Proč StarDance láme rekordy ve sledovanosti? Geniální formát i tradice. Češi navíc přišli s inovacemi a kvalitou, kterou ocenila i BBC

Se StarDance se Česká televize podle všeho trefuje „přímo na komoru“ českých diváků. Čím si ale fenomén televizní zábavy, který se probojoval i do Guinnessovy knihy rekordů jako celosvětově nejúspěšnější reality show všech dob, získal takovou oblibu? A proč se dlouhodobě těší takové popularitě i v Česku? Své postřehy shrnuje insider, bývalý manažer projektu StarDance, Jan Potměšil.

„StarDance je a bude oblíbená už z toho důvodu, že tenhle formát splňuje všechny požadavky na kvalitní zábavu. Je tu noblesa a elegance, ale zároveň i krev, pot, slzy a navíc tanec, který je všeobecně – a v Čechách obzvlášť – vnímán maximálně pozitivně. Vždycky to přirovnávám k tomu, že se divák dostane do první třídy Titanicu, kde je lesk a krásné garderoby, kde se prostě cítí dobře. Zároveň hraje roli etiketa a slušnost. Ten formát je zkrátka od BBC geniálně vymyšlený, koneckonců ho prodala do desítek zemí světa,“ vysvětluje Jan Potměšil, někdejší manažer projektu StarDance a dalších zábavných pořadů České televize, v současnosti šéfdramaturg Oktagon MMA.

Jan Potměšil – bývalý manažer vývoje a vedoucí Centra dramaturgie hudební, divadelní a zábavní tvorby České televize, aktuálně šéfdramaturg Oktagon MMA

Formát StarDance se trefil do vkusu diváků po celém světě. Čeští diváci jsou ale vybíraví a některé oblíbené zahraniční televizní show, které jinak také slavily celosvětový úspěch, u nich naprosto pohořely. Proč tedy zrovna na StarDance nedají dopustit?

„Je to soutěž, kterou všichni ‚prožívají‘, a kouzlo je i v její poctivosti. Celebrity trénují s profesionálními tanečníky už od srpna a i skrze obrazovky je cítit, že makají naplno – což divák vnímá a ocení. A ještě jedna věc je důležitá: když je dobře zvolený výběr osobností, tzn. jsou z různých profesí, různého věku, mají rozdílnou zkušenost s tancem, a to celé je promyšleně namíchané, funguje to ve finále naprosto dokonale. Každý si najde svého favorita, může se s někým ztotožnit a vznikají i různé fanouškovské tábory. V Česku máme navíc dlouholetou tradici plesů, bálů a tanečních, kterými prošly celé generace diváků,“ vyjmenovává klíčové aspekty úspěšnosti Jan Potměšil.

Taneční, jak je známe u nás, jsou vskutku celosvětovým unikátem. Kurzy tance se sice pořádají i v jiných zemích, ale nikde jinde v takové míře a masově pro lidi na prahu dospělosti jako v Česku, kde jejich tradice pokračuje bezmála dvě staletí (jedny z prvních pravidelných tanečních kurzů jsou zaznamenány již v roce 1830), a přes jisté zakolísání v dobách na přelomu tisíciletí si svou popularitu stále udržují – projde jimi přes 40 % mladých lidí.

Taneční soutěž pod licencí BBC je však fenoménem celosvětovým. V rámci Evropy se nevysílá pouze v Bělorusku, Moldavsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, na Islandu a ve Švýcarsku. Jinak „tancem na obrazovkách“ žijí diváci v celé Severní a velké části Jižní Ameriky, v Rusku, Indii, Číně i zemích jihovýchodní Asie, až po Austrálii a Nový Zéland. Akorát v Africe se oblíbený pořad vysílá jen v Jihoafrické republice a v arabských zemích pouze ve Spojených arabských emirátech, kde začal běžet teprve v roce 2020. V Turecku show „odpískali“ v roce 2011.

Taneční jsou součástí naší tradice. Je to hodnota, kterou bychom si měli pěstovat, říká Rázek

Fenomenální doprovodná kapela uchvátila i BBC

V rámci licence od BBC musejí televizní stanice splňovat nekompromisní kritéria, ale zároveň mohou přispět svou „troškou do mlýna“, pokud je nápaditá a kvalitní. 

