GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | „Pročištění právní džungle“, které si vláda Petra Fialy vetknula do programového prohlášení, skončilo pouze na papíře. Jak se ukazuje, kabinetu jde primárně o prosazování svých právních předpisů na sílu, často bez ohledu na kompatibilitu s mezinárodními smlouvami či proti odbornému názoru vlastní Legislativní rady (LRV).
Když vláda Petra Fialy přebírala štafetu od Babišova kabinetu, slibovala prosekání byrokratické džungle – a nejspíš není právníka, který by takovému kroku nezatleskal.
Zaplevelování práva zbytečnými předpisy, normami a regulacemi je dlouhodobý nešvar tuzemské legislativy a aforismy, že se „za každý nový zákon dva jiné zruší“, platí maximálně na billboardech před volbami.
Nový kabinet si do programového prohlášení napsal snahu o „zvýšení kvality předkládané legislativy“ a slíbil, že každou novou regulaci „zváží na základě analýzy očekávaných dopadů“.
Pětikoalice zároveň ujistila, že legislativní návrhy bude „předkládat standardní legislativní cestou“ a „bude je konzultovat s odborníky v Legislativní radě vlády“, odborném poradním orgánu.
Po třiceti měsících vlády kabinetu Petra Fialy je zřejmé, že všechno výše popsané jsou jen hezká slovíčka z učebnice „Slibem nezarmoutíš“. Jen těžko byste v Česku dnes pohledali právníka, podle něhož se vládě podařilo „byrokratickou džungli“ prosekat.
A co hůř, pětikoalice právní prostředí dál zapleveluje, navíc v přímém rozporu s vlastními imperativy vyjmenovanými v programovém prohlášení.
Kabinet sice nové návrhy s Legislativní radou vlády skutečně konzultuje, ovšem pouze do té míry, dokud její členové, s veškerým respektem k jejich odbornosti, „drží hubu a krok“.
Na vlastní kůži tento modus operandi před časem poznal člen LRV Petr Bezouška, který tak dlouho upozorňoval na nekompetenci navrhované legislativy Lex ČEZ a Lex ČEZ 2, až ministři optimalizovali namísto legislativy jeho samotného. Dostal padáka.
Bezouška měl se svým pohledem od začátku pravdu, sporný legislativní návrh (respektive jeho druhá iterace) byly účelově vytvořeným konstruktem, který umetal cestu k vytěsnění menšinových akcionářů z ČEZu, což by státu umožnilo nad strategickou společností získat plnou kontrolu.
Takový přístup, zvlášť v paragrafovém znění, však pochopitelně odporuje řadě mezinárodních závazků i norem – i proto po řadě dlouhých měsíců skončily oba návrhy pod stolem.
Úhybem přes Sněmovnu
Vláda tak úplně neplní ani slib, že bude své návrhy předkládat standardní legislativní cestou.
Jeden příklad z nedávné doby: Když ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s novelou zákoníku práce, od Legislativní rady dostalo poměrně silnou zpětnou vazbu, mimo jiné ohledně toho, jak definovalo „nelegální práci“.
Jde o detail, který však ilustruje vládní kreativitu při prosazování vlastní agendy. Ministr Jurečka tehdy uznal chybu a navrhovaný materiál „pročistil“ na základě připomínek LRV, vláda jej tak schválila v „bezproblémové“ verzi.
Jenže světe div se, následně se v Poslanecké sněmovně sporná definice do novely opět vrátila – a to kvůli pozměňovacímu návrhu z pera Jurečkovy stranické podřízené, poslankyně Marie Jelínkové.
„Do návrhu zákona se tak opět vrátilo ustanovení, které jde proti judikatuře a kterou Legislativní rada vlády doporučila vyškrtnout. Novela následně prošla celým legislativním procesem i s tímto ustanovením a letos v lednu nabyla účinnosti,“ popisuje situaci web Podnikatel.cz.
Na sílu!
Do třetice vláda slibovala, že „každou legislativu nejdřív zváží na základě analýzy očekávaných dopadů“ – i v tomto nyní popírá sama sebe.
Příkladem je nový kyberbezpečnostní zákon, u kterého vláda zamýšlí dopracovat takzvanou RIA (Regulatory Impact Assessment, hodnocení dopadů dané regulace) až poté, co příslušný zákon schválí. To zcela popírá princip tvorby zákonů a otevřeně to ukazuje, že vládě jde především o prosazení vlastní agendy na sílu.
Hodnocení dopadů regulace je klíčovým nástrojem pro vytvoření kvalitní a efektivní legislativy, je základním stavebním kamenem, který popisuje výhody a nevýhody zvažovaných variant řešení.
Bez kvalitní podkladové analýzy v zásadě není možné napsat kvalitní legislativu, protože se není od čeho odrazit – vláda však nyní bez obalu tvrdí, že tuto analýzu dopracuje „ex post“ a že to nebude problém. Opět, jde jen o pokrytectví, kdy se snaží prosadit vlastní agendu na sílu.
Pokud chce vláda skutečně dostát své vizi z programového prohlášení a proklestit tuzemskou legislativní džungli, musí jako první odpolitizovat svou Legislativní radu a brát její doporučení vážně.
Jde o odbornou (a jak se často ukazuje, tak i vrcholně podstatnou) oponenturu vůči často nedopracovaným legislativám, které z jednotlivých vládních kabinetů vycházejí.
Namísto toho se však vláda až příliš často chová jako uražené děcko, názory a připomínky LRV účelově obchází, či ignoruje, případně „optimalizuje“ její členy.
To je však jen udržování statu quo a ne kleštění byrokratické džungle. Jestli chce vláda ukázat, že je „lepší než Babiš“, měla by LRV přestat brát jen jako průtokovou legitimizační instituci pro odkývání vlastních návrhů.
