Může Přísaha s Motoristy přetavit skvělý výsledek v eurovolbách v úspěšnou kandidaturu ve volbách sněmovních? Lze očekávat návrat komunistů mezi relevantní politické formace? A jak realistický je plán na vznik nové strany, o kterém se už nějaký čas spekuluje v politickém zákulisí? O tom všem jsme hovořili s politologem Jakubem Lyskem.
Tak jako je zjevně pro TOP 09 a KDU-ČSL nezbytností, aby pokračovala koalice SPOLU, v opačném případě by totiž po příštích volbách mohly obě formace skončit mimo Sněmovnu, bude totožná logika tlačit k nějakému integračnímu tahu také ostatní strany, které se pohybují okolo nebo pod pěti procenty.
Podle víkendového šetření agentury STEM pro CNN Prima News se to týká třeba komunistů, kteří by v danou chvíli brali na samostatné kandidátce víc hlasů než lidovci i TOP 09, navíc jsou těsně nad pěti procenty.
Součet podpory pro Přísahu a Motoristy atakuje dokonce 6,5 procenta. Jinak řečeno: nejen s ohledem na jejich úspěch v nedávných eurovolbách se vyloženě nabízí, aby šly obě formace i do nějakých příštích voleb ve společném bloku.
Nejen o tom jsme hovořili s politologem Jakubem Lyskem. Už nějaký čas se v politickém zákulisí spekuluje také o vniku nějakého nového subjektu. I s ohledem na mizernou popularitu vlády Petra Fialy je tedy otázka, zda tady existuje prostor pro stranu, která by čerpala hlasy od zklamaných voličů.
Lze to říct i takto: za necelé tři měsíce nás čekají krajské volby, rok nato ty sněmovní, pro budoucnost české politiky je tedy zásadní se tázat, zda lze realisticky čekat nějak výrazný průlom, novou politickou dynamiku, a tedy expanzi nejen komunistů nebo Přísahy s Motoristy, ale také zcela nové strany.
Sněmovní volby nejde utáhnout jen přes sítě
„Zatím neznám vnitřní dění u Přísahy a Motoristů, spolupráce obou hnutí by se nabízela,“ reaguje Lysek v rozhovoru pro INFO.CZ. Upozorňuje ale, že nejde o nic samozřejmého. „Ztroskotat to může na vnitřních pnutích u Přísahy i Motoristů či ambicí lidí v pozadí. Tím myslím i sponzory,“ uvažuje politolog.
„Přestože v eurovolbách byli úspěšní Motoristé s kandidátem Filipem Turkem,“ pokračuje Lysek, „bez předsedy Přísahy Roberta Šlachty by o něm nikdo nevěděl, pokud jej nesleduje volič na sociálních sítích. Ve sněmovních volbách je ale bláhové očekávat, že by se podobný úspěch bez Přísahy zopakoval.“
A co tedy musí obě formace udělat, pokud v nich chtějí uspět? „Aby uspěly ve volbách do dolní komory, je třeba vybudovat organizaci v krajích a postavit silné lokální osobnosti.“ Podle Lyska jde o jeden ze základních předpokladů pro to, aby se dostaly přes pět procent hlasů, což je hranice nutná pro vstup do Poslanecké sněmovny.
„Rovněž by musel lídr Motoristů Filip Turek kandidovat v některém z krajů, doporučil bych třeba Královéhradecký.“ Důvod je podle Lyska prostý: „V okolí Mladé Boleslavi mělo hnutí v eurovolbách velkou podporu. A smysl to dává i proto, že Pohořelice a okolí jsou již pokryty Robertem Šlachtou.“
Lysek v této souvislosti upozorňuje, že se u nás vcelku běžně účelově mění bydliště kandidátů, a že na to voliči nijak výrazně negativně nereagují. Přísaha teď podle něj musí být hlavně vidět a dělat permanentní kampaň.
„Zdroje na to má, otázkou ale je, jaký má materiál v podobě kandidátů – ty tam zatím nevidím. Navíc Šlachta ani Turek nejsou zdatní řečníci a úplně davy nestrhávají. A platí také, že to nepůjde uhrát výhradně přes sociální sítě,“ myslí si Lysek.
Přesto podle něj existuje několik segmentů voličů, které může Přísaha s Motoristy nalákat na svou stranu. „Velkou část tvoří lidé s učňovským vzděláním, mladší volič na venkově, který obdivuje luxus, jezdí starým ojetým dieselovým BMW po seniorovi z Německa.“
Další skupinou jejich potenciálních voličů jsou podle dat, které má k dispozici, bývalí konzervativní voliči ODS z nultých a 90. let, kteří jsou ale dnes starší. „Nyní jim je kolem šedesáti let, a mají pocit, že se svět příliš mění ve prospěch tzv. woke či sluníčkářů. A také neziskovek a rozličných aktivistů za různá práva.“
Podstatné podle něj není ani tak to, zda tomu tak reálně je. „Důležité je, že to takto určité společenské skupiny konstruktivně prožívají a vnímají.“ A dodává: „Tito voliči jsou naopak nadprůměrné bohatí, mají technické vzdělání z minulého režimu a jsou třeba podnikatelé nebo v managementech privatizovaných firem již od 90. let.“
Podle něj tyto voliče najdeme například v Ústeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji mimo Brno. A zajímavé je ještě toto: „Obě zmíněné a odlišné skupiny voličů spojuje odpor k modernismu, jsou to spíše psychologické faktory, které nám vysvětlí volbu této strany, než sociodemografie, která je rozdílná.“
Pokud Okamura nezapracuje na uvěřitelnosti, SPD zanikne
V problémech je zjevně už nějaký čas SPD. Evropské volby pro ni skončily debaklem, což má několik příčin. Podle Lyska obecně platí, že se populisté v určité fázi okoukají a voliči chtějí nové tváře.
