KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Předseda lidovců Marian Jurečka chtěl od září přidat státním zaměstnancům, kteří jsou zařazeni v nejnižších platových třídách, tabulkově mnohdy nedosáhnou ani na minimální mzdu. Vláda ale jeho návrh odmítla. 360 tisíc lidí, kterých se to týkalo, si tak může začít hledat vedlejší pracovní poměr. Pokud ho tedy už dávno nemají.
Jak mi minulý týden řekl školník jedné základní školy, kdyby si nepřivydělával jinde, z peněz, které si ve škole a za práci na plný úvazek vydělá, by jeho rodina nemohla normálně vyžít.
A nejde jen o školníky, ale také o lidi pracující v sociálních službách nebo ve zdravotnictví, ve školství jde pak taky třeba o asistenty nebo kuchaře a kuchařky. Celkem se to mělo týkat 360 tisíc zaměstnanců státu. A řekněme si na rovinu – mnozí z nich svou prací za mizernou mzdu udržují stát v chodu.
Jurečka tedy přišel s tím, že by se jim mělo od 1. září přidat. Navrhoval buď o sedm, nebo deset procent. Ve vládě s tím ale nepochodil. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS opakovaně avizoval, že tolik peněz v rozpočtu pro nejhůř placené zaměstnance nemá.
Nakonec tedy ministři navrhli, že těmto státním zaměstnancům přidají jen o tři a pět procent. To ale podle očekávání odmítly odbory. Vláda podle nich zaměstnance rozděluje a přidává zmíněných tři a pět procent pouze části z nich.
NEÚSPĚŠNÉ JEDNÁNÍ S VLÁDOU O PLATECH VE VEŘEJNÉ SFÉŘE
— ČMKOS (@odbory) August 28, 2024
Navzdory včerejším deklaracím, vláda se s námi nedohodla. Byl nám předložen návrh, který zaměstnance rozděluje a přidává pouhých 3–5% pouze části z nich. Je to pro nás nepřijatelné.@MJureka @P_Fiala @Zbynek_Stanjura pic.twitter.com/oxGSCCeXdW
Pavel Bednář z Českomoravské konfederace odborových svazů pak České televizi řekl, že jde o vyděračství. Vláda dle jeho slov stanovila, že pokud nebudou odbory s navýšením o tři a pět procent souhlasit, tak k němu nedojde.
Kabinet Petra Fialy musí tedy počítat, že se už poněkolikáté ocitne pod tlakem stávky nebo nějakých odborářských protestů. Což jí na popularitě jistě nepřidá.
Těžko říct, zda ministři tuší, jakým situacím tito lidé čelí. Znovu, je jich 360 tisíc, což není věru málo – a své služby odvádějí státu. Pokud mají čistý příjem devatenáct nebo jedenadvacet tisíc korun čistého, je zhola vyloučeno, aby s ním pokryli základní životní potřeby.
Buď se musí spolehnout na partnera či partnerku, který/á jim umožní jejich práci dělat, neboť si vydělá podstatně více. Anebo musejí mít, tak jako v úvodu citovaný školník, ještě jeden částečný úvazek jinde.
Možná mají koaliční strany data, podle kterých tak jako tak nejde o jejich voliče, a tudíž vláda vlastně nemá ani motivaci pokoušet si je naklonit na svou stranu.
To by ale byla i na naše zdivočelé poměry dost cynická úvaha. Takže se přikloním spíše k tomu, že politici vlastně už moc netuší, co řeší obyčejní lidé, kteří si nemají jak zajistit, aby jejich hlas zazněl ve veřejném prostoru.
Což je ale neomlouvá. Až ti lidé začnou ve větším měřítku hledat práci jinde, teprve pak zjistíme, jak krátkozraké bylo jim nepřidat, protože právě jen díky jejich obětavosti mnohé provozy – typicky třeba v sociálních službách – plní účel, kvůli kterému existují.
To už bude ale zase pozdě. A my všichni ostatní se budeme divit, že ty provozy kolabují.
