Evropská unie začne vyšetřovat, zda se Čína dopouští dumpingu při prodeji elektromobilů v Evropě. V očekávaném projevu o stavu EU to oznámila šéfka komise Ursula von der Leyenová. Lze to zároveň považovat za jedinou konkrétní novinku z jejího výročního proslovu, ve kterém se věnovala dlouhému seznamu horkých témat.
Von der Leyenová v Evropském parlamentu ve Štrasburku obhajovala Green Deal, který považuje za příležitost pro evropský průmysl. Potvrdila také, že rozšíření EU o Ukrajinu a západobalkánské země je v čele priorit a dušovala se, že evropská podpora Ukrajiny bude pokračovat, jak dlouho bude třeba.
„Nastal čas, aby Evropa odpověděla na výzvu dějin,“ řekla šéfka komise, která za poslední čtyři roky provedla evropskou exekutivu sledem mimořádných krizí, počínaje covidovou pandemií a konče válkou.
Podotkla, že unie se v této době „pustila do své dosud nejambicióznější transformace“; komise k tomu přispěla mimo jiné i tím, že splnila 90 procent svých politických závazků a má ještě 300 dní na to tuto práci dotáhnout do konce.
Normálně by se měla nová evropská exekutiva ujmout úřadu zhruba za rok, až po červnových volbách do Evropského parlamentu jmenují šéfové států a vlád jejího nového šéfa či šéfovou. Von der Leyenová dnes neřekla, zda se bude o tuto roli ucházet podruhé. Její projev nebyl ani přehnaně bilanční, ani se nesoustředil na podrobnosti nadcházejících úkolů. Byl orientován do budoucnosti, dokonce i vzdálenější, což vyvolalo dojem, že by německá politička měla chuť pokračovat.
Tomu nasvědčuje i snaha zdůrazňovat témata, která jsou drahá jak pravici, tak levici v Evropském parlamentu; ze stran pravého a levého středu, které v EP převládají, v podstatě nikoho nenaštvala.
Zelené bruselské plány
Zatímco v roce 2019 prezentovala von der Leyenová Zelenou dohodu jako model záchrany planety pro celý svět, dnes kladla důraz na její ekonomický význam. Dekarbonizace se stala tahounem globální ekonomiky; EU ukázala cestu a musí v tom pokračovat, uvedla a oznámila, že s jednotlivými průmyslovými odvětvími bude zahájen „dialog o přechodu na čisté technologie“. Příkladem prý může být existence 38 „čistých“ oceláren nebo vysoké investice do „zeleného vodíku“.
Ve světovém měřítku musí EU umět odpovídat, pokud dochází k pokřivení pravidel hospodářské soutěže. Von der Leyenová připomněla výhody, díky kterým Čína ovládla trh se solárními panely, a překvapivě oznámila, že pokud se prokáže prodej čínských elektromobilů na evropském trhu za dumpingové ceny, zavede na ně vyšší cla. „Globální trh je zaplaven lacinějšími čínskými elektrickými auty. Jejich cenu uměle stlačují obrovské státní podpory. To narušuje náš trh,“ vysvětlila.
Na takové opatření už několik měsíců naléhala Francie, podle níž se Evropa nesmí nechat zaplavit lacinými čínskými vozy. Naopak Německo bylo spíše zdrženlivé; jeho automobilky mají v Číně nadále silné postavení a obchodní válka by jim sotva prospěla. Právě příprava na ni však byla dnes vyhlášena.
Von der Leyenová zopakovala, že EU chce s Čínou obchodovat i spolupracovat, ale velmi obezřetně. „Nejde o přerušení styků, ale o omezení rizik,“ vysvětlila s tím, že to hodlá čínským představitelům vysvětlit na pekingském summitu Čína-EU, který se sejde do konce roku.
Omezit roli Číny
Za významný úkol označila snazší přístup ke strategickým surovinám, který má umožnit mimo jiné také série připravovaných dohod o volném obchodu s mnoha zeměmi či regiony, které jimi oplývají; sníží se tak závislost na Číně, která v poslední době unii vydírala hrozbou zastavit vývoz germania nebo gallia.
Klíčové poselství zní, že Evropa musí zůstat průmyslovou mocností – reflexí o budoucnosti její konkurenceschopnosti pověřila italského expremiéra Maria Draghiho, který si jako šéf Evropské centrální banky vysloužil za finanční krize eurozóny před 10 lety přezdívku „Super Mario“.
