Státy přemlouvají důchodce, aby zůstali v práci: Mladí ani migranti je totiž nenahradí

Debata o zaměstnávání seniorů se drží tak trochu stranou české debaty o důchodové reformě. Přednost dostávají taková témata jako zvyšování věku odchodu do důchodu či pravidla pro fyzicky zvlášť náročné profese. 

Jak ale ukazuje německý příklad, stejně důležitá je i debata o tom, jak udržet co nejdéle v zaměstnání ty seniory, kteří se na současném pracovním trhu ukazují jako nenahraditelní.

I přes příliv migrantů a zaměstnanců z jiných zemí EU totiž německý pracovní trh trpí akutním nedostatkem kvalifikované pracovní síly. A to zvlášť v technických profesích, které se mladším ročníkům příliš studovat nechce nebo je po studiu nechtějí vykonávat.

Dalším fenoménem, který působí negativně na německý pracovní trh, je stejně jako v Česku pozdější nástup mladých lidí do zaměstnání. Na rozdíl od předchozích generací začínají mladí lidé po studiu pracovat výrazně později.

To všechno vede k tomu, že z důchodců, a zvlášť těch vysoce kvalifikovaných, se na německém trhu stává vysoce žádané zboží. Zbývá jediná otázka: jak motivovat kvalifikované penzisty, třeba bývalé inženýry z elektráren, kteří už mají většinou slušný důchod a nashromážděný majetek, aby místo „polehávání“ na plážích na Mallorce znovu vstávali ráno do práce?

Německý ministr hospodářství za stranu Zelených Robert Habeck vsadil na to, že i pro tyto – většinou poměrně movité seniory – je takzvaně každá koruna dobrá. Pokud budou podle něj finančně motivováni, v práci zůstanou déle.

V Německu už delší dobu platí to, co je součástí dnes představeného vládního návrhu důchodové reformy v Česku, tedy, že pracující senioři už nemusí ze svého platu hradit sociální pojištění.

Na rozdíl od současného českého systému i od toho, co nově navrhuje česká vláda, však mají na výběr. Buď si zvolí (jako je to dnes v Česku), že sociální pojištění budou hradit i při práci v důchodu a tím se jim částečně zvedne důchod, nebo důchodovou rentu platit nebudou a mají vyšší plat.

Ministr Habeck nyní navrhuje pracujícím důchodcům ještě další přilepšení. V televizním pořadu „RTL Direkt“ minulý týden prohlásil, že zaměstnaní důchodci by si mohli ponechat peníze, které za ně stejně jako za každého jiného zaměstnance platí zaměstnavatel jako takzvané pojištění pro nezaměstnanosti. V Česku se tento odvod jmenuje příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a činí 1,6 % z hrubé mzdy. V Německu je to 2,6 %.

Podle Habecka by měli zaměstnavatelé platit za pracující seniory pojištění proti nezaměstnanosti i nadále, místo do státní pokladny by ho ale posílali přímo na konto příslušných seniorů. „To by mohla být důležitá pobídka,“ prohlásil Habeck. Jinými slovy – pracujícím důchodcům by bylo i nadále odpuštěno sociální pojištění a další dávky, navíc by se ale stali příjemci části toho, co za ně dnes zaměstnavatel odvádí státu.

Pokud bychom v případě kvalifikovaného inženýra počítali s hrubým platem 6000 eur (průměrný plat v Německu je 4101 eur), pak by byl výpočet zhruba následující. 

Oproti mladším kolegům by dostával za stejnou práci mzdu vyšší nejen o nezaplacené sociální pojištění (to dostává už dnes), ale také ještě zhruba 156 eur (4000 korun) navrch od zaměstnavatele, který by pojištění proti nezaměstnanosti posílal přímo jemu. Jak správně říká ministr Habeck: „Důchodce propuštěný z práce už přece nemůže být nezaměstnaný. Je důchodcem a bere důchod.“

Otázkou ovšem zůstává, a o tom se i v Německu vedou dlouhé diskuse, jaké může mít tahle pobídka k náboru seniorů do práce společenské důsledky. A zda může být vůbec ze strany seniorů akceptovatelná. 

Jistá je pouze jedna věc: Habeck, ale i někteří další politici a ekonomové jsou přesvědčeni o tom, že problém stárnutí populace spojený s akutním nedostatkem kvalifikované pracovní síly je řešitelný jen s pomocí seniorů.

Zejména ty, kteří jsou vysoce kvalifikovaní v oborech jako energetika, stavebnictví či zdravotnictví, musí stát nějak přesvědčit, aby místo zaslouženého odpočinku ještě pár let pracovali. A minimálně předali zkušenosti jiným. Nemá je totiž v plné míře kdo nahradit. „Ti, kdo chtějí a mohou pracovat déle, na tom mohou opravdu hodně vydělat,“ prohlásil už loni ministr.

Jenže jsou peníze pro kvalifikované důchodce opravdu tak zásadní, jak si ministr myslí? Většina lidí, pracujících s vysokou kvalifikací, má vysoký důchod, často i majetek a úspory, které si chtějí takzvaně užít ve stáří. A najednou by měli kvůli „pár tisícovkám“ zase chodit ráno do elektrárny nebo továrny?

I v Česku vláda řeší a nepochybně bude i nadále řešit podobný problém. Důkazem je fakt, že součástí dnes představeného vládního návrhu důchodové reformy je i odpuštění sociálního pojištění pracujícím seniorům po německém vzoru.

„Já si ale myslím, že pro velkou část důchodců, kteří mohou pracovat, nejsou peníze tou úplně hlavní motivací k tomu, aby pracovali i v pozdním věku,“ uvádí pro INFO.CZ předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová. Důležitější je podle ní „pocit naplnění“ a toho, že jejich práce má smysl.

Právě energetika, a zvlášť ta jaderná, přitom představuje příklad oboru, který se dnes bez seniorních expertů neobejde. Po dostavbě Temelína, spuštěného v roce 2000, se žádná taková stavba, srovnatelná velikostí, technologickou náročností a významem, v Česku nestavěla. Akutně tak chybějí odborníci a experti, kteří ještě mají s podobnými stavbami (a nejen energetickými) zkušenosti.

I Ústav jaderného výzkumu v Řeži byl donedávna plný sedmdesátníků a dalších seniorních expertů, které nelze v plné míře nahradit. Otázkou proto zůstává, zda a jak se podaří státu přimět „nenahraditelné“ seniory v různých oborech k tomu, aby zůstali v práci o pár let déle.

Podobný názor má i bývalý ředitel jaderné elektrárny Temelín, letos v srpnu dvaaosmdesátiletý František Hezoučký. Ještě před rokem a půl učil na univerzitě, teprve po osmdesátce z práce odešel. „Já myslím, že pro naši generaci je nejdůležitější motivací k práci v důchodu to, aby nám někdo naslouchal. A to se bohužel dnes neděje ani v energetice,“ řekl INFO.CZ Hezoučký.