Co upravuje Charta zaměstnance ČT? Chování na sítích i účast na charitě a komerčních akcích

Ostatně server Seznam Zprávy nedávno přišel s tím, že se generální ředitel ČT Jan Souček ocitl pod palbou kritiky svých zaměstnanců, neboť se jim Charta pracovníka ČT, jejíž podtitul zní „Společný závazek veřejnoprávnosti, otevřenosti a důvěryhodnosti“, nelíbí.

Právník Aleš Rozehnal dokument označil za protiústavní. A člen Rady ČT Vlastimil Ježek pro DVTV řekl toto: „Takový text stvoříte, když něco řídíte, moc si nevěříte a potřebujete oporu pro to, abyste se mohl některých lidí zbavit.“

Pojďme si tedy materiál, který ještě předtím, než byl schválen, vyvolává dost kontroverzí, podrobně představit. V jeho preambuli se píše toto: „Každý musí svou činnost vykonávat poctivě, odpovědně, nestranně, s dobrou vírou a při dodržování vysoké úrovně etických standardů. Při výkonu své práce se pracovník ČT musí řídit platnými právními předpisy, dodržovat Kodex ČT a interní předpisy České televize.“

Zde si dovolím první poznámku. Kodex ČT je dokument, který vcelku detailně popisuje, co má a nemá veřejnoprávní televize dělat, jaký je její účel a čeho se musí její zaměstnanci držet. Podstatné také je, že jde o dokument, který schválila Poslanecká sněmovna. Stalo se tak v roce 2003. Charta pracovníka bude naopak interním dokumentem, který nebude schvalovat dolní komora, ale dost možná ani Rada ČT.

Vztah Charty ke Kodexu ČT popisuje hned její první článek: „Charta pracovníka ČT představuje společný závazek, dokument, který v návaznosti zejména na Kodex ČT upřesňuje požadované chování a vzájemnou spolupráci České televize jakožto instituce a pracovníků ČT. Každý pracovník ČT je povinen se seznámit se zněním Charty pracovníka ČT a dodržovat v ní stanovená pravidla. Porušení těchto pravidel může mít stejné důsledky jako porušení Kodexu ČT.“

Následuje pojednání o etických a morálních principech ČT, o otevřenosti a transparentnosti veřejnoprávní televize a ambici vytvořit uvnitř ČT bezpečné pracovní prostředí. Vedení ČT se také vymezuje vůči veškeré diskriminaci založené zejména na pohlaví, sexuální orientaci, rasovém nebo etnickém původu, národnosti, státním občanství, sociálním původu, rodu, jazyku, zdravotním stavu, věku, náboženství či víry a podobně.

Na to navazuje oddíl, který se věnuje komunikaci. Cituji: „Česká televize musí udržovat konzistenci ve vyznění a obsahu svých zpráv na všech platformách a k různým adresátům. Zároveň však bere v potaz specifika plynoucí z odlišných potřeb a preferencí zúčastněných stran.“

Pokud jde o externí komunikaci, dovolím si o něco delší citaci, myslím, že jde o jednu z důležitých pasáží Charty:

„Komunikovat s médii a poskytovat informace o České televizi médiím jsou oprávněny pouze vybrané osoby, stanovené podle těchto pravidel:

• Bez omezení mohou poskytovat, zveřejňovat a publikovat informace o České televizi médiím generální ředitel České televize, tisková mluvčí České televize a vedoucí úseku Komunikace a korporátního partnerství, kteří jsou oprávněni určit další zaměstnance tiskového oddělení či PR a externí komunikace ke zprostředkování těchto informací.
• Ředitelé na prvním stupni řízení mohou poskytovat, zveřejňovat a publikovat informace o České televizi médiím k problematice úseku, který řídí, ale pouze se zmocněním osoby uvedené v písm. a), přednostně vedoucí úseku Komunikace a korporátního partnerství a tiskové mluvčí České televize.
• Zaměstnanci oddělení PR a externí komunikace, zaměstnanci odpovědní za PR v TS Brno a TS Ostrava, určení zaměstnanci komunikující na sociálních sítích a zaměstnanci nebo externí spolupracovníci s přímým vlivem na obsah vysílání mohou poskytovat informace o České televizi médiím se zmocněním osoby uvedené v písm. a), přednostně tiskové mluvčí České televize a vedoucí úseku Komunikace a korporátní partnerství, a jen v přímé souvislosti s činností, kterou pro Českou televizi aktuálně vykonávají.
• Odborové organizace zastupující zájmy zaměstnanců České televize mohou poskytovat informace za účelem prosazování práv zaměstnanců.“

Konec citace. Následuje dovětek, že nikdo jiný než výše uvedené osoby nesmějí poskytovat informace o České televizi médiím, zejména nesmějí svévolně odpovídat na jakékoli dotazy médií týkající se činnosti České televize nebo vyvíjet aktivity směřující k medializaci témat souvisejících s činností České televize.

