KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Bezpečí a prosperita. Dvě témata, která všude a skoro za všech okolností rozhodují volby. Lidé si žádají lídry, kteří autenticky budí dojem, že se o tyto zájmy umí postarat. Že jsou v nich kompetentní, orientují se. Ví, o čem mluví. Je to podstata politiky. Ta dvě témata se jen v závislosti na okolnost precizují do zcela konkrétních věcí. Teď to sledujeme v ostré verzi v předčasných volbách ve Francii a Velké Británie. Bezpečí reprezentuje klíčové téma migrace. Prosperitu inflace a kupní síla. Ve Francii pak podobně jako u nás ještě věk odchodu do důchodu.
Hledají se lídři s bezpečnostní a ekonomickou kompetencí. Takoví, kterým uvěříte, že mají recept, jak tu zemi k prosperitě posunout. To neznamená, že lídr s ekonomickou kompetencí musí mít doktorát z ekonomie z Harvardu nebo Oxfordu. Musí mít ale pro svoji cílovou skupinu přesvědčivou vizi, která k té prosperitě vede.
Jednou z těch, kdo měl představu hodně jasnou a Británii po té dráze až urputně tlačil, byla dlouholetá konzervativní premiérka Margaret Thatcherová. Vystudovala sice Oxford, nikoliv ovšem ekonomii, ale chemii a práva. V debatě o ekonomii se však bravurně orientovala. Byl to pilíř její politiky. A ani nejtvrdší odpůrci, kterých měla opravdu hodně, jí jako poličce ekonomickou kompetenci neupírali.
Jestli dnes všem vládním stranám skutečně něco chybí, jsou to lídři s ekonomickou kompetencí. V těch pěti stranách, které tvoří koalici, není jediný. Když koalice začala vládnout, měl ji zesnulý tvůrce STAN Věslav Michalik. Jinak nikdo.
Voliči to cítí, a proto vládě nevěří, že má recept, který zemi dokáže dostat ze současné stagnace na cestu k tvorbě bohatství. Jediný politik vládní koalice neumí věrohodně formulovat cestu k prosperitě. Často to končí poučkami a klišé, kterým voliči nevěří. Nepůsobí autenticky.
Tohle nevyřeší sebelepší tým poradců. Ekonomickou kompetenci musí ve finále přesvědčivě prezentovat konkrétní politik s mocí a odpovědností a perfektní orientací v ekonomice, jakou měla ne-ekonomka Thatcherová.
Výstižně to shrnul politický marketér Jakub Horák, který stál za volebním úspěchem Pirátů v roce 2017. Tehdy mimo jiné vyhráli na tom, že jim jejich voliči uvěřili digitální kompetenci. „Místo digitalizace chodí na Prague Pride,“ vysvětloval Horák jejich debakl v letošních evropských volbách.
Jediný politik vládní koalice neumí věrohodně formulovat cestu k prosperitě.
Je to klasický příklad, který vidíme i na jiných vládních stranách. Kulturní a ideologické střety místo péče o zájmy voličů.
Sami Piráti se snaží přijít na to, proč jim voliči utíkají a co vlastně voliči chtějí. Minulý týden jsem o tom s nimi debatovala v jejich podcastu Férovka s Janem Lipavským a Mikulášem Ferjenčíkem. Byla z nich trochu cítit rezignace. Podléhali dojmu, že voliči se dají získat jen transfery státních peněz, jak to provádí Andrej Babiš.
Povídali jsme si o tom, že voliči vládních stran včetně těch jejich jsou náročnější než ti Babišovi, kteří se opravdu dají koupit za vyšší důchody nebo platy státních zaměstnanců.
V debatě z nich pak vypadl klíčový postřeh, který měli ze svých průzkumů. Voliči si na Babišovi cení kromě toho, že jim přidává, ekonomické kompetence, kterou jako obchodník a byznysmen vyzařuje.
Ze ekonomicky kompetentního ho považují i voliči jiných stran, kteří by ho nikdy nevolili a volí přímo proti němu. Tu kompetenci z něj ale na rozdíl od lídrů stran, kterým dávají hlas, cítí.
Pride místo digitalizace se nevyplácí. Stejně jako fotky se světovými státníky místo malého efektivního státu a co nejlepšího prostředí pro podnikání a prosperitu v případě ODS.
