Před čtrnácti lety začal platit zákon, který radikálně změnil majetkové poměry ve vlastnictví zemědělské půdy v Česku. Z malého počtu lidí udělal s minimální investicí pozemkové miliardáře. Dodnes se ale vedou spory, jaký měla tato pozemková reforma smysl a zda byla skutečně ku prospěchu českému zemědělství. V jejím důsledku se z velké části země stalo území agrobaronů, kde značnou část zemědělské půdy nevlastní drobní zemědělci, ale velké firmy.
Debatu o důsledcích porevoluční pozemkové reformy v poslední době rozvířila kauza kolem Jiřické nádrže v Novohradských horách. V této nádrži u obce Pohoří na Šumavě u rakouských hranic údajně majitel, firma Agro Trade s..r.o, vysadil nepůvodní druhy ryb a areál oplotil pro komerční rybolov, což se nelíbí nejen vědcům, ale i místním obyvatelům a podnikatelům.
V pozadí této kauzy ale stojí úplně jiná otázka, týkající se nejen vlastnictví nádrže, ale obecně pozemků v Novohradských horách.
Připomeňme, že velká část těchto hor u rakouských hranic ležela za socialismu v prakticky nepřístupném hraničním pásmu a samotné městečko Pohoří na Šumavě (německy Buchers), ležící přímo na hranici, obklopené ze tří stran rakouským územím, zůstalo po odsunu Němců liduprázdným „městem duchů“.
Ještě dlouho po revoluci tady nikdo nebydlel, část místního kostela se zřítila a jezdili sem leda turisté toužící po liduprázdné neporušené přírodě. A tak to také v Novohradských horách, zvaných „Šumava bez lidí“, z velké části zůstalo.
To ale neznamená, že se z Novohradských hor stala rezervace nebo národní park. Na rozdíl od jiných míst republiky, třeba právě od Šumavy nebo Krkonoš, plné turistických atrakcí a masového turismu, se výstavba nových hotelů, sjezdovek a apartmánů tomuto místu vyhnula. Možná paradoxně kvůli tomu, že značná část těchto hor přešla do soukromých rukou.
Jenže ti, kdo od státu koupili nebo získali pozemky, tady na rozdíl třeba od „ráje celebrit“ Špindlerova mlýna nechtějí obří apartmány nebo aquaparky. Hledají tu (alespoň to tak vypadá) opak – klid, anonymitu a pocit, že jsou majiteli jednoho z mála míst v Česku, kde ještě lišky dávají dobrou noc.
Zlato v Pohoří
Zdaleka největším majitelem pozemků v Pohoří a jeho okolí je podle výpisu z katastru firma Pohoří CD, s.r.o, jejímž majitelem je společnost Buchers alfa sídlící v Praze a jednatelem známý advokát Bohumil Koutník.
Ten proslul mimo jiné dobrými vztahy s Biskupstvím českobudějovickým v souvislosti s plány, že by biskupství mohlo koupit kampeličku Artesa, spojovanou s uprchlým podnikatelem Františkem Savovem. Psali jsem o tom zde.
Koutník přímo v Pohoří bydlí a podle Jiřího Křiklavy, starosty Pohorské vsi, pod kterou tato obec spadá, je právě tento advokát „zárukou“ toho, že se z bývalého městečka duchů na hranici s Rakouskem nestane „Disneyland“ s nekontrolovanou výstavbou apartmánů nebo jednoduše vývojem, který by se nehodil do zdejší neporušené přírody. „S panem Koutníkem jednáme, je vlastníkem většiny místních nemovitostí a jednání s ním je vynikající. Je tam v plánu ještě sedm domů, nic víc, rozhodně ne žádná divoká výstavba,“ řekl INFO.CZ Křiklava.
Z vývoje v Pohoří starosta podle svých slov nemá obavy, bývalé městečko, která se postupně v malém obnovuje, se prý rozhodně nestane žádným apartmánovým městečkem po vzoru Krkonoš. Proto také – stejně jako Koutník – stojí na straně vědců a nesouhlasí se současným způsobem komerčního rybolovu v Jiřické nádrži.
Mnoho znalců místních poměrů je ovšem přesvědčeno, že přes Koutníka a firmy, v nichž figuruje, vlastní pozemky uvnitř a kolem Pohoří i někteří další prominenti, které fascinuje zdejší klid a příroda. Spekuluje se například o tom, že skutečným vlastníkem jednoho z domů je tu jeden ze známých českých miliardářů, který si v podzemí postavil i něco jako protiatomový kryt. A „legendy“ se vyprávějí o návštěvách dalších VIP.
Privatizace Novohradských hor
To všechno mohou být jen spekulace. Jisté ovšem je, že nejen okolí Pohoří na Šumavě, ale i značná část celých Novohradských hor je dnes rozdělena mezi několik vlastníků, kteří tu prostřednictvím svých firem vlastní tisíce hektarů plochy.
Jedním z takových velkých majitelů je i firma Agro Trade s jednatelem Petrem Mráčkem, provozující rybolov na zmíněné Jiřické nádrži. Nebo třeba společnost Pohoří Servis.
Jde celkově o stovky hektarů pozemků v Novohradských horách. A každého musí jistě napadnout, jak se kdysi uzavřená oblast, z níž byli odsunuti Němci, po sametové revoluci stala z velké části „majetkem několika málo lidí“.
Odpověď krátce zazněla už na začátku textu: Počátkem pozemkové privatizace velké části Novohradských hor je dnes už polozapomenutý zákon „o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby…“, který vešel v platnost 25. května 1999.
Prostřednictvím tohoto zákona stát nabízel ke koupi zemědělské pozemky lidem, kteří splňovali podmínky: Buď na pozemcích hospodařili, nebo vlastnili zemědělskou půdu v určité velikosti ve stejném nebo sousedním katastru. Často šlo třeba o restituenty nebo majitele privatizovaných zemědělských družstev.
Těmto lidem prodával stát až do roku 2014 statisíce hektarů pozemků za tak nízkou cenu, že by se dalo s trochou nadsázky mluvit o bezúplatném převodu. Cena pozemků totiž vycházela v řádu nižších jednotek korun za metr a navíc, což je důležité, dostal nový vlastník možnost celou částku bez úroků splácet třicet let.
Do roku 2032
Takových veřejně dostupných smluv lze najít stovky. Příkladem může být třeba smlouva, kterou uzavřel v roce 2002 právě na pozemky v Novohradských horách Zdeněk Mráček (bratr jednatele společnosti, provozují rybolov na Jiřické nádrži). Za 30 různých pozemků o celkové velikosti 51,3 hektaru mu byla stanovena cena 756 000 korun, tedy v průměru 1,47 koruny za metr čtvereční.
Zaplatit ale naráz musel jen 24 392 korun, zbytek mu stát rozložil ve stejně velkých pravidelných ročních splátkách až roku 2032. A to bez jakéhokoliv úroku. Vzhledem k tomu, jak se od té doby změnila hodnota peněz, dalo by se opravdu říct, že stát pozemky prakticky rozdal. Je to podobné, jako kdyby někdo koupil v roce 2000 od státu byt za 100 000, ale stát mu ještě dovolil celou částku bez úroků splácet 30 let.
