V Česku mezi lety 2019 až 2023 narostl oproti předchozím pěti letům dovoz zbraní a střeliva o neuvěřitelných 3125 % (!). Tvrdí to alespoň závěry aktuální studie Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI).
Pokud data této nejdůvěryhodnější organizace svého druhu na světě odpovídají realitě, což se dá předpokládat, Česko zvýšilo objem dovozu zbraní zdaleka nejvíc v EU a v Evropě je druhé hned po Ukrajině. Problém je v tom, že české instituce si úplně nevědí rady s vysvětlením, kde se tak velké množství zbrojařského materiálu v Česku vzalo a co se s ním vlastně dál děje.
Každopádně když se dnes někdo v zahraničí podívá na interaktivní tabulku studie SIPRI o dovozu zbraní do Evropy a náhodou klikne na mapku České republiky, musí být nutně šokován. To má být ta klidná, bezpečná a mírumilovná země uprostřed evropského kontinentu?
Podle SIPRI vede zcela logicky a pochopitelně v dovozu zbraní Ukrajina, kde za posledních pět let stoupl oproti předchozí, stejně dlouhé době dovoz vojenského a zbraňového materiálu a munice o 6633 % – vyjádřeno ve finančních objemech. Hned za Ukrajinou ale figuruje právě Česká republika s nárůstem 3125 %. To znamená, že české firmy a instituce měly za posledních pět let utratit za dovoz zbraní a střeliva 31krát víc peněz než v období let 2014 až 2018.
Pro srovnání – v Německu se zvýšil import zbraní o 188 %, ve Francii o 112 %, v Rakousku o 145 % a v Polsku o 253 %. Ve všech případech je ale tento nárůst o řád menší než v České republice.
Jistě, Česko loni nakoupilo první část z dohodnuté dodávky protiletadlové obrany z Izraele za 2,8 miliardy korun. A dovoz zbraní se obecně zvedá každý rok. Ovšem to se – při zahrnutí podobně velkých zakázek – děje i v dalších evropských zemích. Proč je tedy Česko v tomto ohledu tak výjimečné?
A aby toho nebylo málo – Česko je při enormním nárůstu importu zbraní zároveň i jedním z největších evropských exportérů. Podle Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka se v roce 2022 vyvezly z Česka zbraně a munice za zhruba 30 miliard korun a loni (ačkoli oficiální data ještě nejsou k dispozici) by měl být objem exportu podobný.
Česko jako evropský tygr v obchodu se zbraněmi?
Jinými slovy: ze statistiky SIPRI vyplývá, že Česko je nyní v Evropě jedním z nejvýznamnějších – a možná v poměru ke své velikosti také největším – obchodníkem se zbraněmi. Enormně roste jak import, tak export. Ministerstvo obrany nechce věrohodnost informací SIPRI komentovat s tím, že ještě nemá k dispozici kompletní a oficiální statistická data za loňský rok. Ani ministerstvo průmyslu, které má na starost licenční správu obchodu se zbraněmi, ještě loňská čísla nezveřejnilo.
„Obecně můžeme říct, že kvůli ruské agresi proti Ukrajině významně vzrostl obchod s vojenským materiálem, protože je Česká republika jedním z největších podporovatelů Ukrajiny,“ uvedl pro INFO.CZ Karel Čapek z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Podle něj proto stoupl dovoz vojenského materiálu, který český obranný průmysl využívá pro výrobu Ukrajinou poptávaného zboží nebo třeba pro opravy ukrajinských zbraní. „České firmy také v zahraničí nakupují ‚polotovary‘, ze kterých vytváří hotové výrobky. Čísla dále nepochybně ovlivnil i nákup munice a zbraní pro Ukrajinu, který realizují české firmy,“ uvedl Čapek.
Podle předsedy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka je vysoký objem dovozu vojenského materiálu do Česka dán i „šikovností“ českých firem a jejich schopností repasovat a opravovat starší vojenskou techniku. „Třeba Francouzi se specializují na nové dodávky na klíč, my jsme schopni větší improvizace a přizpůsobení se požadavkům zákazníka,“ řekl pro INFO.CZ Hynek.
Záhada prudkého nárůstu dovozu
Také on se ale poněkud podivuje na tím, že by se do Česka mělo dovézt za posledních pět let 31krát více vojenského materiálu než v předchozím období. Z oficiálních čísel ministerstva průmyslu totiž vyplývá, že v letech 2014 až 2018 se k nám dovezly zbraně a munice za zhruba 9,4 miliardy korun, od roku 2019 do roku 2022 to bylo 17,8 miliardy, tedy zhruba dvakrát víc.
SIPRI, které obvykle používá informace z několika zdrojů a databází, by tedy musela nějakým způsobem zjistit, že loni dovoz z jakýchsi oficiálně neznámých příčin vzrostl meziročně o stovky procent. Nebo že se české firmy dohodly na nějaké obsáhlejší formě takzvaného brokeringu, tedy zprostředkování obchodu mezi jinými státy.
Navzdory válce na Ukrajině poklesl celosvětově obchod se zbraněmi za posledních pět let o 3,3 %
„Ten se ale v minulých letech pohyboval ročně kolem 4 miliard,“ uvedl Hynek. I když tak on sám považuje SIPRI za důvěryhodnou organizaci, jejíž závěry využívá i zbrojařský průmysl, zveřejněná data o tak prudkém nárůstu dovozu zbraní do Česka se mu podle jeho vlastních slov „úplně nezdají“. Důležité bude ale oficiální zveřejnění dat dovozu a vývozu za rok 2023 českým ministerstvem obchodu a průmyslu.
Ve vývozu zbraní vedou USA
Zpráva SIPRI přitom vedle označení Česka za jakéhosi „evropského tygra“ v dovozu zbraní obsahuje řadu dalších zajímavých informací. Například že obchod se zbraněmi – navzdory válce na Ukrajině – celosvětově za posledních pět let poklesl o 3,3 %.
Co se týče Evropy, pocházelo kolem 55 % dovozu zbraní z USA. Samotná Evropa je zodpovědná za přibližně třetinu celosvětového vývozu zbraní, přičemž velká část se vyváží do regionů mimo Evropu. „To odráží silnou vojensko-průmyslovou kapacitu Evropy,“ konstatuje ředitel SIPRI Dan Smith.
Pět největších světových vývozců zbraní zůstává na stejných pozicích – pouze Francie (2. místo) a Rusko (3. místo) si prohodily příčky. Obě země mají každá zhruba jedenáctiprocentní podíl na celosvětovém vývozu zbraní, Čína je na čtvrtém místě s 5,8 % a Německo drží páté místo s 5,6 %. Zatímco ruský export klesl o více než polovinu, francouzský export se mezi lety 2019 a 2023 zvýšil téměř o 50 %.
Překvapivé může být pořadí největších dovozců zbraní. V současnosti vedou Indie, Saúdská Arábie, Katar, Ukrajina a Pákistán, přičemž Katar zvýšil svůj dovoz čtyřnásobně. Podle aktuální zprávy SIPRI tvoří devět z deseti největších dovozců zbraní země v Asii, Oceánii a na Blízkém východě.
