Vymření dinosaurů měla podle některých teorií způsobit náhlá přírodní katastrofa, kterou přežily malé druhy fauny, zatímco ty velké vymřely. Nová mezinárodní studie vedená odborníky z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity dochází k závěru, že velkou výhodu mají „ti menší“ i při adaptaci na současné rychlé klimatické změny. A do určité míry tak může být takzvané globální oteplování cestou ke zmenšování druhů.
O tom, že se například zmenšují ryby v oceánech, vědí vědci už dlouho. Otázkou zůstává jen vysvětlení příčin tohoto jevu. Část vědců vidí příčinu v tom, že se při současném rozsáhlém rybolovu loví mnohem více velkých ryb než těch menších. Některé studie zase dávají zmenšování rybích druhů do souvislosti se zvyšující se teplotou vody v mořích a oceánech. A spekuluje se i o jiných příčinách.
Mezinárodní tým vědců, vedený Dr. Samuelem Dijoux z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, přišel s tezí, která přímo souvisí s klimatickou změnou.
Vědci pomocí numerických simulací zkoumali vliv příchodu druhů do nových oblastí, tedy se mimo jiné i ptali, jaké druhy bezobratlých a dalších studenokrevných živočichů mají při obsazování nových teritorií výhodu a jaké nevýhodu. Zároveň se zabývali i otázkou vlivu těchto „invazí“ na celý ekosystém.
Výsledky jejich studie publikované v časopise Ecology Letters přinesly nová a zajímavá zjištění, které souvisejí s velikostí zvířat.
Studie ukazuje, že úspěch invaze závisí na tzv. trofické pozici vetřelce (tedy zda se jedná o predátora, nebo o kořist), na podmínkách prostředí a také velikosti druhu.
„Menší zvířata mají při svém zavlečení do míst, kde se předtím nevyskytovala, oproti těm větším konkurenční výhodu. Lépe se v nových teritoriích usazují i adaptují na nové životní podmínky,“ řekl INFO.CZ poslední autor studie David Boukal z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Obecně jsou menší druhy adaptabilnější také proto, že potřebují k získávání potravy méně energie a potrava je pro ně většinou v novém působišti dostupnější než pro velká zvířata. Ta jsou totiž opět do značné míry závislá na velké kořisti, která v novém teritoriu nemusí být dostupná.
Kvůli pradávné katastrofě skončila éra obřích plazů a nastala doba malých savců. Skončí podobně i člověk, který se z nich vyvinul?
Vědci v předmětné studii zkoumali schopnost adaptace především studenokrevných suchozemských živočichů, ale pravidlo „kdo je menší, ten vyhraje“ se projevuje i ve vodním prostředí.
„Například dnes mizejí některé velké druhy ryb, zatímco menší ryby zůstávají a jejich početní stavy naopak rostou,“ vysvětluje docent Boukal. Opět se tu nabízí paralela s prehistorickým vymřením dinosaurů.
Velká zvířata se vyrovnávala s přírodní katastrofou a jejími důsledky z mnoha pochopitelných důvodů hůře než malí savci, hmyz a další druhy menších živočichů. Kvůli této katastrofě skončila desítky milionů let trvající nadvláda dinosaurů, což následně umožnilo nebývalý rozvoj savců i vznik člověka.
I když se nedají důsledky současného globální oteplování a dalších změn v ekosystémech přímo srovnávat s pádem asteroidu (který stál podle některých teorií za vymřením dinosaurů), srovnatelná je podle vědců rychlost těchto změn.
Změny klimatických podmínek se i kvůli vlivu člověka nyní odehrávají velmi rychle v rozmezí několika desetiletí, maximálně staletí. Přitom i v rychlosti změn spočívá adaptační nevýhoda velkých živočichů (jakými jsou například velcí savci) v porovnání s těmi menšími.
„Probíhající globální klimatické změny přinášejí hrozbu zmenšování druhů s určitou nadsázkou podobnou té, která nastala s koncem éry dinosarů. Jen zatím nevíme, jak rozsáhlá tato změna bude,“ uvedl David Boukal.
