KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Celkem 66 velkých firem, působících v Česku, vyzvalo premiéra Fialu, aby podpořil takzvané manželství pro všechny. Fakt, že homosexuální páry nemají ve svazku stejné výhody jako muž a žena, údajně vede k miliardovým hospodářským ztrátám. Nabízí se otázka, proč firmy vyzývají stát k něčemu, v čem samy mohou předvést víc. A to třeba v reklamě. Ta totiž přes všechen genderový liberalismus začíná a končí u obvyklého rodinného klišé „máma, táta, děti, pes“.
Výzvu firem si může přečíst každý sám například zde.
Ve zkratce: signatáři tvrdí, že „nerovnoprávné postavení“ LGBT lidí stojí českou ekonomiku každoročně až 37,6 miliardy korun. K takovému závěru došla ve své analýze skupina Open For Business, která si obecně klade za cíl posilovat práva LGBT komunity. Za skutečně naléhavý problém považují firmy podepsané pod výzvou neexistenci takzvaného manželství pro všechny. Jeho urychlené přijetí by podle nich odstranilo „zbytečné nerovnosti“.
„Analýza ukazuje, že uzákonění manželství pro všechny páry pomůže vytvořit prostředí pro hospodářskou prosperitu a nové pracovní talenty. Odkládání zákona, nebo dokonce přijímání ústavních změn ztěžujících do budoucna přijetí rovnoprávného manželství, naopak vytváří reálné ekonomické ztráty spojené s nerovným zacházením. Z pohledu podnikání je tedy manželství pro všechny páry jednoznačně přínosné nejen pro naše firmy, ale i pro budoucnost české ekonomiky,“ stojí ve výzvě.
K tomu mám několik poznámek. I velké korporátní společnosti mají bezesporu společenskou odpovědnost a neměly by zůstat mimo diskusi o důležitých společenských tématech.
Fakt, že silné firmy jako Vodafon, T-Mobile, Komerční banka, ČSOB a další vyzývají stát k přijetí legislativní změny, která dosud nenašla ve sněmovně podporu a nesouhlasí s ní stále nezanedbatelná část populace, zavání nátlakem. A to nejen vůči těm, kteří o této změně rozhodují s politickým mandátem vzešlým z voleb, ale i vůči zaměstnancům těchto firem.
Signatáři výzvy deklarují, že oni sami nikoho nediskriminují, a chtějí tedy to samé i po státu. Právě v kontextu jejich výzvy je ale tohle tvrzení minimálně diskutabilní. Představte si, že se budete nyní ucházet o práci třeba u společnosti Vodafone. A dostanete otázku, zda souhlasíte s manželstvím pro všechny. Schválně, co odpovíte?
Nakonec jde vždy o děti
Odpůrci manželství pro všechny samozřejmě nejsou všichni do jednoho nenávistní homofobové. Mnozí z nich mají prostě odůvodněnou obavu, že pokud stát postaví na roveň svazky mužů a žen se svazky homosexuálů, dříve či později to povede i k vytvoření práva „na dítě pro všechny“. V řadě zemí, které tuto legislativní změnu přijaly, už se tak děje.
Zatímco v Česku stále platí, že o služby umělé reprodukce mohou žádat pouze muž a žena, například ve Velké Británii může o totéž požádat i jakýkoliv homosexuální pár a dokonce i jednotlivec. Navíc se diskutuje o tom, že by také homosexuálním párům měly platit umělou reprodukci pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění.
Tuto „výrobu“ dětí bez otců či matek někteří odborníci nazývají prostě „obchod s lidmi“ a tvrdě se proti ní vymezují. Na svět přicházejí děti, kterých se nikdo neptá, zda chtějí mít otce a matku, nebo byly takzvaně „vyrobeny“ pro potřeby dvou mužů či žen. V době, kdy homosexuálům rodí děti náhradní matky, ztrácí slovo mateřství na významu (psal jsem o tom zde).
Nic z toho neznamená, že by se o této historické změně v možnostech lidské reprodukce a výchovy dětí nemělo široce diskutovat, probírat ji ze všech stran. Je ale velmi podlé házet do jednoho pytle různé homofoby s těmi, kdo nesouhlasí z uvedených důvodů s manželstvím pro všechny. Jedním z odpůrkyň této změny je i zástupkyně Česka v Bioetické komisi Rady Evropy Hana Konečná. A to právě z etických důvodů, souvisejících s dětmi.
Proč reklamě stále vévodí rodina?
Pokud by ti, kteří výzvu podepsali, chtěli skutečně podpořit uzákonění manželství pro všechny, mohli by to dělat i jinak než prostřednictvím výzev premiérovi.
Třeba taková společnost Vodafone by mohla pracovat s nabídkou nízkých tarifů pro všechny účastníky procesu, kterým si dnes mnozí příslušníci LGBT komunity pořizují děti. Němec volá českému manželovi, že náhradní matka na Ukrajině (velmoci náhradního mateřství) už porodila dítě, za které si poctivě zaplatili (včetně zakoupení vajíčka). Stačí zavolat – je přece levný roaming – prostředníkům obchodu a pro dítě si přijet. Toto dítě od narození nebude mít žádnou maminku, zato se o něj budou s láskou starat hned dva milující tatínkové. Mateřství už není důležité, důležitá je láska rodičů bez rozdílu pohlaví.
Zní to přitažené za vlasy? Ale tak to dnes opravdu funguje! Prvním krokem k legalizaci tohoto obchodu je manželství pro všechny. Jen se o tom příliš nemluví.
Tradiční rodina prodává
Pokud je tento nový model vytváření rodin s dětmi úplně normální, což signatáři výzvy nepřímo potvrzují, pak by přece právě ony společnosti měly jít příkladem. A ukazovat lidem formou všemocné reklamy, že takové šťastné příběhy existují.
Místo toho je reklama, včetně prezentace velkých firem, většinově založena na údajně přežitém modelu „máma, táta, děti, pes“. Snad s výjimkou jednoho měsíce v roce, kdy korporace skupinově vytáhnou duhové vlajky. Děti se v reklamách, kde všichni září štěstím, nerodí náhradním matkám na Ukrajině, dva tatínkové či dvě maminky nevysvětlují svým potomkům, odkud se na světě vzali, dokonce i zcela prostý obrázek dvou homosexuálů či leseb, otevírajících dárky u vánočního stromu, je v reklamě ještě pořád spíše výjimkou.
Proč? Čeho se zadavatelé bojí? Zřejmě toho, že reklama založená na novém, liberálním modelu stejnopohlavní rodiny s dětmi, by u klientů příliš nebodovala. A že pořád boduje nejvíc to stále omílané, údajně už překonané klišé, že nejlépe se mají děti tam, kde vyrůstají společně s tátou i mámou. Zažitá představa bezpečí rodiny, kde svou roli hraje mužský i ženský element, asi pořád v reklamě funguje nejlépe, byť je polovina párů rozvedených a o manželství se mluví jako o přežitku.
Jestli jsou signatáři zmíněné výzvy přesvědčeni, že se jedná o přežitý, diskriminační model rodinných svazků a tyto svazky by měly být otevřené úplně pro všechny, pak ať s touhle představou také prodávají své služby a zboží po celý rok. Pokud to nedělají, logicky to svědčí o jejich pokrytectví. Z čeho mají strach? Možná z toho, že poptávka po manželství pro všechny není zdaleka tak silná ani mezi homosexuály a uměle ji vytvářejí jen někteří aktivisté LGBT komunity a některé organizace. Jejich prostřednictvím se ale prací prášky, telefony a bankovní půjčky zatím prodávají jen těžko.
