Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v rozhovoru pro INFO.CZ popisuje průběh jednání s vládou o navyšování platů ve veřejné sféře. Vládu kritizuje za to, že otálela, že dlouho nepřicházela s nějakým svým návrhem. A jednání oddalovala, dokud to jenom šlo.
Bude stávka?
Stávka není cíl. Stávka je nejzazší a nejextrémnější prostředek z naší kuchyně, který se používá ve chvíli, kdy už není jiné zbytí. Náš cíl ale není vyhlásit stávku, náš cíl je dohodnout se.
Mám dojem, že se ve veřejném prostoru prolínají dvě debaty. Ta první souvisí s tím, že ministr práce Marian Jurečka navrhoval přidat nejhůře placeným zaměstnancům ve veřejné sféře – ta jednání ale minulý týden zkolabovala…
Ta debata je širší. My jsme už v listopadu loňského roku vládě avizovali, že chceme jednat o tom, aby bylo přidáno státním zaměstnancům v roce 2024. To se ale nestalo.
Vláda nám následně řekla, že se sejdeme v únoru, až se bude vědět, jaká je situace s nevyčerpanými finančními prostředky z předešlého roku. A ty že by se následně přerozdělily. Jde o prostředky, které nebyly utraceny například z důvodu nemocnosti. Ani k tomu ale vůbec nedošlo.
Takže jsme žádali další jednání: v březnu, v dubnu. Nakonec se jednání mezi námi a pětikoalicí uskutečnilo až v červnu. Oni ale neměli názor a řekli nám, že se dohodneme do poloviny července. Ani k tomu však nedošlo.
My jsme je pak varovali, že čas běží, a že se už připravuje rozpočet na příští rok. Vláda nakonec svolala další jednání – až na srpen.
My jsme ale ze strany vlády opět nedostali s předstihem žádný návrh. Pouze ministr práce někdy v polovině června přišel s tím, že chce přidat vámi zmíněným nejhůře placeným státním zaměstnancům.
Ano. Navrhoval o sedm, nebo o deset procent. Na vládě s tím ale nepochodil…
A zajímavé je, že až na dva resorty všechna připomínková místa potvrdila, že je nutný nárůst platů o deset procent. Ale s upozorněním, že už nemají finanční prostředky, které by na to použila.
Nakonec jsme o tom jednali až 27. srpna. A my jsme doložili, že jsou i resorty, které jsou to navýšení platů schopné pokrýt. Například veřejná správa, obce nebo města. Tam všude na to navýšení finanční prostředky mají.
A platí to i o resortu školství, i ten by to v zásadě zvládl. Anebo sociální služby, protože se navýšil příspěvek na péči, který zahrnuje právě i tu odměnu zaměstnanců.
Na čem to tedy zkrachovalo?
Ani toto všechno nebyl pro vládu dostatečný argument. Po celou dobu nám jen říkali, proč něco nejde. Řekli jsme jim: po celou tu dobu, co jednáme, jste nepředložili žádný návrh. Ani jeden. Vždy pouze argumentujete tím, že něco nejde. Tak s něčím přijďte.
A to se tedy stalo až 28. srpna, minulý týden ve středu, jen pár dnů před začátkem září?
Když to už nešlo odkládat. Navíc to jednání mělo být v 9:00 ráno, vláda ho posunula na 14:00. A přišli tam s tím, že navrhují navýšení, a řeknu to přesně v tom pořadí: jen pro první tabulkovou třídu zaměstnanců, buď pět, tři nebo nula procent.
Takže to není tak, jak se říká – že jim vláda chtěla přidat pět, nebo tři procenta. Ne, to je mezi nulou a pěti procenty. To znamená, že by tím ještě docela fatálním způsobem pokřivili odměňování v první tabulkové třídě.
A teprve toho 28. srpna nám řekli, jak si asi představují nárůst platů od 1. ledna 2025.
Za nás je to naprosto problematický návrh rozpočtu.
Tím se dostáváme k té druhé věci. Což je návrh rozpočtu na příští rok a plánované zvyšování mezd pro všechny zaměstnance ve veřejné sféře…
A zase: my jsme opět v nějakém rozumném čase nedostali vůbec žádné podklady, žádný předpoklad pro rok 2025. Až v noci ze soboty na neděli, když ministerstvo financí zveřejnilo návrh rozpočtu, jsme se dozvěděli, že hovoří o 3,7 procentním růstu objemu platových prostředků.
Ale to neodpovídá: pokud by šli aspoň na to, co říkali, muselo by to být nejméně pět procent. Souhlasíme s tím, co říká ministr práce, tedy že by to mělo být minimálně sedm procent. Nebo mezi sedmi a osmi procenty objemu platových prostředků.
Nicméně rozpočet navrhuje něco úplně jiného. Například u resortu vnitra je praktická nula, v resortu zdravotnictví je to pokles o šest procent. Za nás je to tedy naprosto problematický návrh rozpočtu.
Ministr práce Marian Jurečka minulý týden říkal, že vláda v připraveném rozpočtu počítá se zvýšením částky na platy o pět procent.
Ale v rozpočtu je pročteno pouze 3,7 procent. Hovoříme o objemu.
Takže neříkal pravdu…
Je tady opět disharmonie na vládní straně. My jsme se tudíž v úterý radili o dalším postupu. A řekli jsme, že aby se všechno stalo, aby někdo nemohl říct, že něco nestihl, že se něco nepropsalo, ať se termín pro vyjednávání prodlouží do 18. září.
Déle to nejde: následující týden musí rozpočet schválit vláda a odeslat ho do sněmovny. Reálně máme tedy dva týdny na to, abychom našli nějaký kompromis, abychom našli nějaký prostor pro dohodu.
Což jsem sdělil ministrovi práce a on to přivítal jako vstřícný krok z naší strany. A k jednání jsme vyzvali také předsedy všech ostatních koaličních stran.
Jak ti ostatní kromě Mariany Jurečky reagovali?
Zatím nevím. Zatím mám reakci pouze z telefonického rozhovoru s Marianem Jurečkou.
Kdy byste se podle vás měli nejpozději sejít k dalšímu jednání? Ještě tento týden?
Z mého pohledu by to bylo ideální. Ale samozřejmě musíme respektovat, že členové vlády mají svůj program. Když mi řeknou, že se chtějí potkat o víkendu, nemám s tím problém, sejdeme se v sobotu nebo v neděli. My se přizpůsobíme a chceme tím dát najevo, že máme vůli jednat. A že se chceme dohodnout.
A co když se do toho 18. září nedohodnete? Co bude potom?
Svoláme předsedy a předsedkyně odborových organizací v rámci rozpočtové a příspěvkové sféry a poradíme se s nimi o dalším postupu. Zvážili bychom i to, že bychom tam pozvali členy vlády, aby si poslechli názory svých zaměstnanců. A potom bychom se rozhodli, jaké budou další kroky.
Pokud se nedopracujeme k nějaké dohodě s vládou, bude ještě nějaký prostor k jednání v rámci Poslanecké sněmovny.
