Zamotané manželství: Co nás čeká a nemine poté, co pro změnu pohlaví nebude nutná operace

Na rozdíl od Česka dnes není v mnoha státech Evropy ani světa nutný ke změně pohlaví operační zákrok. A někde ani psychologický posudek. Například v Německu platí od letošního dubna zákon o sebeurčení umožňující, aby se z muže stala úředně žena a z ženy muž pouze na základě vlastního uvážení, vycházejícího z osobních pocitů. 

Změna není automaticky trvalá. Pokud se člověk, který ji podstoupil, chce později vrátit k původnímu stavu, může se v určité zákonné lhůtě opět stát jiným pohlavím.

Na první pohled se přitom může zdát, že se tato legislativa, obvyklá dnes i v řadě jiných států, netýká České republiky. V Česku je totiž ke změně pohlaví stále nutná operace. To se ale má na základě rozhodnutí Ústavního soudu změnit.

Ten letos v dubnu uložil zákonodárcům, aby s platností nejpozději od července příštího roku přijali takovou měnu legislativy, která už nebude ke změně pohlaví vyžadovat operaci.

Už dnes se ale ukazuje, jak tato úprava – zdánlivě zasahující jen nepatrný podíl populace – může ovlivnit právo i v řadě jiných oblastí, včetně rodinného práva a vztahu k dětem. A příkladem může být právě již zmiňovaný sňatek.

I když podrobnosti ani jména aktérů není pochopitelně možné bez jejich souhlasu zveřejnit, v Českých Budějovicích se podle důvěryhodných informací INFO.CZ vzali dva muži (z biologického hlediska), z nichž druhý – cizinec – se v zahraničí prohlásil úředně za ženu a získal tedy ženskou identitu. 

A česká legislativa, která jinak neumožňuje sňatky osob stejného pohlaví (pouze registrované partnerství) je proti uzavření takového manželství bezbranná.

„Na cizí státní příslušníky se v oblasti změny pohlaví nevztahuje česká legislativa. Mohou tedy měnit pohlaví za podmínek stanovených státem původu nebo pobytu,“ napsala INFO.CZ mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. 

Pro české úřady tedy podle ní není podstatné, jak se cizinec, který chce uzavřít sňatek v Česku, stal ženou nebo mužem. „Důležité je pouze to, jaké pohlaví má dotyčná osoba v osobních dokladech a zda je právně způsobilá k uzavření manželství,“ uvedla Malá.

Z uvedeného vyplývá, že to, proti čemu se česká legislativa (zatím) vymezuje, je tedy de facto v určitých případech možné. Osoby stejného pohlaví (podle českých zákonů) mohou uzavřít plnohodnotné manželství se všemi právy a povinnostmi, včetně například těch ve vztahu k dětem a (zřejmě) i k žádostem o adopci.

Cizinec, který je podle české legislativy mužem, protože má mužské pohlavní orgány, může být „vdaný“ za Čecha, pokud se ten v zahraničí úředně prohlásil za ženu. Zní to možná divně, ale je to tak. A už dnes se nabízí řada právních komplikací, které tahle skutečnost může způsobit.

„Dovolíme si upozornit, že s případným výkladem občanského zákoníku je nutné se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti a s výkladem zákona o specifických zdravotních službách na Ministerstvo zdravotnictví,“ napsala Malá. 

Ke složitostem, vyplývajícím z možnosti změnit pohlaví bez operace, navíc přispívá fakt, že člověk s takto změněným pohlavím, který uzavřel manželství s českým občanem či občankou, má v zahraničí kdykoliv právo vrátit se ke své původní identitě. V takovém případě by se (zatím) musel v Česku se svým partnerem rozvést.

Komplikovanost výkladů důsledku sňatku dvou „biologických“ mužů, z nichž jeden byl v jiném státě potvrzen za ženu, je přitom možná jen slabým odvarem toho, co čeká Česko po 1. červenci 2025. Po tomto datu by z rozhodnutí Ústavního soudu měli mít právo na změnu pohlaví bez operace i všichni občané České republiky.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.