KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Proč nám jídlo poslední dva roky zdražovalo hned po Maďarsku nejvíc v celé Evropě? Jedním z hlavních důvodů je slabá konkurence, shodují se už dnes ekonomové a experti na soutěžní právo s politiky vládní koalice od premiéra Petra Fialy po ministra zemědělství Marka Výborného, včetně šéfa antimonopolního úřadu Petra Mlsny.
Slabá konkurence je především mezi výrobci potravin. V tom článku agrárního řetězce, kde se podle oficiálních dat Českého statistického úřadu v posledních dvou letech velké inflace ceny zvyšovaly nejvíc.
Pokud panuje shoda, že konkurence je skutečně slabá, a proto si potravináři mohou dovolit hnát ceny vzhůru, proč se ta konkurence nezostří? Proč na trh s potravinami, který na první pohled vypadá jako volný, nevstoupí noví hráči? Proč obchodníci, které politici plísnili za zdražování nejvíc, a schytávali to za prudce zdražující potravináře, nezačnou dovážet potraviny ze zahraničí? Když všude čteme, jak jsou nejen v Polsku, ale i v Německu výrazně levnější, o čemž se přesvědčil při svém propagačním nákupu i ministerský předseda Petr Fiala? Proč za levnějšími potravinami musí Češi jezdit za hranice? Proč ty potraviny naopak nepřijedou za nimi, jako jezdí ovoce nebo sýry z celého světa? Vždyť jsme na jednotném evropském trhu, kde žádná hranice ve volném obchodu s potravinami neexistuje.
Při pátrání po motivech a otázkách na obchodníky, proč se víc nedováží, vyplavalo na povrch vysvětlení. Dovozu potravin uměle bráníme regulací. Obchodníci už v prosinci upozornili, že dovoz vůbec není tak snadný, jak by se mohlo zdát. Politici a byrokrati mu totiž postavili umělou překážku, o které se do chvíle, než se začaly prudce zvedat ceny, nemluvilo.
Dovoz čerstvých potravin výrazně komplikuje vyhláška ministerstva zemědělství číslo 172 z roku 2015. Podle ní musí obchodníci nahlásit dovoz čerstvých potravin ze zahraničí čtyřiadvacet hodin předem a ještě ho speciálně registrovat u potravinářské inspekce.
Když se tedy dostanou k dobré nabídce příhraničních dodavatelů třeba z Německa, nemůžou ji hned využít. Musí čekat zmíněných čtyřiadvacet hodin.
Právě kvůli této vyhlášce vede Evropská komise už od roku 2019 proti České republice řízení, takzvaný infringement. Stručně řečeno za to, že protekcionisticky bráníme fungování jednotného evropského trhu ve prospěch domácích potravinářů. Těch agrobaronů v čele s Agrofertem Andreje Babiše. Toho času zaparkovaném ve svěřenském fondu.
Už 25. července 2019 bylo vládě zasláno odůvodněné stanovisko podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, 2. července 2020 doplňující výzva a 23. září 2021 doplňující odůvodněné stanovisko.
To vše bylo ještě za vlády Andreje Babiše, jejíž parlamentní většina bránila volnému trhu s potravinami i tím, že prosazovala povinné kvóty na české potraviny. Takže logicky nechtěla dokonce ani pod tlakem Bruselu odstranit bariéry konkurenci, které sama postavila.
Česká republika byla vyzvána, aby překážky obchodu zbořila do dvou měsíců od obdržení dopisů. Dodnes to neudělala. A to už dva roky nevládne Andrej Babiš, ale Petr Fiala.
„Musím přiznat, že až do té doby, kdy jste to vytáhla a začala o tom v prosinci psát a mluvit, jsem o tom netušil. Ta vyhláška navíc v původní podobě není z roku 2015, ale už 2011. Nikdo se o to nezajímal a nikomu to nevadilo,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Nechal jsem si od úředníků, veterinární správy a potravinářské inspekce udělat prověrku a spojil se i s ministerstvem zahraničí, které se v té věci angažuje, protože o ní aktuálně rozhoduje soud. Uvidíme, jak to dopadne, jestli dá za pravdu nám, nebo Evropské komisi,“ uvádí Výborný.