„Dostanete tzv. Bibli, v níž je přesně popsaný bodový scénář a timing, návrhy dekorací, půdorysu a podobných technických záležitostí. Na kontrolu jezdí konzultanti z BBC. Jsou definovány také záležitosti okolo tréninků, potažmo předtáček ve smyslu medailonků, které tréninky jednotlivých účinkující mapují. Ale není to úplně striktní. Můžete implementovat i vlastní návrhy. Britskou verzi Strictly Come Dancing jsem bral za velký vzor jak v nápadech, tak pojetí a dynamice. Ale zároveň jsme si vymýšleli své věci jako například charitativní díl pro centrum Paraple, který byl opravdu jedinečný, snad jediný na světě.“

Během uplynulých ročníků se pro Centrum Paraple vybralo již 76 milionů korun, které pomohly lidem s poškozením míchy v aktivním návratu do běžného života – pozn. red. 

„Vzpomínám si třeba i na skvělý večer věnovaný české polce a další tematicky zaměřené večery – legendární byl třeba ten věnovaný hudbě Michaela Jacksona. Nebo třeba ‚fóry‘ typu, že Lukáš Pavlásek tančil jen na písničky od Beatles. Tyhle výzvy mě bavily a byli jsme v tom jedineční. Ale v čem jsme byli opravdu výjimeční, je top kvalita doprovodné kapely – MoonDance Orchestra Martina Kumžáka. I samotná BBC oceňovala, jak úžasně to těleso hraje naživo a jak fantasticky zpěváci zpívají. Z toho byli úplně odvaření. A na to jsem byl pyšný,“ vzpomíná s hrdostí Jan Potměšil.

Moondance Orchestra

Česká televize si licenci BBC udržela a bude tak v úspěšné jízdě pokračovat i v následujících letech. „Zcela určitě nepůjde o poslední řadu ve vysílání České televize – už nyní se nám totiž podařilo zajistit vysílací práva na další dvě série,“ avizoval letos v září končící generální ředitel Petr Dvořák.

Zajistí si tak nejspíš další rekordy ve sledovanosti. První díl nové série sledovalo téměř 1, 5 milionů diváků. Poslední řadu, vysílanou v roce 2021, sledovalo v průměru 1,6 milionu diváků nad 15 let, finále pak dokonce 1,8 milionu Čechů. Přestože převažují ženy a obecně spíše vyšší věkové kategorie diváků, soutěž je velmi populární i mezi mladými lidmi do 24 let.

Raději skutečné osobnosti než snaha šokovat

Taneční show oslovuje diváky napříč generacemi a má přesah i do celospolečenských témat. Britskou verzi rozvířily rasistické narážky pronesené v žertu, obvinění z dopingu i diskriminace na základě věku a původu. V posledních letech do nejoblíbenější zábavní show na světě pronikají inkluzivní témata. Loni poprvé tančila ve Strictly Come Dancing trpaslice (a vítězka pěti zlatých paralympijských medailí), ani stejnopohlavní páry už nejsou tabu.

„Když jsem měl StarDance na starosti já, záměrně jsem se podobným věcem vyhýbal a drželi jsme se ve stávajících normách společenského tance. Už jen proto, že jde o výlučnost. Šli jsme raději prizmatem osobnosti, aby to byly skutečně hvězdy – lidé, kterých si můžete vážit, kteří v životě něco dokázali, u kterých nečekáte, že by do něčeho podobného šli. Proto soutěžili držitelé Českých lvů, olympijští vítězové... a snažili jsme se tam vždycky dostat i jinou profesi, například harfenistku, kuchaře a podobně.

A upřímně řečeno, beru společenský tanec pořád jako akt mezi mužem a ženou. Nemělo by to být jenom na efekt, na přitáhnutí pozornosti. Zároveň jsme kdysi uvažovali o konceptu, který vyzkoušeli v jiné zemi, kde mohl být mezi soutěžícími „člověk z lidu“, třeba uklízečka. Ale ta to pak samozřejmě celé vyhrála, veškerá pozornost byla upřena směrem k ní. Proto jsme tuhle myšlenku raději opustili,“ popisuje dramaturgii české StarDance Jan Potměšil.

I dvanáctá řada StarDance tak sází na osvědčené celebrity ze světa hudby, filmu, sportu a televizní zábavy. A vypadá to, že „souboj“ o pozornost diváka vyhraje i letos.

sinfin.digital