A pokud někdo ze zaměstnanců ČT obdrží dotaz od zástupců jiných médií týkající se informací o České televizi, je jeho povinností předat takový dotaz k vyřízení osobě uvedené výše, ideálně tiskové mluvčí.

Následuje oddíl, který pojednává o tom, jak mohou a mají zaměstnanci ČT vystupovat na veřejnosti. „Všichni pracovníci ČT jsou povinni při vystupování na veřejnosti jednat tak, aby nepoškozovali pověst a dobré jméno České televize.“ Zaměstnanci ČT jsou pak povinni dodržovat tato pravidla, opět doslovná citace:

• nesdělovat osobní a citlivé údaje, týkající se ostatních pracovníků ČT, a další informace, které požívají zvláštní ochrany,
• nepoškozovat a respektovat ostatní pracovníky ČT,
• za všech okolností reagovat slušně a ohleduplně.

Novináři, pracovníci ČT na všech stupních řízení a další pracovníci ČT, kteří reprezentují ČT v určitých odborných, kulturních nebo společenských kruzích a/nebo jejichž vystoupení na veřejnosti se týká témat spadajících do jejich profese, jsou dále povinni dodržovat alespoň následující pravidla:

• je-li to vhodné, transparentně vyjádřit svoji příslušnost k České televizi,
• neposkytovat o České televizi matoucí, zavádějící či neověřené informace, nevyjadřovat se k činnosti konkurenčních vysílatelů,
• chovat se a komunikovat tak, aby nemohla být ohrožena či zpochybněna nestrannost a nezávislost České televize.

Konec citace. Následují oddíly, které se věnují interní komunikaci, ochraně informací, kybernetické bezpečnosti a profesionalitě pracovníků ČT a jejich případnému střetu zájmů.

Pozoruhodný je pak způsob, jakým dokument pojednává o případné účasti zaměstnanců na akcích třetích stran. Výslovně se zde totiž píše, že novináři ČT mohou přijímat účast na akcích třetích stran pouze v případě, že jde o akci oficiálně spojenou s Českou televizí, například mediálním partnerstvím.

A dále, že aktivní účast novinářů na akcích s politickým kontextem je možná výhradně s předchozím písemným souhlasem příslušného zaměstnance na 1. stupni řízení. Cituji: „Konkrétně v situaci, kdy podle důkladného uvážení účastí novináře na příslušné akci nevznikne pochybnost o střetu zájmů a nebude poškozeno jméno České televize.“

Další klíčové téma – pravidla definující, jak mají zaměstnanci ČT „v zájmu zachování nestrannosti a důvěry ve vysílání televize veřejné služby“ vystupovat na sociálních sítích.

„Tato pravidla,“ píše se dále v dokumentu, „nemají za cíl odrazovat od užívání sociálních sítí či jejich užívaní omezovat, tato pravidla vymezují užívání sociálních sítí určitými pracovníky ČT tak, aby nemohlo dojít k poškození dobrého jména České televize a hodnot, které Česká televize ztělesňuje, zejména potom nezávislosti a nestrannosti při naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání.“

Česká televize sice respektuje ústavně zaručené právo na svobodu projevu, z hlediska zachování nestrannosti a důvěry v její vysílání je však podle Charty zaměstnance nutné dodržovat při aktivitách na sociálních sítích alespoň následující specifická pravidla. A to bez ohledu na to, zda jde o pracovní,  nebo soukromou aktivitu, respektive o soukromý profil zaměstnance ČT. Opět doslovná citace:

