou její „základy“ vznikat již v dětství.

„Pokud se u lidí vyvine rakovina v dřívějším věku, znamená to, že k jejich expozici – ať už to bylo prostředí, klima, strava nebo cokoli jiného – došlo již v mladším věku,“ podotýká William Dahut: „Pokud dostanete rakovinu ve svých 20 až 30 letech, pak ji zřejmě podnítily události ve vašem dospívání nebo dokonce dříve.“

U mladších generací se podle amerických dat zvyšuje nejen výskyt rakoviny, ale u některých typů i úmrtnost na ni – zejména se to týká karcinomu jater a děložního těla u žen, zhoubných nádorů varlat u mužů, a rakoviny žlučníku, tlustého střeva a konečníku u obou pohlaví.

Výzkum ale přináší i pozitivní zprávy. Existují také typy rakoviny, u nichž nestoupá četnost výskytu nebo jsou u mladších generací dokonce na ústupu. Je to například rakovina plic v souvislosti s tabákem a HPV infekce, které většinou způsobují rakovinu děložního čípku. Na to má zřejmě pozitivní vliv očkování žen narozených kolem roku 1990, které v době schválení očkování v USA byly ve věku přibližně 16 let. A klesající trend rakoviny plic dávají vědci do souvislosti s poklesem kouření u mladších generací.

Kromě výše uvedených faktorů ale stojí za rostoucí mírou výskytu rakoviny i prostý fakt, že se o ní vůbec dozvíme, tedy včasnější screening a pokročilejší diagnostické testy. A to vede i k markantně vyšším šancím na přežití.