GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Sledovat v posledních týdnech dění u někdejší naděje všech pravicových liberálů, TOP 09, je čirý masochismus. Ještě ani nedoznělo ohlušující ticho, se kterým se strana vyrovnala s rozsudkem nad svým bývalým prominentem Dominikem Ferim a už čelí dalšímu průšvihu. Tentokrát jde o odcházení „neviditelné“ ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové, jež se jednou zapíše do učebnic politiky – konkrétně do kapitoly „Jak to nedělat“.
Byly doby, kdy TOP 09 byla v Česku jednou z nejvýraznějších politických sil. Před 14 lety, rok po svém vzniku, strana ve sněmovních volbách získala přes 16 procent hlasů a po občanských a sociálních demokratech byla třetí na pásce.
Dnes je samostatná existence strany mimo koalici Spolu pro většinu členů nepředstavitelná, partaj se potácí kolem pětiprocentní úrovně, v posledních průzkumech dokonce padá ke třem procentům.
Důvodem propadu preferencí jsou poslední politické kauzy, které však za sebou mají hlubší příčiny. K těm ale později.
Každý, kdo „Topku“ v posledních týdnech a měsících blíže sleduje, musí žasnout nad absolutní absencí politického řemesla. To se projevilo například u rozsudku nad někdejším prominentem Dominikem Ferim za trojnásobné znásilnění, kdy od strany a jejích čelních představitelů znělo pouze ohlušující ticho.
Naopak víc než hlasité bylo vedení strany ve chvíli, kdy se jednalo o tom, že by se na kandidátku do evropských voleb dostal někdo, kdo by získal silnou podporu voličů. Třeba, nedejbože, Kalousek!
Ten největší politický amatérismus ale přišel tento týden. Odcházení „neviditelné“ ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové – ano, to je ta, která si stěžovala na „nedostatek lajků“ za svou práci – se stalo naprostým úkazem české politiky.
Zaprvé: Kdokoliv je v jakékoliv vyšší manažerské funkci a stěžuje si na nedostatek lajků, můžete se vsadit, že problém je někde jinde. Ale to je to nejmenší. Absence politického fortelu se ukázala poté, co Langšádlová svou demisi oznámila a vyšlo najevo, že stranické vedení nemá vybraného žádného náhradního kandidáta. Ze sídla strany v Opletalově ulici dlouhé dny opět znělo jen významné ticho.
Až po týdnu strana prolomila mlčení s novým kandidátem Pavlem Tulejou, stačilo však jen pár hodin novinářské a akademické práce k tomu, aby na něj vyplula první kauza, jež je však pro předpokládaného ministra pro vědu a výzkum poměrně zásadní: Tuleja měl publikovat své odborné články v predátorských vědeckých časopisech.
Nový budoucí ministr – doteď doby prorektor Slezské univerzity a zastupitel Moravskoslezského kraje – pak namísto toho, aby se společně s vedením strany k situaci postavil čelem, využil oblíbené kličky hodit celý problém „na stážistku, která již u nás nepracuje“. To v případě akademické sféry znamená potopit doktorandku, se kterou Tuleja zmíněné texty psal. Inu, kandidát par excellence!
V pátek odpoledne nicméně Tuleja pod tlakem situace oznámil, že se vzdává nominace.
„Žádný ministr nesmí být zatížen pochybnostmi o způsobilosti vykonávat svůj úřad, a proto se vzdávám nominace na ministra vědy, výzkumu a inovací vlády České republiky,“ uvedl Tuleja v tiskovém prohlášení.
Bacha na Kalouska
Za politickým amatérismem, který stranu sužuje, je jak absence věrohodné agendy, tak personální vyprázdněnost. Strana jako by zapomněla, že politika je řemeslo a tak k ní také je třeba přistupovat; zakladatelé „Topky“, Karel Schwarzenberg s Miroslavem Kalouskem, byli ti nejlepší „od fochu“.
Jenže zatímco první je už nejspíš v nebi, druhý se ocitl v nelibosti současného vedení strany. Přesto si dovolím hypotézu: pokud by kterýkoliv z nich vedl poslední povolební vyjednávání, jen stěží by vyměnili křeslo silného ministra za post předsedkyně sněmovny jako Markéta Pekarová Adamová.
Nevadí mi, že @PavelTuleja publikoval v “predátorských časopisech”. Takových vědců bylo.. Vadí mi, jak se k tomu staví on sám, moje strana @TOP09cz a premiér, bývalý rektor @muni_cz : “No a co? Co vám vadí? Proč by takový vědec nemohl být ministrem pro vědu?”
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) May 2, 2024
Děláme z voličů…
S nedostatkem silných osobností – schválně si zkuste vybavit alespoň jediného místopředsedu strany – straně chybí i agenda. Věrohodný program fiskální konsolidace a středo-pravé, konzervativně-liberální politiky.
Strana má dvě ministerská křesla s tím, že proti ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi se krátce po nástupu do funkce postavili lékaři, zmíněná Langšádlová pak ponejvíce zaujala svými stížnostmi na nedostatek vlastní popularity. Politiku rozpočtové odpovědnosti, jeden z historicky silných programových pilířů TOP 09, nemá ve straně kdo formulovat.
Výsledkem je stav, kdy jakýkoliv program alespoň navenek přebíjí cokoliv „anti-Babiš“ a „anti-Kalousek“. Silné apely a agendy, které by strana dokázala formulovat, natožpak prosadit a přitáhnout jimi voliče, zoufale chybí.
Smutným výsledkem výše zmíněného je poslední volební průzkum od Medianu, kde má TOP 09 se 3,5 procenty voličské podpory stejné preference jako současní komunisté a je dokonce procentní bod za rebrandovanou SocDem, stranou, jež se nachází mimo Sněmovnu i záři reflektorů.
