Agresivní melanom i „věčný stroupek“: Rakovina kůže byla vždy, jen se o ní tolik nemluvilo

Rakovina kůže je široký pojem. Nejvíce diskutovaným zhoubným novotvarem kůže je melanom – nejagresivnější maligní nádor vůbec, který vzniká z pigmentových buněk. „Je to velký problém, naštěstí ve většině případů viditelný. Když se zachytí a odstraní včas, je to tím povětšinou vyřešené a člověk je zdravý. Samozřejmě se sleduje roky, kontroluje se, jestli je všechno v pořádku, ale často to dopadne dobře,“ uklidňuje dermatoveneroložka Kateřina Blümlová.

Jak dlouho se melanom vyvíjí?

To je individuální. Někdy opravdu hodně rychle. Pigmentové buňky se změní v nádorové a ty se začnou dělit. Záleží na tom, jaký mají potenciál, jak rychle se dělí. Počet mitóz, tedy buněčných dělení, je jedním z měřítek agresivity nádoru. Když je mitóz hodně, je nádor agresivní a rychle roste. 

Nejprve se šíří do plochy, čemuž se říká povrchově (superficiálně) se šířící melanom (SSM), poté začne prorůstat do hloubky i do výšky jako modulární melanom (NM), který na kůži vypadá jako vystouplý uzlík. A jednoho dne nádorové buňky získají schopnost proniknout do krevního oběhu a lymfatických cest a metastázovat do vzdálených orgánů.

Jak poznám pihu, která by mohla být nebezpečná?

Existuje několik pravidel, ale úplně nejlepší je chodit jednou ročně ke kožnímu lékaři. Kdo má znamének hodně, toho si zvu každého půl roku. My dermatologové máme k dispozici přístroj dermatoskop, kterým pihy a znaménka prohlížíme, zvětšujeme a prosvěcujeme, takže vidíme přesně jejich strukturu. 

Zkušený dermatolog pozná, která znaménka jsou riziková. Ta se dají preventivně odstranit. Poznáme samozřejmě i melanom. Kontrolujeme ale hlavně spoustu „normálních“ znamének, která nejsou vůbec nebezpečná a jedná se jen o nahromaděné pigmentové buňky.

Kdo je nejvíce ohrožený?

Lidé, kteří mají – jak tomu říkáme – tzv. névový habitus. To jsou ti, kteří mají opravdu mnoho pigmentových znamének, někdy i stovky. Dnes existují i počítačové programy, které kontrolují znaménka, zvlášť pokud jsou atypická.

Když jich má někdo 40, nebude se jich 40 vyřezávat, ale pravidelně kontrolovat. Znaménka se vyfotí, vloží do programu, po půl roce nebo roce se opět vyfotí a počítač oba obrázky srovná. Tyto přístroje mají některé kliniky, běžná dermatologická ordinace si vystačí s dermatoskopem, a pokud je pacient rizikový, odesílá se na kliniku ke sledování pomocí těchto programů.

Existuje nějaký domácí přístroj na kontrolu znamének?

Nic takového neexistuje. Navíc je potřebná zkušenost. Preventivní prohlídku znamének jednou ročně považuji za stejnou prevenci jako je třeba prohlídka u zubaře. Je lepší odstranit atypické znaménko než riskovat, že by se z něj vyvinul melanom.

Pozná laik, že se mu něco děje se znaménkem?

Ano, laik může poznat, že se znaménko mění. A to je důležité, protože to doktor nevidí, nemá znaménko každý den na očích. Pokud se znaménko mění – je tmavší, světlejší, svědí, vystupuje nad povrch kůže nebo změní tvar, prostě pokud o něm „víme“, je to důvod navštívit lékaře.

Je rakovina kůže spíše záležitostí starších lidí, nebo přibývá i mladších?

I mladších. UV záření a oslunění kůže hraje velkou roli, nakolik se člověk vystavuje tomuto vlivu, je individuální. Melanom se může objevit i u velmi mladých lidí.

Nedávno jsem byla na plovárně a spousta lidí se tam cíleně opalovala. Existuje něco jako bezpečné opalování?

Asi moc ne. Relativně bezpečné opalování je, když se člověk opaluje pomalu a po troškách, den za dnem, a používá krémy s UV faktorem. Tomu se říká hardening – kůže si zvyká na slunce, „otuží se“ a stává se méně citlivou. Nejhorší je spálit se, protože ke vzniku melanomu může vést i jednorázové razantní spálení.

Byl v minulosti výskyt rakoviny méně častý?

Spíš se o tom tolik nemluvilo. Výskyt melanomu jednoznačně stoupá, ale jsou i jiné typy kožních nádorů. Například u generace, která se celý život před sluncem nechránila, nemazala krémy s UV faktorem, nebo u lidí, kteří pracovali na slunci, jako jsou lesáci, námořníci nebo pokrývači – tam vídáme často spinaliom nebo bazaliom, tedy karcinomy kůže.

Spinaliom není tolik agresivní jako melanom, ale je to také zhoubný nádor, ne že ne. Dokáže metastázovat. Velmi častý je také bazaliom, který v naprosté většině případů nemá tendenci se šířit do jiných částí těla. O něm se říká, že je zhoubný svým růstem. 

Roste lokálně destruktivně, dokáže růst hluboko do podkoží, prorůst chrupavku, sval i kost. A začíná často jako nenápadný stroupek, který se jen stále dokola strhává a nehojí. Je to opravdu velmi časté obzvlášť u starších lidí.

Všechny tyto formy rakoviny kůže jsou vázány na slunce?

Ano, je to velmi důležitý faktor. I když hlavní roli hraje přeci jen genetika. Někdo se může 50 let opalovat, jak chce, a je v pořádku, jinému stačí málo, než nastanou problémy. Ale radím důrazně opravdu neriskovat, kolik moje kůže vydrží.

Mohu vznik, respektive nevznik rakoviny kůže ještě nějak jinak preventivně ovlivnit?

Kromě toho, že se budu chránit před sluncem, je potřeba udržovat si kůži v pořádku. Promašťovat ji, vyživovat, chránit ji před dalšími rizikovými faktory, jako jsou chemikálie, nepoškozovat kožní mikrobiom, který je další důležitou bariérou před vlivy zevního prostředí.

Když už jdu na sluníčko, kůži pomaličku zvykat a „otužovat“, důsledně se mazat krémy s fotoprotekcí (UV faktory) a nic nepřehánět. Na druhou stranu, sluníčko dodává vitamín D a funguje skvěle i na psychiku. Slunce je životadárné, to se nedá nic dělat.