KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Na stole definitivně leží dvě nabídky na největší investici v historii České republiky. Brzy tak budeme vědět, co a za kolik se státu nabízí. Odpověď na další důležitou otázku, pro koho se budou nové jaderné bloky stavět, ale vláda veřejnosti stále dluží.
Korejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) i francouzská Électricité de France (EdF) předložily v termínu své nabídky na stavbu jednoho až čtyř nových jaderných bloků.
První ji dodala už v pondělí, v tichosti a bez veřejné prezentace.
Druhá v úterý, za účasti špiček EdF včetně viceprezidenta Vakise Ramanyho na velké veřejné prezentaci ve vrchním patře Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT s výhledem na Prahu. Francouzi i výběrem místa chtěli dát symbolicky najevo, že v jejich případě nejde jen o obří zakázku za stovky miliard korun, ale o širší atomové propojení s Českou republiku. Včetně průmyslu, výzkumu a školství.
Elektrárenská společnost ČEZ, která je zadavatelem tendru, by do začátku léta měla nabídky vyhodnotit a předložit je vládě k definitivnímu rozhodnutí, kdo nakonec největší investici v dějinách České republiky získá.
Je to velký a ambiciózní projekt, který je zároveň z mnoha stran zpochybňován. S argumenty, že všechny jaderné bloky, které se aktuálně v Evropě budují, tedy ve Finsku, Francii a Velké Británii, se proti původním plánům protahují o roky a prodražují o mnoho miliard. Zde všude staví právě francouzská EdF. Korejci aktuálně pracují na atomových blocích v Saúdské Arábii a se stavbou v Evropě s její extrémně tuhou regulací a byrokracií nemají zatím žádné zkušenosti.
Viceprezident Edf Ramany na otázku, proč máme věřit tomu, že v našem případě se stavba neprodraží a neprotáhne jako jinde, odpovídá, že nyní se bude stavět za úplně jiných podmínek. Protože se bude stavět ve velkém a Francie ve spolupráci s dalšími zeměmi a jejich průmyslem startuje nový program atomové renesance, kdy se peníze, lidé, čas i energie budou soustředit do tohoto byznysu.
„Když v sedmdesátých letech stavěly desítky francouzských atomových bloků, nebyly problémy jako nyní, kdy se po Evropě staví pár bloků. Když děláte ve velkém a točí se kolem toho velká část ekonomiky a je to perspektivní program na řadu let, je to vždy mnohem rychlejší a levnější,“ řekl Ramany na prezentaci EdF.
Naše bloky se tak jen přidají k dalším, které se chystají stavět Francie, Nizozemsko nebo Švédsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron tvrdí, že jeho země aktuálně počítá se šestnácti novými bloky.
Stále chybí odpověď na otázku, komu budou nové bloky reálně patřit, kdo stavbu zaštítí.
Teď budeme pár týdnů, než analytici v ČEZ nabídky zhodnotí, čekat na odpověď, kdo a za kolik bloky dodá. Jenže stále chybí i odpověď na otázku, komu budou nové bloky reálně patřit, kdo stavbu zaštítí. Na to zatím nikdo z vlády neumí odpovědět.
Ministr financí Zbyněk Stanjura se vždy na přímý dotaz odpovědi vyhne. Tím, kdo tendr zadal, je elektrárenská společnost ČEZ. Ta je ale obchodní společností, v níž má stát 70 procent a zbývajících 30 patří soukromým akcionářům. Musí se tedy řídit zákonem o obchodních korporacích a nesmí jít do žádné zakázky, o níž předem ví, že může přinést nikoliv zisk, ale ztráty.
To může stát vyřešit tím, že cenu zaručí tak, že ČEZ vydělá. To znamená, že na výstavbu přispějí daňoví poplatníci. Například přes garantovanou cenu, za niž se bude elektřina z nových bloků vykupovat. A která bude dost vysoká na to, aby pokryla náklady. Od letošního roku podle nových evropských pravidel prosazených právě Francií mohou vlády za jádro takové garance dát.
Jenže soukromí akcionáři můžou zároveň stavbu kdykoliv zpochybnit. A akcie ČEZ, které se veřejně obchodují, si může koupit kdokoli, včetně rakouských nebo německých odpůrců jádra. A pak komplikovat už tak složité schvalování nových bloků a všechna potřebná povolení a razítka.
Stejný problém zůstává, kdyby stavěla speciální nová dceřiná firma ČEZ. Bez transformace nebo rozdělení ČEZ zde pořád zůstává poměr 70 procent stát versus 30 procent soukromí investoři.
Druhá možnost je, že stát se bude snažit ČEZ kompletně zestátnit a nabídne soukromým akcionářům odkup jejich podílu. Státní podnik se neřídí zákonem o obchodních společnostech, takže ani nemusí být v zisku. Záměr zestátnit ČEZ ohlásil premiér Petr Fiala v létě roku 2022. Pak jej ale všichni možní členové vlády různě zpochybňovali.
Další možností je rozdělení ČEZ nebo rozhodnutí, že nové bloky bude stavět úplně nová, kompletně státní firma, například ČEZ II.
Vláda dosud žádný záměr nepředstavila. Může to znamenat, že má jasno. Plán je dobře připravený, ale nikdo o něm nemluví, protože jde o zásadní informaci určující hodnotu ČEZ, který se veřejně obchoduje na burze. Možné ale je, že žádné rozhodnutí zatím nepadlo a transformace ČEZ není vůbec připravena. To se nedá vyloučit.
A ve vládě bohužel chybí někdo, kdo by od začátku měl největší investici v historii Česka na starosti a nesl za ni odpovědnost. Je to až zarážející, když vidíme všemožné zmocněnce a ministry pro vědu nebo Evropskou unii.
Doufejme, že platí první možnost a kabinet Petra Fialy představí svůj záměr i firmu, která bude nové atomové bloky stavět, co nejrychleji.
Komentář původně vyšel na webu E15.
