Už i samotní Rakušané se začínají zamýšlet nad nečekaným důsledkem inflace a zdražováním pro lyžařský cestovní ruch v Rakousku. Zatímco podle původních předpokladů mělo razantní a v historii nevídané zvýšení cen skipasů a turistických služeb turisty odlákat, stal se paradoxně pravý opak. Podle aktuálního vývoje a prognóz bude nadcházejí sezóna z hlediska návštěvnosti zřejmě nejúspěšnější za mnoho let, ne-li desetiletí. Lyžování zkrátka popírá veškeré dosud platné ekonomické poučky.
V Česku se už dlouho vypráví velmi „vousatý“ a těžko ověřitelný příběh o českém obchodníkovi, který kdysi nemohl přijít na to, jak v Moskvě prodávat české sklo. I když nabízel nejrůznější slevy, jeho zboží takřka nikdo nekupoval. Až mu nakonec někdo z místních poradil, aby místo slev razantně zdražil a udělal z českého skla luxusní zboží. A ejhle – záhy nestačil pro velký zájem doplňovat regály.
I když je tento příběh možná od začátku vymyšlený, na lyžování jako by platil jen v mírné obměně takřka beze zbytku. Čím je jízda na „prkénkách z kopce“ dražší, tím je o ni větší zájem, a to i ze strany Čechů.
Luxusní ceny luxují peněženky
Důkazem jsou předběžná čísla ze sousedního Rakouska, světové lyžařské velmoci „Nummer Eins“: navzdory tomu, že ceny letos vyletěly vzhůru způsobem, který v prudkosti meziročního nárůstu nemá obdoby, obchodníci a podnikatelé v cestovním ruchu si namísto pláče nad prázdnými sjezdovkami a hotely mnou ruce. Tohle totiž vůbec nečekali.
Ostatně porovnejte sami: Ceny rakouských skipasů se zvýšily o 10 až 15 %, v některých nejoblíbenějších střediscích (Ischgl, Flachau atd.) překračuje cena za jednodenní skipas 70 EUR (cca 1700 korun). K tomu je ale nutné připočíst další, ještě razantnější zvýšení cen ubytování, jídla a nápojů i obecně dalších turistických služeb.
Například za jedno pivo lyžař zaplatí někde až 8 EURO, za párek s hranolky až 20 EUR. Za malý rodinný apartmán na jednu noc kolem 120 až 150 EUR.
Jak píše například deník Der Standard, kvůli inflaci se v Rakousku během dvou let zvedly ceny v průměru o 17 %, v turistických službách je ale nárůst ještě mnohem výraznější. Ubytovací služby za poslední rok zdražily o 12 %. Ve čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelech se ceny za dva roky zvýšily téměř o polovinu, u soukromých apartmánů je vývoj podobný.
A výsledek? „Počet přenocování bude letos nejen nad loňskou úrovní, ale i nad ‚předpandemickým‘ rokem 2019. Taková návštěvnost o zimní dovolené v Rakousku ještě nebyla,“ píše Der Standard.
O rekordech se zmiňují i mnohá další média. Ačkoli se sezóna samozřejmě může definitivně hodnotit až na jaře, jedna věc je už teď v lednu jistá – turisté, zejména ti zahraniční, Rakousko doslova „předem vykoupili“. Prakticky všechny rakouské turistické centrály mluví o rekordech v rezervacích a doslova senzační míře obsazenosti.
Podle ekonoma Olivera Fritze z výzkumného institutu Wifo byl na konci loňského listopadu počet rezervací na nadcházejí zimní dovolenou ve vybraných rakouských hotelech až o čtvrtinu vyšší než v předchozím roce. Čeká se skutečně senzační sezóna.
Jak je to možné? Připomeňme, že i v Rakousku stejně jako v Česku někteří politici a populisté pořádají demonstrace „proti drahotě a vysoké inflaci“, kritizují zvýšené životní náklady a varují před nárůstem chudoby.
Je také doložitelný fakt, že řada rakouských, stejně jako českých škol se potýká s nedostatkem zájmu rodičů o školní lyžařské kurzy pro své děti, a to právě z důvodu zvýšené ceny. A přitom jsou rezervační portály drahých rakouských hotelů takřka plné.
Alpské paradoxy: někdo draze lyžuje, jiný levně pracuje
Vysvětlení tohoto zdánlivého paradoxu může být hned několik. Například Peter Zellmann, vídeňský badatel v oblasti cestovního ruchu, tvrdí, že zimní dovolená byla vždy záležitostí „horní třetiny“ obyvatelstva, nikdy to nebyla zábava „pro chudé“.
Třetinu těch bohatších v populaci podle Zellmanna inflace nijak zásadně nepostihuje a stabilní vývoj příjmů jim umožňuje dovolit si zimní lyžování i při obecně stále rostoucích cenách. Přitom – a to je důležité – dnes zhruba 80 % lyžařů na rakouských sjezdovkách pochází ze zahraničí, včetně Česka. A dochází tak k dalšímu zdánlivému paradoxu.
Zatímco obyvatelé rovinatého východního Rakouska už dnes do svých „domácích, ale předražených“ Alp takřka nejezdí, nahrazují tuto rakouskou klientelu cizinci – od Nizozemců přes Němce, Maďary, Poláky po Čechy.
V rakouských skiareálech dnes (i za zmíněných 70 EURO na den) lyžují už i movitější Bulhaři a Rumuni, jejichž chudší krajané tu vypomáhají v mizerně placených pozicích v turistických službách.
Jak je dnes pro rakouský turistický ruch důležitá zahraniční klientela, potvrzují i čísla z Česka. A to jak v oblasti organizované, tak individuální turistiky. „Celkově na konci loňského roku vzrostl mezi Čechy zájem o lyžařské zájezdy do zahraničí meziročně o 7 %,“ uvedla pro INFO.CZ mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková.
Přitom rodina, která odjede na zimní dovolenou do Rakouska či Itálie, musí skutečně počítat s výrazným nárůstem nákladů. Podle hrubých propočtů vyjde čtyřčlennou českou rodinu se dvěma dětmi pod 15 let týdenní lyžařský pobyt v Alpách (včetně skipasů a ubytování) na zhruba 80 až 90 tisíc korun. A to pouze za předpokladu, že se ubytují v apartmánu a budou si v naprosté většině vařit sami.
Lyžování každopádně jako by představovalo zvláštní ekonomickou kategorii, v níž platí jiná pravidla než v dalších kategoriích.
Takřka každý rok různí odborníci spekulují o tom, jakou hranici ceny skipasů už nelze překročit, aniž by to znamenalo masivní odliv lyžařů se sjezdovek.
Ještě v roce 2021 ležela tato pomyslná hranice na částce 60 EUR, přičemž například ve známém lyžařském středisku Ischl stála jednodenní permanentka 59,50 EUR (1524 korun). Nyní (tedy po třech letech) stoupla cena základní jednodenní permanentky v Ischglu na 72 EURO, ale nezdá se, že by tuto částku už lyžaři nechtěli akceptovat. Za ceny, za jaké se ještě poměrně nedávno lyžovalo ve středisku Ischgl, se dnes lyžuje třeba na Lipně (1150 korun na den).