„Předseda SPD Tomio Okamura je součástí systému už jen tím, že je ve Sněmovně a lidé ho vidí v médiích. Voliči populistů se často rozhodují identitárně – tuto podmínku již Okamura přestává splňovat,“ míní Lysek.
Do sněmovních voleb proto podle jeho slov bude muset Okamura vstoupit s větší agresivitou, elánem a uvěřitelností. „Lidem bude muset dokázat, že to dělá pro obyčejné lidi a že je jeden z nich. A že to těm nahoře natře. Což je přesně to, co v eurovolbách krásně vystihli Motoristé s Přísahou i komunistka Kateřina Konečná na kandidátce koalice Stačilo!“
Lysek se domnívá, že český stranický vývoj bude s opožděním připomínat Nizozemí, případně nějakou jinou menší zemi s poměrným volebním systémem.
„I proto si myslím, že pokud Okamura nezapracuje na uvěřitelnosti, strana SPD zanikne a bude nahrazena jinou populistickou stranou. Nebo se objeví v rámci SPD nějaký nový lídr, který stranu znovu zvedne. Obě varianty jsou málo pravděpodobné, spíše bych si vsadil na postupnou marginalizaci SPD za podmínky, že do toho Konečná i Přísaha s Motoristy pořádně šlápnou,“ říká Lysek.
Prostor pro tradiční levici zmizel
Také protože nepředpokládá nějaký brzký návrat sociálních demokratů do horních pater české politiky. „Prostor pro ně nevidím. V některých regionech je SOCDEM stále relativně silná a v krajských volbách může v některých regionech uspět, ale ne pod svojí novou ani starou značkou.“
Lysek upozorňuje, že volič tradiční levice přešel k populistům. A pokud jde o liberální levicové voliče, těch podle něj není mnoho. „Je to tím, že liberální segment společnosti se nevnímá jako levicový, byť levicové postoje v dotazníkových šetřeních uvádí, ale jako pravicový.“
Proto se podle něj liberální levice kloní v postkomunistickém Česku ke stranám jako STAN či Piráti. „A opět: jde o nějaký identitární pocit, který nemusí být reálný, ale voličem konstruovaný,“ vysvětluje.
Poptávka po nové straně se tady rýsuje
Nový prostor se tu podle něj naopak rýsuje u segmentu mladých vzdělanějších voličů, kteří jsou nyní na vysoké škole. „Zatím jej ale zdařile okupuje STAN,“ říká Lysek.
„Piráti jsou už pro tyto voliče příslušníky jiné, starší generace, dnes kolem čtyřiceti let s rodinou a dětmi, kteří se starají o problémy lokální politiky a fungování státní správy. Typicky třeba o digitalizaci a fungování městských úřadů.“ Což je podle něj agenda, která mladé vysokoškolské studenty zatím moc nezajímá. „Dobře to podchytila Danuše Nerudová v prezidentské volbě.“
A zajímavé je toto: „O Pirátech koneckonců platí, že nyní vykazují podobný průměrný věk voličů jako třeba ODS na přelomu devadesátých a nultých let. Očekávám tedy nějakou dynamiku způsobenou novým mladým elektorátem do třiceti let věku,“ uvažuje politolog.
A Piráti na to podle jeho mínění budou muset reagovat a identitárně se přiblížit mladším voličům. „Tento trend je těžko postřehnutelný, protože se zatím projevuje přeléváním procent mezi Piráty a STAN. Ale i v tomto segmentu může vzniknout v budoucnu poptávka po nové liberální straně.“
Obecně je podle Lyska český politický a stranický systém relativně stabilní, byť nyní pozorujeme velké přelivy v populistickém segmentu. „Avšak nedochází k nějakým extrémně výrazným přelivům od vládních stran k těm opozičním.“
Lysek má ostatně za to, že vzhledem k tomu, že je za námi polovina volebního období, koalice SPOLU zvládla Evropské volby celkem dobře. „Liberální segment je nyní překvapivě stabilní, okupují ho Piráti a STAN, dříve se často měnil a strany rychle končily po volebním období – typicky Unie Svobody nebo Zelení.“
Další vývoj v každém případě naznačí krajské volby, které se konají ve druhé polovině září. „Zde je dobré sledovat Olomoucký region, který má relativně bohaté centrum, Jesenicko jako oblast bývalých Sudet a Přerovsko s Prostějovskem s vnitřními periferiemi. Tím tento kraj trochu připomíná volební chování a rozdělení napříč celou Českou republikou.