Svým kolegům v Evropské lidové straně (EPP) von der Leynová vzkázala, že „biodiverzita a služby ekosystému jsou životně důležité“; mělo to znamenat, že komise bude podporovat schválení zákona o obnově přírodní rozmanitosti, který EPP odmítá, aby si před volbami zajistila podporu farmářské lobby. Zemědělcům poděkovala za zásobování potravinami v podmínkách ztížených jak ruskou válkou, tak množícími se suchy a záplavami. „Potravinová bezpečnost musí být v souladu s přírodou,“ trvala však na obhajobě Zelené dohody a slíbila všem zainteresovaným „strategický dialog“ o budoucnosti zemědělství v EU.
Za úspěch považuje rychlý odklon od nákupu ruského plynu, který nevedl ke kolapsu energetiky. Oslavila společné nákupy zemního plynu v kritickém období stejně jako urychlený přechod na obnovitelné zdroje elektřiny. Ani slovem se ovšem nezmínila o jaderné energetice. Ačkoli projev nebyl „vánočním stromkem“, na kterém by „viselo“ pro každého něco, toto „opomenutí“ bylo záměrné a svědčí o pokračujícím váhání evropské exekutivy, která se, pokud to trochu zjednodušíme, dál motá mezi protichůdnými tlaky Francie a Německa.
Dosti dlouhou pasáž věnovala předsedkyně komise umělé inteligenci – pochválila se za návrh prvního zákona na světě, který reguluje její využití a postihuje zneužívání; nyní jde o to zákon rychle schválit a uvést do praxe. Vývoj ovšem je a bude nadále překotný a je třeba, aby se jím zabýval celý svět, uvedla a navrhla vytvoření instituce, která by tento vývoj sledovala, dokumentovala a navrhovala opatření, po vzoru mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu; byla by složena ze zástupců firem vyvíjejících umělou inteligenci, vědců a expertů z různých oborů.
„Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než si představovali i její vynálezci. Takže máme zužující se prostor pro to, abychom tuto technologii dokázali odpovědně ovládnout.“ Evropské firmy, které umělou inteligenci vyvíjejí, podobně jako kvantové počítače, potřebují peníze na investice – von der Leyenová navrhla zřízení speciálního fondu nazvaného Platforma strategických technologií pro Evropu (anglická zkratka STEP) s obálkou 10 miliard eur.
Rozšíření EU jako „katalyzátor pokroku“
Rozšiřování Evropské unie není problém; je naopak „katalyzátorem pokroku“, řekla von der Leynová, podle níž může EU dobře fungovat i s více než 30 členskými státy. „Prokázali jsme, že dokážeme být geopolitickou unií a že umíme postupovat rychleji, když jsme jednotní. Věřím, že Tým Evropa funguje i při více než 30,“ prohlásila, přičemž výslovně zmínila Ukrajinu, Moldavsko a Srbsko.
Neuvedla žádný termín pro vstup případných nových členů, nebo pro zahájení vstupních rozhovorů s Ukrajinou. Domnívá se však, že příští rozšíření EU lze provést i bez revize základních smluv; pokud by se tedy členské státy dohodly, že revize je nezbytná, nebude nutné čekat na její výsledky, domnívá se německá politička. „Nemůžeme a neměli bychom čekat na revizi smluv, než pohneme s rozšířením. Připravenosti unie na rozšíření lze dosáhnout rychleji,“ řekla tleskajícím poslancům.
K Ukrajině neřekla šéfka komise nic nového – nemluvila ani o společném nákupu zbraní, ani o osudu ruských aktiv v evropských bankách. Potvrdila, že komise žádá členské státy o 50 miliard eur navíc, aby mohla zahájit pomoc při obnově země. Ale vyprávěla pohnutý příběh ukrajinské spisovatelky Viktorie Amelinové, která prchala zprvu do Česka, kde zanechala syna, než se vrátila na Ukrajinu; tam ji v Kramatorsku zabila ruská raketa. Její přítel, Kolumbijec Hector Abad, svědek její smrti, v té chvíli povstal s Viktoriinou fotografií v ruce – připomínka každodenní reality země, která sousedí s Evropskou unií a jejíž osud má EU do určité míry ve svých rukou.