Evropský soudní dvůr má tedy vynést verdikt, jestli jsme narušili jednotný evropský trh s potravinami a bráníme konkurenci.
Proč ale ministr čeká na soud a rovnou vyhlášku nezruší? „Uvažuji o tom. Rozhodně navrhnu zrušení pro určitou část potravin. Otázka jsou třeba živočišné produkty, kde potřebuji od veterinářských a potravinářských inspektorů slyšet, jestli jsou nějaké vážné důvody, proč by se ty dovozy měly hlásit. Jestli je v jiných zemích Evropské unie jiná úroveň ochrany a kontroly bezpečnosti těchto potravin,“ říká Výborný.
To je ale silně nepravděpodobné. K soudu za porušení trhu žene Brusel jen Českou republiku. A je silně nepravděpodobné, že by na kvalitu svých potravin tak hrdé země jako Itálie nebo Francie své trhy nechránily, pokud by tam takové riziko bylo.
Vypadá to spíš na klasickou lobbistickou překážku, kterou si prosadili agrobaroni, aby se chránili před konkurencí. Je to přesně ten druh nenápadné ochrany, která nikoho nebouchne do očí na první pohled. A právě proto je velmi efektivní. Přesně to ukazuje, jak velmi účinně čelit konkurenci.
Hospodářská komora v rámci svých návrhů k připravovanému antibyrokratickému balíčku už předložila vládě návrh na odstranění výše uvedené vyhlášky z českého právního řádu. S argumentem, že tato povinnost je zcela zbytečnou administrativní zátěží a překážkou účasti na jednotném trhu Evropské unie.
Advokát Robert Neruda, který se specializuje na soutěžní právo a dříve pracoval na antimonopolním úřadu, upozorňuje, že takových lobbistických pojistek proti konkurenci může být pravděpodobně výrazně víc. A Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vedený Petrem Mlsnou by je měl aktivně vyhledávat.
„Podle mě je úkolem úřadu, aby byl hlasitým odpůrcem zavádění nových, zbytečných regulací v této oblasti, a naopak byl advokátem toho, aby se odstranily ty, které nedávají smysl a jsou excesivní. Česká republika je bohužel šampionem v tom, že s odkazem na potřebu implementace různých evropských směrnic přijímá právní úpravu, která je mnohem přísnější, než vyžadují ony směrnice,“ řekl Neruda v rozhovoru pro Novinky.cz.
„Je zřejmé, že tady je složité administrativní prostředí a vysoká byrokratická zátěž na kohokoliv, kdo chce podnikat a dovážet zboží,“ dodal.
Takže Petr Mlsna by měl ty zbytečné byrokratické překážky vyhledávat. A vláda by je měla co nejrychleji rušit. Pokud to se snahou zabránit zdražování potravin myslí vážně.
Česká republika je zemí, kde jídlo zdražilo za poslední dva roky hned po Maďarsku nejvíc z celé Evropské unie. Ceny potravin jsou dnes o 36 procent vyšší než v roce 2019. Meziroční inflace dosáhla vrcholu v roce listopadu 2022, kdy jídlo oproti předchozímu roku zdražilo o 26 procent.
Ze statistik je vidět, že za Babišovy vlády bylo umělých překážek konkurenci zjevně postaveno víc než jen tato vyhláška. V posledních letech od nástupu vlády Petra Fialy začaly totiž podle oficiálních statistik Českého statistického úřadu dovozy jídla do země růst. V listopadu loňského roku, ze kterého jsou poslední data o zahraničním obchodě, se do země dovezly potraviny za 22,5 miliardy korun. Za vlády Andreje Babiše to nikdy nebylo víc než 18 miliard korun. Standard byl spíš 16 miliard korun za měsíc.