• Veškeré aktivity novinářů České televize na sociálních sítích jsou vždy veřejnými projevy. Platí pro ně proto pravidla týkající se veřejného projevu zaměstnanců České televize, vyplývající z Kodexu ČT a z dalších předpisů.
• Cokoli, co novinář publikuje, lajkuje nebo sdílí na sociálních sítích, nesmí ohrozit pověst České televize, zejména nestrannost, objektivitu, nezávislost a vyváženost vysílání České televize.
• Vzhledem k tomu, že pro veřejnost je obtížné rozlišit osobní postoje novináře, prezentované veřejně na internetu či na sociální síti, od oficiálního vyjádření téže osoby ve vysílání, je nutné, aby zveřejňované osobní postoje neohrozily nestrannost a nezávislost České televize.
• V diskusích je nutné reagovat vždy s rozmyslem, dodržovat standardy, pravidla a zásady slušné komunikace, věcnost a úctu k faktům. Je nepřípustné vyvolávat zbytečné spory nebo vulgární způsob diskuse. Zvláštní obezřetnost vyžaduje používání vtipu, ironie, sarkasmu nebo nadsázky, jakožto i přesné a věcné vyjadřování, protože v psané komunikaci nelze užívat výrazových prostředků a psaná vyjádření tudíž nemusí být vždy správně pochopena.
• Zveřejněná informace musí být ověřená a musí splňovat základní formální parametry, které se uplatňují při novinářské práci.
• Informace, které novinář získá při práci, nesmí zveřejnit na sociálních sítích dříve, než jsou publikovány ve vysílání nebo na internetových stránkách/sociálních sítích České televize. Pokud je zveřejňována informace obsažená v pořadech České televize, musí být takto označena či doplněna aktivním odkazem.
• Na sociálních sítích se nediskutuje interní agenda České televize, výhrady k činnosti kolegů či k obsahu pořadů, nesmí se využívat informace, které byly získány při výkonu povolání v České televizi, a informace, jež nejsou určené ke zveřejnění.
• V zájmu zachování nestrannosti a objektivity je nutné zdržet se čehokoli, co by mohlo být vykládáno jako příklon ke stanoviskům politických stran a hnutí či jiných subjektů, jejichž agenda je předmětem aktuálního společenského diskurzu, například podpora obchodních zájmů firem a produktů či celebrit, a dále i zveřejňování postojů k aktuálním záležitostem, které jsou předmětem veřejné diskuse.
• Při komunikaci na sociálních sítích je třeba kultivovaně používat mateřský jazyk a obohacovat tím veřejný prostor.

Všech devět bodů bude vyvolávat základní pochybnost nebo otázku. A totiž: kdo určí hranici nebo míru toho, co je akceptovatelné, co neohrožuje pověst České televize, její nestrannost, objektivitu, nezávislost a vyváženost. A dále: zda tato pravidla nemohou být bičem na ty zaměstnance, kteří budou nějak nepohodlní.

S podobnou námitkou autoři dokumentu nicméně počítali: „Pokud vyvstanou pochybnosti ohledně naplňování některého z výše uvedených bodů, pracovník ČT se může obrátit na přímého nadřízeného, případně na ředitele divize Zpravodajství a publicistika.“

Pro zajištění vnímání nestrannosti pak dokument doporučuje například toto:

• nevyjadřovat podporu některé politické straně ani volební preferenci
• nevyjadřovat soukromý názor na projednávané právní předpisy nebo na politické či oborové polemiky
• nevyjadřovat podporu žádným kampaním (lajk, hashtag)
• nepublikovat unáhleně příspěvky – kvalita má přednost před rychlostí
• neupřednostnit soukromý profil pro zveřejnění obsahu před profilem České televize
• nerezignovat na kvalitu vyjadřování a nepoužívat příliš neformální jazyk
• nepovažovat příspěvky na sociálních sítích za reprezentativní a hodnověrný obraz veřejného mínění
• důkladně zvažovat, co je vhodné sdílet, lajkovat, podporovat, …atd., protože takové osobní preference vytváří veřejný osobnostní profil
• být otevřený a tolerantní k co nejširšímu okruhu názorů

Kontroverze vyvolá jistě i výčet vnějších aktivit zaměstnanců ČT, jež podle dokumentu mohou vést ke střetu zájmů a ohrozit nestrannost České televize. Patří mezi ně nejen politicky zaměřené činnosti, ale třeba i veřejné zapojení do charitativních organizací a kampaní mimo partnerské projekty České televize nebo školení, konference a jiné akce s tématem sdělovacích prostředků a žurnalistiky.

Anebo vystoupení zaměstnance ČT v uměleckém či zábavním pořadu či spojení s producenty v projektech mimo Českou televizi. Účast novinářů ČT na těchto akcích je možná výhradně s předchozím písemným souhlasem nadřízeného. I v tomto případě, obzvlášť pokud jde o vyloženě nepolitické akce, budou pravidla vyvolávat uvnitř veřejnoprávní televize skoro jistě odpor.