KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Ještě je čas. Předvolební kampaň teprve začíná. Přesto je potřeba počítat s tím, že se výsledky krajských voleb budou za tři týdny touto dobou přirovnávat k oranžové tsunami z roku 2008.
Vzpomínáte? „Je to ojedinělé a vynikající vítězství, které už nemůže nikdo nikdy zopakovat.“ Tak hodnotil tehdejší předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek drtivou výhru jeho strany v krajských a senátních volbách.
Sociální demokraté tehdy naprosto dominantním způsobem překreslili politickou mapu v krajích, Jiří Paroubek vzápětí začal mluvit o předčasných volbách: „Tato vláda těžko může pokračovat ve způsobu vládnutí. Ztratila pozice, všechny politické strany v ní zastoupené shořely. Pokud kabinet není schopen změnit styl ani obsah vládnutí, nemá cenu dál trápit občany.“
Přestože Paroubek tehdy tvrdil, že nic podobného už nepůjde zopakovat, podle aktuálních dat agentur Kantar CZ a Data Collect pro ČT je potřeba pracovat s tím, že se něco podobného může letos podařit i Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO.
Česká televize si nechala vypracovat potenciály jednotlivých stran a hnutí, na jejichž základě zve jejich zástupce do předvolebních debat. Potenciál je však ošidné měřítko – odráží totiž nikoli ty, kteří deklarují volbu jedné strany, nýbrž každého, kdo o její volbě uvažuje. Jeho součet není sto procent, mnoho lidí totiž zvažuje volbu dvou nebo i tří stran.
Hnutí ANO drtí své soupeře skoro ve všech krajích. Pouze v Libereckém uvažuje o volbě hnutí ANO de facto stejný počet lidí jako o volbě Starostů pro Liberecký kraj. Ve všech ostatních, včetně Středočeského a Královéhradeckého kraje, kde stejně jako v tom Libereckém hnutí ANO minule nevyhrálo, v danou chvíli o „parník“ vede.
Jistě – do voleb zbývají necelé tři týdny, lidé se teprve před několika dny vrátili z prázdnin a o politiku se v čase sběru dat příliš nezajímali, přesto jsou výstupy šetření pro vládní strany dost nekompromisním varováním.
Pár týdnů před volbami v roce 2021 byl potenciál SPOLU 31,5 %, ANO 30 % a Pir/STAN 27,5 %. Piráti se Starosty ale nakonec pohořeli.
Třeba v Moravskoslezském kraji je potenciál hnutí ANO 49,5 procent, v Ústeckém 47 procent. Nejhůř je na tom Babišova formace v Pardubickém kraji, kde její volbu zvažuje 37 procent voličů.
Avšak ve dvou ze tří zmíněných krajů, kde v roce 2020 nevyhrála, je její pozice více než nadějná – ve Středočeském kraji volbu hnutí ANO zvažuje 41,5 procent voličů, druhou koalici SPOLU 26,5 a třetí STAN 25,5 procent.
V Královéhradeckém kraji je potenciál hnutí ANO 38,5 procent, i tady vede s rozdílem okolo patnácti procentních bodů: volbu druhého v pořadí, což je uskupení Silní lídři pro kraj, zvažuje 24,5 procent voličů.
A pokud mi třeba hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich minulý týden řekl, že chce volby vyhrát, pak musí zabrat: jeho koalici SPOLU zvažuje na jižní Moravě volit 26,5 procent voličů, hnutí ANO ale ještě o bezmála dvanáct procent více.
Totožná situace je v Jihočeském kraji, kde zase post hejtmana obhajuje Martin Kuba z ODS, který zde volby minule prohrál jen těsně.
Byť nelze krajské a sněmovní volby příliš srovnávat, přesto může být užitečné připomenout situaci několik týdnů před posledními volbami do dolní komory.
Jde o data totožných agentur: potenciál SPOLU byl touto dobou v roce 2021 31,5 procent, hnutí ANO 30 procent a koalice Pir/STAN 27,5 procent. Jak víme, právě Piráti se Starosty nakonec ve volbách ve srovnání s tímto potenciálem pohořeli.
Že by něco podobného mělo letos potkat lídra opozice, a navíc stranu, která je už mnoho let neohroženým hegemonem české politiky, příliš pravděpodobné není. Leda že by Andrej Babiš nedokázal své voliče dostatečně mobilizovat a jejich velká část by tudíž k volbám nedorazila.
Na druhou stranu – proč by předseda hnutí ANO neměl dokázat to, co se v roce 2008 podařilo Paroubkovi?
Podstatné na závěr je toto: pokud ANO podrtí svou konkurenci, v mnoha krajích ho nepůjde obejít při vzniku koalic. Což minule byla vcelku běžná praxe.
V této souvislosti bude nesmírně důležité, jak si povedou jeho případní koaliční partneři. Platí přitom, že se potenciál SPD ve většině krajů pohybuje okolo třinácti nebo čtrnácti procent.
O něco hůře jsou na tom komunisté schovaní pod značkou Stačilo. A také Přísaha Roberta Šlachty. Obě mimoparlamentní formace zvažuje ve většině krajů volit zhruba deset až dvanáct procent voličů.
Což nebude nejspíš znamenat nic jiného, než že se ve volbách bude jejich reálný zisk pohybovat kolem kritické pětiprocentní hranice, která rozhoduje o případném zisku mandátů.
