KOMENTÁŘ RADKY TYPLTOVÉ | Nová verze slovenské hymny polarizuje už před svým vznikem. „Zalezte, tahle hymna není pro vás,“ vzkázal části národa její tvůrce, hudebník Oskar Rózsa. Do rytmu jeho slov přikyvoval „plochozemec“ – generální tajemník resortu kultury Machala. Předtím společně „jeli bomby“ s hajlujícím extremistou Bombicem, na něhož jsou vydány tři mezinárodní zatykače.
Rozdováděná MILFka Martina Šimkovičová, toho času ministryně kultury, se rozhodla přeorat prozápadní nastavení a vydobýt ze země – dle jejího soudu – zašlapanou národní hrdost. Nejnovějším počinem, který ji má vrátit „těm správným“ Slovákům, je nová verze státní hymny.
Její osud vložila do rukou respektovaného hudebního skladatele, dirigenta, producenta a pedagoga Oskara Rózsy, který nezaváhal a proměnil téma v další z rozbušek rozeštvávání slovenské společnosti.
Nové aranžmá hymny vyjde státní kasu na 46 500 eur. Samotnému hudebníkovi náleží autorský honorář 20 000 eur, zbytek jsou provozní náklady. Orchestr Slovenské filharmonie z této částky neuvidí ani cent, stejně jako Bratislavský chlapecký sbor, který novou verzi hymny nazpíval.
Proti uměleckým kvalitám samotného Rószy se část Slováků nikterak nevymezovala. Horší už je to s jeho názory a postoji. Například o vakcínách proti covidu tvrdil, že jsou horší než heroin, ze kterého se sám dokázal dostat. Grafenová vlákna podle něj z těla nedostanete nikdy.
Leckterý Slovák má pocit, že Slovensko novou hymnu nepotřebuje a že ho trápí úplně jiné problémy. Animozity vzbuzovala už jen samotná myšlenka na transformaci jednoho ze státních symbolů. Korunu celé „hurá akci“ Rózsa nasadil, když prohlásil, že ho vůbec nezajímá, jestli novou úpravu hymny bude někdo poslouchat. „Já tu hymnu nedělám pro vás. Vy jste pořád nepochopili, že to není vaše hymna. To je hymna pro úplně jinou skupinu lidí,“ obhrouble uzemnil kritiky.
„A věřte, že je jich podstatně, několikanásobně víc než vás. Bez ohledu na to, jak hlasitě skřehotáte. Váš čas se radikálně krátí. Tak, prosím, zalezte do vašich zamindrákovaných děr a dejte nám už konečně pokoj. Mě, a nikoho ve veřejném prostoru, nezajímá, jestli vy tu hymnu budete poslouchat. Nebo jakou pachuť pro vás – anebo barvu: hnědou, zelenou nebo nevím jakou – bude mít,“ prohlásil.
Aktuální hudební aranžmá hymny označil za „vozembouch verzi“ (tvoří ho melodie lidové písně Kopala studienku), na své vizi pracuje už od roku 2011. Od té doby ji Slovensku nabízí. Vyslyšen byl až Martinou Šimkovičovou. A brzy násilně i zbytkem Slovenské republiky, z nichž jeden každý Slovák se mu na jeho dílo složí. Včetně těch „duhových“.
Nenávistný výkřik do tmy natočil Rózsa v Londýně, kam spolu s tajemníkem Martiny Šimkovičové Lukášem Machalou (který požaduje důkaz, že je Země kulatá a je Rózsovým spolužákem ze základní školy) odjel mimo jiné navštívit Daniela Bombice.
Ten na Slovensku čelí obvinění z extremismu, nebezpečného pronásledování, pomluvy a nebezpečného elektronického obtěžování – vysloužil si tak hned tři mezinárodní zatykače. Proti extradici se odvolal, soud rozhodne v lednu.
Letos na jaře mu YouTube nenávratně zrušil kanál, kde vystupoval pod přezdívkou Danny Kollar a zval si k rozhovorům i špičky současné slovenské vládní garnitury nebo Vladimíra Mečiara. Ve volném čase pak v minulosti hajloval a obnažoval se na ulici.
Pod kotel vášní přiložila polínko i Lucia Ďuriš Nicholsonová – bývalá novinářka a slovenská europoslankyně, současná poslankyně za stranu Sloboda a Solidarita. Šimkovičovou označila za načančanou Gucci ozdobu z Kitsee (rakouská obec, kde ministryně ohánějící se hrdostí na vše slovenské donedávna žila) a vyjádřila rozčilení, že chce svévolně měnit státní hymnu.
Nejprve ji ale uklidnilo, že aranžmá svěřila právě Rózsovi, jehož uměleckých kvalit si váží. „Byla jsem nadšená. Považovala jsem za nefér, že na vás útočili umělečtí kolegové jen proto, že jste vzal zakázku na úpravu hymny. Co řeší? Možná to bude bomba,“ komentovala.
„Místo bomby je to však Bombic. I kdybyste ze slovenské hymny udělal tu nejkrásnější hymnu na světě, navždy ji pošpinila hajlující ruka neofašisty z londýnského exilu a plochost světa úředníka Machaly, mezi kterými jste se v tom videu hrdě tyčil, Oskare. Máte talent, ale chybí vám úroveň, způsoby a morálka. To je nebezpečná kombinace. I Hitler byl výborný řečník a spisovatel,“ použila poněkud extrémní přirovnání.
Zároveň parafrázovala slova bývalého ministra zemědělství Pavla Koncoše, který si za svůj misogynní výrok kdysi vysloužil kritiku: „Hymna je jako půda a půda je jako žena. Kdo ji obdělává, ten ji vlastní. Vy nám státní hymnu vzít nemůžete, Oskare. Ale my můžeme odmítnout vaši bomb(ic)ovou verzi. Třeba tím, že při ní nevstaneme,“ dodala.
Slovensko se zmítá v bouři nacionalismu. Černobílé hromy divo bijú. Ve slovenské hymně – na jejíž slova od Janka Matušky z roku 1844 zatím nikdo sahat nemůže, protože je textová část zakotvena v ústavě – se zpívá: „Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú. Zastavme ich bratia, veď sa ony stratia, Slováci ožijú. To Slovensko naše posiaľ tvrdo spalo. Ale blesky hromu vzbudzujú ho k tomu, aby sa prebralo.“
Martina Šimkovičová a spol. zřejmě žijí v iluzi, že se Slovensko probírá právě teď. Pro nemalou část Slováků jde však o noční můru, která den ode dne nabírá na obrátkách.
Proč si ale Šimkovičová vybrala místo folklóru a lidové písně, které jinak adoruje a vnímá jako jediný správný kulturní směr, progresivního – minimálně po hudební stránce – improvizátora Rózsu? Že by jí ho doporučil jeho spolužák ze základky Machala?
„Už se těším,
jak novou hymnu přijme náročné publikum voličů Šimkovičové,
Machaly a Danka. A už se nemůžu dočkat, až si followeři Bombice
s vytříbeným hudebním vkusem budou kupovat lístky na
multižánrové koncerty improvizované hudby,“ glosuje Lucia Ďuriš
Nicholsonová.
Možná měla Martina Šimkovičová sáhnout spíš po písni Hej, Slováci, která byla oficiální hymnou Slovenského státu během 2. světové války. „Hrom a peklo, márne vaše proti nám sú vzteky,“ by sedělo i textově.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
